Archív rubriky ‘Nezařazené’

Za účasti 65 komunistických a dělnických stran z 54 zemí celého světa bylo v Sao Paulu úspěšně uspořádáno 10. mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran, jehož hostitelem byla Komunistická strana Brazílie. Za KSČM se tohoto setkání zúčastnili Jiří Maštálka, místopředseda ÚV KSČM a Hassan Charfo, vedoucí oddělení mezinárodní politiky ÚV KSČM.

Všechny tyto strany využily projevů, aby se vyslovily ke hlavnímu tématu setkání: Nový fenomén v mezinárodním rámci. Rozpory a zhoršující se problémy národní, společenské, životního prostředí a mezi imperialistickými mocnostmi. Boj za mír, demokracii, suverenitu, pokrok a socialismus a akční jednotu komunistických a dělnických stran. Tato vystoupení umožnila důležitou výměnu myšlenek mezi stranami přítomnými na setkání. Setkání poslal zdravici prezident Federativní republiky Brazílie Luis Inácio Lula da Silva, jenž tím vyjádřil své uznání celého boje komunistických a dělnických stran na obranu pracujících a chudých a svůj závazek vybudovat nový ekonomický mezinárodní řád. Pokračování »

Zatím vše vypadá tak, že schválení smlouvy mezi vládami České republiky a USA o výstavbě vojenské radarové základny v Brdech by nemuselo projít v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Nemáte obavy, že se ODS podaří, mírně řečeno, ovlivnit některé poslance ČSSD tak, že právě s jejich přispěním by nakonec smlouva mohla projít? V této spojitosti připomínáme zrádcovské chování přeběhlíků Melčáka, Pohanky a nyní i Wolfa…

Důležitým faktorem bude čas, kdy se o smlouvě bude hlasovat. Zatím posloucháme, že 71 poslanců sociální demokracie se zavázalo, že bude hlasovat proti přijetí smlouvy. Když jsem se díval do monitoringu tisku, tak ta formulace, která vyšla od ČSSD, že v případě převzetí moci bude zvažovat - slovíčko zvažovat je pro mě slovíčko nebezpečné - revizi, eventuálně vypovězení smlouvy, tak se mi to jeví jako hodně opatrnický postoj. A samozřejmě se bojím toho, že to nebudou jenom hlasy vládní koalice, respektive ODS jako nejsilnější , ale že se tam mohou za jistých okolností objevit i hlasy sociálních demokratů. A nejenom těch, kteří jsou dnes nazýváni přeběhlíky. To je vskutku reálné nebezpečí. Ale uvidíme, do jaké doby to bude zasazeno. Ocitneme se před volbami nebo po volbách? Je to na voličích, na občanech… Ti jsou jediní kvalifikováni k tomu, aby posoudili, jak to, že v Irsku, malé zemi, dostali možnost k tak důležité otázce hlasovat občané v referendu, zda přijmou Lisabonskou smlouvu. A irská vláda riskovala, že smlouva nebude přijata, a přesto dala možnost občanům se rozhodnout. U nás, v České republice, se o umístění cizí vojenské základny a Lisabonské smlouvě volbou občanů v referendu ani neuvažuje. Myslím si, že než dojde ve sněmovně k hlasování o smlouvě o radaru v Brdech, může se i pod tlakem zvenčí názor měnit. A určitě se budou jiné evropské země ptát české vlády nejen na to, jak to myslí s Lisabonskou smlouvou, ale budou se tázat i na jiné věci!

24. června 2008, (jel) zdroj: HaNo

Pokládám snahu Ukrajiny stát se členem Evropské unie za velmi nadějnou. Upřímně se domnívám, že členství Ukrajiny v Unii by mohlo pomoci rozšířit prostor bezpečnosti a spolupráce. V nejobecnější rovině platí, že právě proto EU vznikla. Viděna z tohoto zorného úhlu, je EU ztělesněním ideálů míru a bezpečnosti. Je-li Unie chápána jako originální soubor procedur, hovoří o hranicích dvojím způsobem. Má-li být tento experiment úspěšný, potřebuje mír nejen v sobě, ale i kolem sebe. Stane-li se Unie “pevností Evropa”, která čelí vnějším nájezdům či nájezdy provádí, nutně to nežádoucím způsobem poznamená i hledání cest k demokratizaci Unie. Zároveň platí, že Unie jako soubor procedur, je bez hranic - lze ji roztáhnout nejen na Ukrajinu a Turecko, ale i do Ruska a dál. Stačí jen vzájemná vůle a srovnatelná ekonomická výkonnost a instituce. Pokračování »

The German Presidency was preoccupied by two matters. First of all it overlapped with the preparation of presidental election in France. Since the driving force of innovation in the European Union is mainly the French-German bloc, the possibilities of creative changes was very limited. At the same time it was necessary to face up to the emotive position of Poland in quite a number of questions, and whereas this position of Warsaw often made it impossible to adopt creative decisions. These positions concerned both, the agreement of a strategical partnership between the EU and Russia and also the character of discussions about the new European (constitutional) Treaty. The geopolitical preconceptions of some politicians in Warsaw make both the relationships with Berlin and the relationships with Mosow complicated which obstructs the EU. All of it at the time of enormous politicisation of the energy problem and in the time of non-fulfilment of the main intentions of the more to the timetable of the Lisbon Strategy.

Though during the German Presidency they managed to spell out the problems in a range of issues, for example in the summit with Russia in Samara, the pragmatic character of the Berlin´s approach laid the foundations for better times. Also the sustained effort to replace the myriad of agreements by a new treaty, that would bring legal personality for the European Union, brings some benefit.

That is a pity, that the German Presidency is not starting now, in a less complicated situation. None the less I think, that the German Presidency was, within the context, successful.

Již před svým zvolením do EP jsem na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy vnímal sílící tendence stavět Rusko zejména, ale i další postsovětské republiky do role školáků, které vyučuje velký evropský bratr. Zejména v posledním období tyto, zpočátku sporadické výkřiky, přerostly do akcí, které lze nazvat kampaní. Pro příklady nemusíme chodit daleko: opakované návrhy projednávání situace v Čečensku, snaha dosáhnout hyperkritickou rezoluci na půdě Rady Evropy, která pomíjí tak základní právo a povinnost suverénního státu jako je nevměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu. Nebo jiný příklad: komentáře o volbách, ať už parlamentních nebo prezidentských, které proběhly v Rusku či v Bělorusku. Podobná situace rusofobních nálad se objevuje v poslední době i na půdě EP. Tyto tendence nemohly jinak než negativně ovlivnit i průběh summitu Rusko-Evropská unie. Stojíme společně před výzvou jaký vlastně má být budoucí vztah EU a Ruska zejména po té, co se při opakovaných prezidentských volbách na Ukrajině výrazně střetly zájmy těchto dvou hráčů evropské politiky. Není náhodou a bez zajímavosti, že nositeli hyperkriticismu vůči Rusku (ale i dalším postsovětským zemím) jsou zástupci ze zemí, které před lety patřily do tzv. sovětského bloku (v širším smyslu). Máme-li hledat pozitivní východisko pro EU i pro Rusko z této situace, je třeba se zamýšlet seriozně nad možnými příčinami tohoto stavu. Pokračování »

I. krátká historie českého zdravotnictví

- Zásadní změny československého zdravotnictví proběhly po roce 1945, kdy byla završena příprava nové koncepce – levicové zdravotnictví. Důraz se kladl na dostupnost, bezplatnost a vysokou odbornou kvalitu. Podstatně větší roli v novém systému měla mít hygiena, sociální lékařství a epidemiologie.

- Po změnách v roce 1948 byla koncepce realizována vládou národní fronty, přičemž i v důsledku chyb 50. let bylo s některými lékaři či lékárníky nakládáno jako s podezřelými intelektuály, egoistickými obchodníky se zdravím.

- Do 60. let proběhla v rámci nové koncepce praktická likvidace privátních zdravotnických zařízení. Byla nastolena systemizace, která neměla srovnání v jiných odvětvích. Díky výrazné aktivitě státu se podařilo dosáhnout velmi dobré úrovně dostupnosti, oficiálně bylo možné doplácet jen na přepychové a kosmetické výkony a pomůcky a vysokou kvalitu si udržoval zdravotnictví i na základě tradice z první republiky. V této době zaznamenalo československé státní zdravotnictví nesporné úspěchy (boj s epidemiemi, TBC, tetanus, dětská infekční onemocnění, obrna) dostupnými pro širokou veřejnou se staly i lázeňské pobyty. Pokračování »

Po změně ve vedení naší strany zavládl v řadách nezdravý poklid doprovázený podivným šumem. Je proto nutné znovu připomenout, že Miroslav Grebeníček, během jehož předsednictví se podařilo stranu zkonsolidovat a učinit partnerem pro diskuse ve velké politice, odstoupil proto, aby pomohl straně se aktivizovat - nikoliv proto, abychom umřeli na vavřínech. Mirek dobře věděl, že obraz úspěchů z naší práce během posledního roku má do značné míry virtuální charakter. V prostředí reality show naší domácí politiky se mnohé skutečnosti jeví v pokřivené podobě do té míry, že někdy se i naše síla zdá větší, než ve skutečnosti je.

Především nelze zakládat představu o úspěších v naší práci na výzkumech volebních preferencí. Za prvé jsou odrazem okamžiku, a i když někdy odrážejí tendence vývoje, nemohou věrně zachytit budoucnost: není v nich skryta ani strategie činnosti politických stran, ani jejich případná bezradnost. Za druhé nelze zapomínat, že v polistopadovém vývoji se ještě ani jednou renomované agentury pro výzkum veřejného mínění ve svých propočtech výsledků voleb netrefily. Pokračování »

Právě tímto vystoupením a zejména výsledky jeho práce v posledních měsících se Jiří Maštálka připomněl svým voličům, kteří o něm mohli v poslední době slyšet spíše díky účasti jako pozorovatele při volbách, například na Ukrajině. Následující rozhovor patří nepochybně dosud k nejpodrobnějšímu seznámení s některými procedurami před hlasováním v Evropském parlamentu, které se u nás z pohledu přímého účastníka objevilo, ale také se dotýká žhavých současných problémů či těch, které se v dohledné době opravdu žhavé stanou.

Zdálo se, že jste se odmlčel, zpráv o vaší práci v poslední době nebylo mnoho, vaši voliči zjevně neměli příliš příležitostí se s vámi setkat osobně. Zpráva z Evropského parlamentu však dokladuje, že jste nebyl nečinný. Jak vypadaly vaše uplynulé měsíce?

Máte pravdu, skutečně to tak mohlo působit, protože poslední zprávu o své činnosti jsem čtenářům Haló novin podával v průběhu a po ukončení ukrajinských prezidentských voleb. Důvod je velice prostý. V září jsem byl určen naší frakcí jako zpravodaj pro Evropský parlament k vyhodnocení směrnice číslo 389, která se týká ochrany bezpečnosti a zdraví při práci. Je to velice vážná problematika a poměrně konfliktní, protože komise ji k vyhodnocení dala parlamentu k dispozici s velkou prodlevou šesti let. Práce nad zprávou probíhala ve třech slyšeních. Nyní za sebou máme úspěšné poslední slyšení, při kterém se hlasovalo o pozměňovacích návrzích. Výsledek je velice potěšující a byl velmi pozitivně hodnocen nejen naší frakcí, ale i představiteli socialistické frakce a frakce zelených. Podařilo se nám totiž, přes velice těžce dosahované kompromisy například s konzervativci a liberály, uchovat ve zprávě a v usnesení ty parametry, které budou zaručovat zvyšování kvality ochrany zdraví při práci ve všech členských zemích, zejména s důrazem na nové členské země. Pokračování »