Archív rubriky ‘Události’

Zdá se, jakoby narůstaly nejenom u nás - ale i v jiných zemích Evropy tendence radikalizujícího neonacizmu; nejde o jistý druh informačního šumu?
Nepochybně nejde o informační šum, ale o pravdivé údaje, že dochází k radikalizaci části společnosti. Nikoliv zanedbatelnou součástí jsou pravicoví radikálové, včetně neonacistů. Samotné posilování pravicového radikalizmu je sice evropskými institucemi odsuzováno, ale neřeší se zásadní problém. Tím jsou především sociální příčiny vzniku těchto hnutí. Různé státy mají různá specifika – ve Velké Británii, Belgii ale i Holandsku
či Švédsku je namířen tento radikalizmus především proti přistěhovalcům z třetích zemí, ve státech jako je Česká republika má z velké části proti romský náboj. Pokračování »

Ačkoliv od objevení koňského masa v potravinách, které měly obsahovat výhradně maso hovězí, uplynuly už tři měsíce, celý tento problém vyřešen není a k řešení nepřispívá zjevně účelově zavádějící ba lživé informování většiny médií včetně těch českých. Existuje totiž výrazná tendence vidět tento problém jako: a) problém koňského masa jako zavrženíhodné potraviny z hlediska kvality, a/nebo b) problém etický, čili jak člověk může vůbec pozřít maso z takového zvířete? Obojí zamlžuje podstatu. Nejde totiž ani koňské maso jako takové, ani o etiku s ním spojenou. Jde o projev závažných nedostatků v informování spotřebitelů. Jde o jejich klamání v zájmu zisku dravých potravinářských řetězců.

Připomenu, že koňské maso v potravinách, které jej bylo náhodně objeveno v polovině ledna v Irsku. Příslušné orgány Evropské unie jednaly poměrně rychle: Komise zmobilizovala odborné instituce (především Evropský úřad pro bezpečnost potravin-EFSA, Evropskou agenturu pro léčiva-EMA, ale také INTERPOL) a ve všech členských státech EU bylo odebráno 100 vzorků potravin na analýzu. Šlo nejen o zjištění případného podílu koňského masa, ale hlavně o to, zda zjištěné koňské maso neobsahuje fenylbutazon – tedy antirevmatikum s protizánětlivými účinky, jež je veterinárním přípravkem, který se nesmí používat u jatečných zvířat. Fenylbutazon byl při kontrolách v jednotlivých případech objeven, ale jen v minimálním množství. Pokračování »

K poměrně častým tématům německého tisku vycházejícího v německo-českém pohraničí, tedy v Bavorsku a Sasku, patří přeshraniční kriminalita, v prvé řadě pašování drog z České republiky. Dokonce i celostátní německé sdělovací prostředky tomuto fenoménu věnují pozornost: třeba podle renomovaného týdeníku DER SPIEGEL byl pervitin, zvaný v Německu „crystal meth“, donedávna „ostrovním problémem“ České republiky, odkud se však dnes šíří po Evropě.

Podle tohoto týdeníku „obchod s ´crystal methem´ na německo-české hranici jen kvete, ale „zdá se, že v Česku už úřady boj proti drogám vzdaly a loví jen velké ryby“. Tady je třeba podotknout, že německé zákonodárství je v tomto ohledu přísnější než české a postihuje i držení omamných látek pro osobní potřebu.
Němci mají pravdu, to, že pervitin lze na jistých místech v českém pohraničí snadno zakoupit a že je odtud distribuován do Spolkové republiky, není žádným tajemstvím. Není však pravdou, že by čeští policisté a celníci boj proti výrobě a pašování pervitinu vzdali, jak je kritizováno. Nelze také nepřipomenout německo-českou spolupráci v boji proti pašování drog přes hranici. V roce 2012 vyvolal německá strana jednání s českými úřady, tzv. Hofský dialog, v jehož důsledku byla mnohem více provázána spolupráce všech zainteresovaných složek na obou stranách hranice, a to od ministerské úrovně po výkonné články. Pokračování »

Evropská unie nejen název IV. - ke stažení v PDF

Europoslanec Jiří Maštálka patří k těm nemnoha poslancům EP, kteří se mohou pochlubit tím, že k jejich činnosti patří také systém práce s mladými lidmi – konkrétně se středoškoláky a vysokoškoláky, kteří dostanou příležitost absolvovat stáž v poslanecké kanceláři v Bruselu. Jiří Maštálka tvoří tento systém práce od roku 2007 a jeho kanceláří prošly už desítky mladých jak z České republiky, tak ze zahraničí.
Stalo se už tradicí, že každý ze stážistů o svém pobytu v Bruselu napíše, a že tyto práce pak Jiří Maštálka soustředí do brožury „Evropská unie – Nejen název“. Právě vyšla v pořadí už čtvrtá taková brožura a objevily se v ní příspěvky od deseti stážistů z České republiky, Slovenska, Běloruska, Ruska a Španělska. Co autor, to svérázné zážitky, ale i zajímavé názory, které zaujmou zejména mladé lidi, zajímající se o dění v Evropské unii.

Evropská unie nejen název IV. - ke stažení v PDF

Na svém březnovém plenárním zasedání přijal Evropský parlament „Usnesení o odstranění genderových stereotypů v EU“. Toto usnesení bylo v některých médiích kritizováno jako problematické, ba dokonce scestné. Co si o něm myslíte?

Asi hned na úvod bych měl připomenout, že genderové stereotypy lze definovat jako tradiční a často i diskriminační představy o typicky mužských a ženských vlastnostech a o rolích a pozicích mužů a žen ve společnosti.
Snaha o odstranění takových stereotypů v EU je iniciativou přínosnou, jedním z jejích hlavních motivů byla pracovní segregace a rozdílné odměňování mužů a žen za stejnou práci. Ovšem je nutno pochybovat o tom, zda tohoto cíle lze dosáhnout potlačováním projevů genderových stereotypů. Více žádoucí by bylo, aby EU šla spíše cestou aktivní podpory rovných příležitostí obou pohlaví tak, aby si společnost sama začala následně uvědomovat nepřípadnost těchto stereotypů.
Zcela jistě nelze připustit možnost, aby odstraňování genderových stereotypů bylo realizováno skrze cenzuru či vynucenou autocenzuru médií a dalších oblastí, zejména pokud je šíře opatření definována tak neurčitě, jako je tomu v usnesení. Rozsah a obsah navrhovaných opatření neodpovídá řešenému problému a mám za to, že by jeho důsledkem bylo omezení základních práv a svobod a naopak faktické potlačení diskuse o problému genderových stereotypů. Ty by mohly být fakticky i posíleny, a při umělém, vynuceném omezení jejich projevů v médiích a dalších oblastech by itakévymizel prostor o nich otevřeně mluvit a cíleně je ve společnosti eliminovat. Takové řešení považuji za sice zdlouhavější, ovšem výrazně trvanlivější co do dosaženého výsledku.
(eh)

O prvním březnovém víkendu proběhl v městečku Mörfelden, pro svou výraznou tradici dělnického hnutí zvaném jako „Malá Moskva“, 20. sjezd Německé komunistické strany (DKP). Už před sjezdem se hovořilo o tom, že pro DKP bude mít zřejmě toto rokování osudový význam: DKP se už řadu let nachází v těžké krizi, ohrožující její samotnou existenci. Průběžně dochází k úbytku členské základny (dnes je v DKP organizováno jen 3500 členů), a to nejen v důsledku přechodu členů do mnohem větší a úspěšnější Die Linke, ale také proto, že DKP se dosud příliš zabývala jen sama sebou a ztratila přitažlivost i pro lidi, kteří se jinak cítí být komunisty. Také o tom se na sjezdu hovořilo.
Vnitrostranické spory se v DKP vedou ve dvou základních rovinách. V teoretické rovině je to spor o to, zda aktuální nadnárodnost kapitálu vyžaduje novou analýzu imperialismu, nebo zda jeho definování podané Leninem je potvrzováno právě aktuálním vývojem.
Pokračování »

V závěru zasedání Rady Evropské unie pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů, jež proběhlo koncem února tohoto roku, došlo k události, která bude mít zásadní význam pro budoucí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Rada totiž svým usnesením č. 2013/109/SZBP umožnila vyzbrojování nestátních ozbrojených skupin a stran občanské války v Sýrii – byť zatím jen tzv. neletálním, tedy nesmrtícím vojenským materiálem.
Stalo se tak poté, co Velká Británie a Francie daly najevo, že hodlají podporovat syrskou protivládní opozici jak vojenským materiálem (kam patří třeba obrněné vozy, neprůstřelné vesty atd.), tak výcvikem členů opozičních ozbrojených skupin. To, že mezi těmito skupinami jsou výrazně zastoupeni islámští radikálové, je známé. Výše uvedené usnesení Rady EU tak zavádí výjimky ze zbrojního embarga, které umožní dodávat do Sýrie – pokryteckou diplomatickou krasomluvou – „neletální vojenské náčiní, určené pro ochranu civilního obyvatelstva nebo pro Národní koalici sil syrské revoluce a opozice“ a „dát k dispozici technické služby, zprostředkovatelské služby a další služby pro národní koalici sil syrské revoluce a opozice“. Tímto usnesením Rady se EU stala oficiálně aktérem občanské války v Sýrii, konstatují nejen odborníci.

Pokračování »

Stanovisko ke zprávě o odstranění genderových stereotypů ( http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A7-2012-0401+0+DOC+XML+V0//CS ):

Snaha o odstranění genderových stereotypů v EU je iniciativou přínosnou, ovšem je nutno pochybovat o tom, zda tohoto cíle lze dosáhnout potlačováním jejich „projevů“, když by bylo více žádoucí, aby EU šla spíše cestou aktivní podpory rovných příležitostí obou pohlaví tak, aby si společnost sama začala následně uvědomovat nepřípadnost těchto stereotypů. Zcela jistě nelze připustit možnost, aby odstraňování genderových stereotypů bylo realizováno skrze cenzuru či vynucenou autocenzuru médií a dalších oblastí, zejména pokud je šíře opatření definována tak neurčitě, jako je tomu v návrhu rezoluce. Takto široká formulace by mohla vést k zneužívání této iniciativy ke zcela jiným účelům, kdy by se stala pouze zdůvodněním zásahů do médií, svobodné tvorby, svobody slova a i volného podnikání. Rozsah a obsah navrhovaných opatření neodpovídá řešenému problému a mám za to, že by jeho důsledkem bylo omezení základních práv a svobod a naopak faktické potlačení diskuse o problému genderových stereotypů, které by ve společnosti latentně nadále přetrvávaly, fakticky by mohly být i posíleny, a při umělém, vynuceném omezení jejich projevů v médiích a dalších oblastech by i vymizel prostor o nich otevřeně mluvit a cíleně je ve společnosti eliminovat, kteréžto řešení považuji za sice zdlouhavější, ovšem výrazně trvanlivější co do dosaženého výsledku.

Byl jsem členem delegace KSČM na nedávném 15. sjezdu Komunistické strany Ruské federace (KSRF), o kterém v Haló novinách informoval už Vojtěch Filip. Vzhledem k tomu, že význam tohoto sjezdu byl skutečně značný, chtěl bych upozornit na některé aspekty této události, které by pode mne měly na dlouho zůstat v paměti.
Začnu obecnými politickými záležitostmi. Předseda KSRF Gennadij Zjuganov přednesl se svém dvouhodinovém referátu bilanci uplynulých dvaceti let a zabýval se také analýzou současné situace jak v Rusku tak ve světě. Krize kapitalismu, kterých bylo za jeho existence už dvanáct, měly podle Zjuganova vždy pouze tři vyústění: Buď končily revolucí, nebo válečným konfliktem, nebo fašistickou diktaturou. Dnes hrozí všechny tři varianty.
Situace ve světě, ale i v samotném Rusku je podle G. Zjuganova natolik vážná, že válka se přibližuje stále více k hranicím Ruské federace za situace, kdy v Ruské federaci existují takové vnitřní rozpory, taková pnutí, že ohrožují její soudržnost. Včetně toho, že podle názoru odborníků jsou ruské ozbrojené síly ve stavu, kdy by nebyly schopny účinně hájit svou zem.
Kolem KSRF se proto nikoli náhodou stále více soustřeďují ruské vlastenecké síly, kterým výše uvedené skutečnosti nejsou lhostejné, a tato skutečnost se projevuje i nárůstu počtu hlasů, odevzdaných ve volbách pro kandidáty KSRF.
Pokračování »

Rozhovor s europoslancem Jiřím Maštálkou

Vaše zatím poslední zahraniční pracovní cesta vedla daleko, do hlavního města Ázerbajdžánu Baku. Byl jste členem delegace Evropského parlamentu na zasedání mnohostranného parlamentního shromáždění Euronest. Mohl byste nejprve stručně vysvětlit, co to vůbec Euronest je?

Shromáždění Euronest představuje vlastně parlamentní dimenzi východního partnerství, tedy politiky, kterou Evropská unie sleduje ve vztahu ke svým – bohužel jen vybraným – východním sousedům, a která má oficiálně vést k jejich přiblížení, k překonávání dělících čar a k podpoře těchto zemí při zavádění politických, ekonomických a sociálních reforem. Euronest existuje od roku 2009 a je v něm 60 poslanců Evropského parlamentu a po deseti členech z Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Běloruska, Moldavska a Ukrajiny. Bělorusko je však svým způsobem ostrakizováno a jeho zástupci jsou vylučováni z jednání. Samozřejmě z politických důvodů.

Nyní tedy k Baku: Co se tam konalo?

Euronest má několik tzv. podvýborů. Já jsem sice členem podvýboru pro sociální záležitosti, ale kolega Ransdorf mě kvůli svému zaneprázdnění požádal, abych jel za něj do Baku na jednání podvýboru pro energetiku a energetickou bezpečnost. Našimi partnery byli ázerbájdžánští specialisté z energetického sektoru, vyměňovali jsme si s nimi názory na aktuální problémy energetiky a energetické bezpečnosti. Připomenu, že vlastníkem surovinových zdrojů včetně ropy a zemního plynu je v Ázerbájdžánu stát, ale těžbu a distribuci provádějí soukromé společnosti včetně nadnárodních. Pro nás bylo důležité slyšet, že ještě nedávno tolik vychvalovaný projekt Nabucco, který měl snížit závislost EU na Rusku v dodávce zemního plynu, je de facto mrtvý a zřejmě přichází doba, kdy Ázerbájdžán spolu s Tureckem a Íránem se domluví na vybudování vlastní distribuční sítě do Evropy přes Turecko. Zakončení tohoto kanálu by mělo být buď v Rakousku nebo v Itálii.

Pokračování »