Archív rubriky ‘Tiskové zprávy’

Dle našich informací proběhla v pondělí v podvečer v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku společná debata o používání pesticidů a ochraně rostlin. Vy, jako jediný z českých poslanců za KSČM jste v této debatě vystoupil. Můžete naše čtenáře podrobněji seznámit s obsahem této debaty?

Šlo o společnou rozpravu ke třem důležitým zprávám. Zprávě konzervativní poslankyně Ch. Klass (EPP-ED) o rámcové směrnici o udržitelném používání pesticidů, zprávě slovenské poslankyně I. Belohorské (NI) o tématické strategii o udržitelném používání pesticidů a zprávě poslankyně za Stranu zelených H. Breyer o uvádění prostředků na ochranu rostlin na trh. Pokračování »

Evropský parlament při hlasování dne 19.6. 2007 přijal tzv. Schnellhardtovu zprávu o definici, označování, obchodní úpravě a etiketách lihovin. Dobrou zprávou pro Českou republiku je, že zásluhou českých poslanců v Evropském parlamentu napříč celým politickým spektrem se podařilo napravit technické nedopatření, které vzniklo při projednávání této zprávy ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP. Důsledkem tohoto nedopatření mohla být změna definice našeho tradičního nápoje - slivovice, která by umožňovala její dochucování. Navíc by šlo o precedent, neboť součastná definice tohoto nápoje byla schválena při přístupových jednáních mezi Českou republikou a EU a je součástí ratifikovaných přístupových dohod. Pokračování »

Nic neštěpí v této chvíli politickou scénu v České republice tak výrazně, jako otázka umístění vojenské základny USA, patřící k systému Národní protiraketové obrany Spojených států. Toto štěpení probíhá po dvou základních liniích. Především je zde zřejmá ochota vlády základnu přijmout a na druhé straně odmítavý postoj veřejnosti, což dokumentují poslední výsledky průzkumu veřejného mínění, ve kterých se proti umístění americké vojenské základny vyslovilo více než 60 % dotázaných, pro pouhých 25 %.

Druhou linií zlomu je rozdělení parlamentních stran, přičemž levicové opoziční strany jsou proti umístění základny, pravicové vládní pro, Strana zelených zaujímá obojaké stanovisko: vysloví se pro, až z centrály NATO dostane potvrzení, že základna se staví ve spolupráci s Aliancí. Ti, kdo jsou proti základně, volají po referendu, vládní pravice je proti referendu - zelení jsou pro referendum obecně, v případně základny ale referendum nechtějí. Pokračování »

Welche Ziele hat Ihre Partei?

Maštálka: Ich hoffe, dass wir mindestens unser letztes Ergebnis von 41 Mandaten halten. Die Umfragen besagen, dass die Linke insgesamt auf 101 der 200 Sitze im Unterhaus kommen könnte. Entscheidend ist natürlich, was sie daraus macht. Und das ist eine sehr schwierige Frage, weil die Sozialdemokraten während des Wahlkampfes eine Koalition mit den Kommunisten ausgeschlossen haben. Für vorstellbar halten sie lediglich die Tolerierung einer sozialdemokratischen Regierung durch uns.

Aus Ihrer Sicht wäre sowohl eine Tolerierung als auch eine Koalition denkbar?

Ja. Nach 17 Jahren Opposition würden wir gerne demonstrieren, dass wir auch regierungsfähig sind. Wir sind bereit, mit den Sozialdemokraten zu kooperieren, schließlich gibt es bei den Programmen eine Übereinstimmung von 70 Prozent. Im letzten Halbjahr gab es ja de facto schon eine linke Koalition im Parlament. Pokračování »

Dne 24.1 2006 se na Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu projednávala zpráva českého poslance za KSČM (GUE/NGL) Jiřího Maštálky o Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost. Toto nařízení upravuje postavení, fungování a činnost tohoto Centra, rozsah jeho působnosti a jeho organizaci. Vznik tohoto Centra reflektuje rostoucí ožehavost problematiky drogové závislosti a fakt, že spolupráce v této oblasti ve sjednocené Evropě je nezbytná.

Poslanec Maštálka, ve spolupráci a po rozsáhlých konzultacích s odborníky jak z České republiky, tak i z ostatních členských států EU, vypracoval a předložil ke zmíněnému návrhu nařízení zprávu, která obsahuje hned 17 pozměňovacích návrhů, které zefektivňují a jasněji vymezují pravomoci a fungování Centra. Mezi nejzásadnější návrhy poslance Maštálky patří spolupráce s nečlenskými státy EU, neboť problematika drog a drogové závislosti nerespektuje hranic. Neopomenutelná je i spolupráce s EUROPOLEM, alespoň na bázi výměny informací o drogách a trestných činech páchaných v souvislosti drog. K dosažení objektivity, spolehlivosti a hlavně srovnatelnosti získaných dat je zapotřebí ztotožnit metodologii sběru dat, jak vhodně požaduje další z pozměňovacích návrhů.

Předložená zpráva vyvolala v zainteresovaném výboru zajímavou diskusi, ve které většina zúčastněných napříč politickým spektrem upřímně uvítala návrhy změn předkládané poslancem Maštálkou a v některých případech dokonce přinesla zajímavé návrhy a doporučení, která budou dozajista brána v potaz při další práci na této zprávě. Zvláště podnětné návrhy např. o spolupráci a přístupu k informacím mezi Centrem, OSN a WHO, což by zamezilo zdvojenému sběru údajů o téže problematice, přednesl německý poslanec Thomas Ulmer ze Skupiny Evropské lidové strany a Evropských demokratů. O této zprávě se bude hlasovat ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu koncem února, na základě předběžných komentářů zúčastněných poslanců lze předpokládat, že návrhy poslance Maštálky budou přijaty.

Otázka: Co říkáte na rychlé a nečekané odvolání ministryně zdravotnictví Milady Emmerové?

Otázka je, pro koho bylo rychlé a nečekané. Je těžké posoudit, jaké vnitrostranické mechanismy dovedly premiéra k tomuto rozhodnutí. To, že se ministerstvo dopouštělo některých chyb v posledních 14 měsících, je nepopiratelný fakt, na který upozorňovali zástupci všech skupin, které se zdravotnickými službami zabývají. Je-li důvodem k odvolání hrozící deficit ve veřejném zdravotním pojištění, pak je třeba vrátit se do doby, kdy vznikala například vyhláška číslo 50. Ministryně tehdy podle mého názoru podlehla tlaku, zejména České lékařské komory, a to přesto, že byla experty upozorňována na hrozbu prohloubení deficitu ve zdravotnictví. Dnes je tento schodek ještě vyšší, než se tehdy odhadovalo.

Víc než rychlost a nečekanost odvolání zaráží způsob, kterým se tak událo. Po diskuzích o personálních změnách v blízkosti ministryně přišel absurdní návrh na jakýsi model britského království ve zdravotnictví. Ministryně jako královna bude formální hlavou - včetně odpovědnosti za důsledky, ale skutečným “premiérem” měl být náměstek pověřený zvláštními pravomocemi. Nedivím se, že to pro ministryni bylo nepřijatelné. Sociálnědemokratičtí premiéři mají vůbec zvláštní cit pro způsob odvolávání svých ministrů zdravotnictví - ať už tak učinil Miloš Zeman, Stanislav Gross a nebo Vladimír Špidla. Pokračování »

Otázka: Byl jste jedním z vystupujících europoslanců při nedávném zasedání rozšířeného byra levicové frakce Evropského parlamentu GUE/NGL v Postupimi, jehož hlavním tématem byla demontáž sociálního státu. Hovořil jste především o některých úkolech levice v EP, zároveň jste zmínil současný politický vývoj, v němž už nejde jen o ohlížení do zpětného zrcátka.

Skutečně si myslím, že více než patnáct let po změně režimu ve středovýchodní Evropě se politický vývoj v tomto regionu již opírá o své vlastní, svébytné zákonitosti, přičemž dění v politice, sociální oblasti i v ekonomice přestává být vázáno na minulost. Politici přestávají soutěžit o to, kdo zajistí větší diskontinuitu s minulostí. Snad jen některá média - v ČR je to především veřejnoprávní televize - se snaží definovat současnost pouze jako popření minulosti. Většina lidí ale již cítí, že žijí v nové době, podle jiných zákonitostí. Že jejich dnešní problémy nejsou zaviněny podobou minulého režimu, ale tím současným. Že zápas o budoucnost musí mít podobu boje proti nešvarům dneška, nikoliv proti duchům včerejška.

Otázka: A v jaké situaci je levice? Pokračování »

Co se týká zpráv v deníku Haló noviny, které přeci jen přinášejí svědectví o práci komunistických europoslanců, je situace nejspíše dána tím, že spolupracovník Haló novin je zároveň i asistentem jednoho z našich poslanců a nemůže při sebelepší vůli obsáhnout agendu všech výborů, ve kterých pracují poslanci za KSČM, a tak přirozeně dává důraz na informace z jednání, kterých se zejména z titulu své funkce zúčastní. Co se týká České televize, na její objektivitu a vyváženost jejího zpravodajství jsme si opakovaně stěžovali, ale jak jsem se dozvěděl z odpovědi generálního ředitele na jeden ze svých dotazů, redaktor ČT v EP pan J. F . Potužník je člověkem vysoce kvalifikovaným, který sám zvažuje, které informace jsou pro českého diváka důležité. I díky tomuto přístupu se samozřejmě může stát, že v době projednávání tak klíčových směrnic či zpráv, jako je ochrana zdraví při práci či směrnice o pracovní době, které hýbaly a hýbou veřejností minimálně na západě od českých hranic, odvysílá ČT jako hlavní výstup zprávu o kritice některých arabských televizí vysílajících nevhodné reklamy, dotýkající se obyvatel státu Izrael. To je ovšem jen poznámka na okraj o různosti náhledu na svobodu slova, objektivitu zpravodajství a jeho vyváženost. Pokračování »

Poněkud mne mrzí, že se tato debata otevřela způsobem, který pokládám přinejmenším za nešťastný. Je zvláštní, že takřka vždy, když předseda strany vyjede na delší dobu do zahraničí, jsou některými našimi členy otevírány podobné otázky. Za přinejmenším nedostatek vkusu pokládám i v této souvislosti vyjádření některých našich představitelů o potřebě změny vedení či programu. Možná by některým opravdu prospělo, aby nevypadali jako uličníci, aby zkusili takzvané špinavé prádlo vyprat nejdříve opravdu doma, tedy ve své vlastní členské základně. Ale to je jen na okraj.

Jsou dva důvody, které vedou i některé členy naší strany k otevírání otázky omluvy. Tím prvním je snaha dostat se co nejdříve do vlády. Věří, a to i díky výzvám k omluvě od pravicových stran i sociální demokracie, že omluva je klíčem k ministerstvům. Představují si, že se budeme kát jako císař Jindřich v Canosse, a klatba, do níž jsme byli uvrženi, bude zrušena. Jenže takto to v politice nefunguje. Když nás takzvané demokratické strany nebudou potřebovat, každou omluvu prohlásí za nedostatečnou či neupřímnou. Když nás potřebovat budou, najdou si nás. Nedávné chování Stanislava Grosse je učebnicovým příkladem této pravdy. Podbízením ničeho nedosáhneme. Pokračování »

A opět tu máme konfrontaci vlády s prezidentem. Protože však nevstoupíš dvakrát do téže řeky, kritika se tentokrát snesla na Hrad za to, že Václav Klaus nerespektuje to, jak vláda natavila zahraniční politiku. Konkrétní příčinou výstřelu ze Starakovky bylo, že prezident šíří euroskepticismus, a to zvláště pokud jde o ústavu Evropské unie. Je zřejmé, že svými nedůstojnými výhružkami hlavě státu premiér rozhodně nevylepšil obraz České republiky v zahraničí. Trapné výroky o tom, že vláda neschválí prezidentovi cestovné, když nebude dodržovat vládní politickou linii, v Evropské parlamentu ironicky komentoval téměř každý. Asi závažnějším problémem ale je, co je to vlastně vládní zahraniční politika a zda má na zahraniční politiku státu vláda skutečně monopol.

Ústava České republiky rozhodně není jednoznačná pokud jde rozdělení úkolů mezi vládu a prezidenta. Je ale zcela jednoznačná například pokud jde o vysílání vojáků do zahraničí: k takovémuto kroku potřebuje vláda souhlas Parlamentu. S kým konzultoval Jiří Paroubek údajně nikým nevyžádaný příslib, že Česko prodlouží mandát svých vojáků v Iráku? Přednesl jej při návštěvě v Londýně. Co je to za politiku vlády, když ministr zahraniční obhajuje senátora, který se - vybaven cizím pasem - odebral provádět protivládní činnost do státu, se kterým máme diplomatické styky? A tak by bylo možné pokračovat. Ale zpět k euroústavě. Pokračování »