Archív rubriky ‘Události’

Dohoda ACTA vyvolala poměrně velký zájem ze strany „internetové“ veřejnosti a jelikož se množí dotazy stran toho jaké je mé stanovisko k této dohodě a zda ji hodlám podpořit, uvádím k tomu následujicí:

Dohodu ACTA podpořit nehodlám a udělám maximum, aby ani nikdo z europoslanců ve
frakci GUE/NGL tuto dohodu nepodpořil a frakce si udržela svůj odmítavý postoj.

Otázku práv k nehmotným statkům (IPR) je třeba pojmout zcela jinak - nově -
jelikož stávající pojetí zejména majetkových práv nemá schopnost reagovat na
technický vývoj posledních dvou dekád, především jistou inflaci “ceny”
duševního vlastnictví, a dostatečně nenutí držitele majetkových práv přijít
s ekonomicky rozumným obchodním modelem, kdy by bylo pro uživatele jednodušší a
fakticky výhodnější (kvalita, rychlost) si produkt koupit než ho nelegálně sdílet, kopírovat ap.
Pokračování »

Druhé jednání II. sjezdu německé strany Die Linke. (Levice), které proběhlo o uplynulém víkendu v Erfurtu, a jehož jsem se zúčastnil jako zástupce KSČM (společně se zástupci desítek dalších stran z celého světa) nepochybně vejde do dějin německého levicového hnutí.

Nejen kvůli paralele s jiným historickým mezníkem, totiž s Erfurtským programem sociálně demokratické strany Německa, přijatým v roce 1891. »Erfurt 2011« bude mít zřejmě zásadní význam jak pro vnitrostranický život Die Linke., tak pro celou německou společnost.
Pokračování »

Těsně přes svými prázdninami projednával Evropský parlament dokument pod názvem »Zpráva o analýze možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku«, který určitě nebyl středem pozornosti médií a koneckonců ani politiků.

Jednalo se o rutinní záležitost a především pak o pokračující snahu udržet při životě »klimatickou agendu« Evropského parlamentu a Evropské komise. Chtěl bych na příkladu tohoto dokumentu ukázat další a možná závažnější rizika, kterým čelí společnost států Evropské unie. Pokračování »

Na 3. září 2011 vodní hrad Švihov připravil pro návštěvníky zajímavé divadelní představení, které se mohlo realizovat díky našemu sponzoringu. Jak napovídá název, Putování ošklivého kačátka, šlo o divadélko určené zejména dětem. Produkce divadla Neslyším z Brna nenásilným způsobem vytvořila interaktivní scénu, která dokázala zaujmout jak přítomné neslyšící, tak slyšící děti. Protagonistka Petra Vaňurová dokázala upoutat pozornost hned od počátku obou představení a důvtipnou kombinací herectví, využití látkových rekvizit i zapojováním publika do děje vedla všechny přítomné příběhem životní cesty Ošklivého kačátka až k závěrečnému potlesku.
Pokračování »

Během tohoto léta nemohla ani plně propuknout obvyklá »okurková« sezona. Nedovolilo to dění na Blízkém východě a v Severní Africe.

Vzhledem k převratnosti událostí evidentně situace zaskočila nejen politiky, ale i média. Nemohu pominout, že v případě Libye, Sýrie i dalších zemí jsme byli a stále jsme jako diváci vystaveni masivnímu vlivu jednostranně interpretovaných informací, což se odráží v černobílém vidění světa a zcela pomíjí základní princip důležitý pro přežití lidské společnosti na planetě, a to dodržování mezinárodního práva. Máme tu několik příkladů. Pokračování »

Pro Českou republiku je v současné době, kdy se státy eurozóny potýkají se značnými problémy, bezpochyby výhodou, že není jejím členem.

Do budoucna se však můžeme ocitnout ve velmi tíživé situaci.

»Současnou situaci vnímám jako velké riziko. ČR se stejně jako Slovensko veze na hřbetu německého medvěda, který je zatím výkonný a tím pádem nejsou ty dopady u nás tak citelné. Pro budoucnost to ale platit nemusí,« uvedl ve včerejším vysílání stanice Český rozhlas Rádio Česko europoslanec a místopředseda ÚV KSČM Jiří Maštálka. Pokračování »

Vážený Berndte Posselte!

Obracím se na Vás jako Váš kolega v Evropském parlamentu, tedy v orgánu Evropské unie, jenž je svou podstatou zavázán k prohlubování integrace, posilování přátelství mezi evropskými národy a k odstraňování bariér a problémů mezi nimi. Zdůrazňuji to proto, že jste před pár dny dosti nevybíravým, ba hulvátským stylem napadl prezidenta mé země, a to jen proto, že si »dovolil« označit požadavek Vámi vedených sudetských Němců na omluvu za »minulá příkoří«, vznesený v den výročí vyhlazení Lidic, za výraz »lidské necitlivosti a nepoučitelnosti«. Troufám si tvrdit, pane kolego Posselte, že to není Václav Klaus, kdo Vás »napadá«, nýbrž že je tomu právě naopak – přesně v duchu modelu Vámi reprezentované organizace, která vehementně po desetiletí zaměňuje příčinu za následek a pro kterou historie česko-německých vztahů začala až porážkou nacistického Německa v roce 1945.
Pokračování »

V posledních dnech proběhla českými médii informace o nátlaku Bruselu na ČR ohledně důchodového a daňového systému.

Doporučení Evropské komise má samozřejmě svůj původ v jejím bruselském sídle. Je ale nutné připomenout, jaký je mechanismus při projednávání takových doporučení. Česká vláda, stejně jako vlády ostatních členských zemí, zasílají komisi informaci o jednotlivých krocích v různých oblastech. Česká vláda tak musela poskytnout své představy o daních a reformě penzijního systému. Komise tyto podklady posoudila a vydala stanovisko. V daném případě (i vzhledem ke způsobu, jakým česká média informaci zprostředkovala) lze spekulovat, že Brusel »chudáka« českou vládu opět nutí k nepopulárním opatřením. Osobně mám ale pocit, že nyní vládě velice vyhovuje možnost »hodit« vinu za daňovou a důchodovou reformu na EK a vytvořit obraz, že vláda sama nese minimální odpovědnost. »Strašák« z Bruselu se dá dobře využít. Není to ostatně poprvé, kdy se v českých médiích objevuje informace o údajném tlaku Bruselu na ty či ony změny, které nejsou v zájmu občanů ČR. Pokračování »

Diskuse, týkající se problémů tzv. schengenského prostoru a jeho fungování, se vyostřují a sílí, a to jak na úrovni unijních orgánů a institucí, tak v rámci jednotlivých členských států EU.

Francouzský prezident Sarkozy a italský premiér Berlusconi už vyzvali Unii, aby otevřela debatu o možných změnách v dohodě, jejímž výsledkem bylo zřízení bezhraničního schengenského prostoru volného pohybu osob. Jakkoli tato výzva získává v EU částečnou podporu, tak třeba pro Německo, jak prohlásil mluvčí spolkové vlády Seifert, je cestování bez jakýchkoli omezení v rámci schengenského prostoru nedotknutelnou záležitostí. Přesto se chce Německo podílet na určité reformě schengenského systému. Pokračování »

Na svém posledním plenárním zasedání projednal Evropský parlament mimo jiné Zprávu o Unii inovací: proměna Evropy pro svět po krizi.

Tato zpráva, ačkoliv bohužel trpěla nadbytkem frází a obecně známých pravd, pojednávala mimo jiné o velmi závažném fenoménu, kterým jsou práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana.

Musím konstatovat, že i tato zpráva přímo či nepřímo odrážela skutečnost, že Evropské unii stále chybí v uvedené oblasti skutečně komplexní a strukturovaný přístup a jasné vize, ať už jde o oblast práv autorských či o tzv. práva průmyslová, kde je dlouhodobou »noční můrou« patent EU. Pokud jde o stanoviska a opatření, doporučovaná ve zprávě, chtěl bych zvláště upozornit na velmi problematické uvítání úsilí Komise, která chce zabránit tomu, aby práva duševního vlastnictví představovala překážku hospodářské soutěži a inovacím. Z rozhodovací praxe Komise i Soudního dvora EU totiž jasně vyplývá, že ochraně hospodářské soutěže je už dlouhodobě dávána přednost před výkonem práv k duševnímu vlastnictví. Tady je však nebezpečný potenciál konfliktů s Listinou základních práv EU. Nedokonalost formulování ochrany práv duševního vlastnictví v Listině neznamená, že tato práva jsou jaksi »méně hodnotná«.
Pokračování »