Archív rubriky ‘Události’

Návrh České republiky, aby byly ze Schengenu vyloučeny dočasně země, které budou nedostatečně hájit vnější hranice EU, se nám jeví přinejmenším jako zvláštní.

Znamená to, že vůči zemím »na okraji« EU by byla uplatňována jiná pravidla než vůči státům, které mají to štěstí, že hraničí pouze se státy EU. To by dělilo země EU na státy různých kategorií podle jejich geografického umístění. A i když nelze říci, že by dnes byla v rámci EU zajištěna skutečná rovnost podmínek, například mezi původními zakladatelskými státy a nově přistoupivšími, tento návrh by zaváděl další přehrady. Nebo snad chce Ministerstvo zahraničních věcí ČR tvrdit, že by pak mohlo být podobné uzavření hranic uplatňováno například vůči Rakousku?
Pokračování »

Reakce České republiky na vyhoštění dvou diplomatů, spolupracovníků českého vojenského atašé v Kyjevě, připomíná doby dávno minulé.

Pan Schwarzenberg opět nezklamal, jako aristokrat si zřejmě vybavil letité evropské tradice diplomacie, využívané již před Napoleonem, například v době válek o španělské dědictví. Tehdy se běžně v diplomacii uplatňoval princip »oko za oko – zub za zub«, bez ohledu na to, oč šlo.

Při svých úvahách o tomto konkrétním případu pan ministr zřejmě jaksi opomenul fakt, že na Ukrajině není exministr Danylyšyn, jehož přijetí v ČR hodnotí Karel Schwarzenberg jako skutečný důvod pro vyhoštění našich diplomatů z Ukrajiny, stíhán za ryze politické, ale především za ekonomické delikty, na což KSČM opakovaně upozorňovala a s udělením azylu nesouhlasila. Ostatně i před českou ambasádou v Kyjevě vyjadřovali demonstracemi svůj nesouhlas i ukrajinští občané. Navíc se říká, že azyl panu Danylyšynovi byl udělen ministrem vnitra Radkem Johnem bez toho, aby předem informoval ministerstvo zahraničních věcí. Můžeme to proto vnímat i jako názorný příklad »boje s korupcí« v pojetí Věcí veřejných. Navíc, pokud Ukrajina nyní vyhostila české vojenské přidělence za podezření ze špionáže, jsou tyto záležitosti nesrovnatelné.

Pokud se dnes budeme řídit již zmíněnou letitou diplomatickou tradicí, vysíláme tím na východ Evropy nepříliš vstřícný signál. Pro české firmy, které by rády rozšiřovaly svůj potenciál na východní trhy, to není zrovna dobrá zpráva. Místo podobných unáhlených odvetných kroků by bylo namístě spíše jednání.

Ve středu 27. 4. 2011 proběhlo na vodním hradě Švihov slavnostní zavěšení zrestaurovaného obrazu, představujícího obléhání hradu Rábí Husity, zpátky na své místo. Slavnostní návrat obrazu proběhl za účasti správce objektu vodního hradu Švihov pana Lukáše Bojčuka, restaurátorky obrazu i sponzora renovace Jiřího Maštálky.

Akce je součástí projektu, jehož cílem je oslovovat sponzory ochotné přispět na obnovu památek či historického mobiliáře. Významnou částkou, která umožní restaurování obrazu, nezištně přispěl europoslanec MUDr. Jiří Maštálka, který na vodním hradě Švihově již sponzoroval i vystoupení zpěvačky ve znakovém jazyce Andrey Kalců 1. května 2010. V současné době se za jeho účasti připravuje divadelní představení herců, vystupujících ve znakovém jazyce, plánované pro rok 2011 rovněž na hrad Švihov.

Blíže: http://www.mastalka.cz/cs/2011/renovace-obrazu-z-hradu-rabi/

Další informace: http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/na-svihov-se-vratil-restaurovany-obraz-o-dobyvani-rabi-husity/629099

Svlavnostní návrat obrazu

restaurátorka obrazu a Jiří Maštálka

Jiří Maštálka fota: Jiří Bervida - MF Dnes

Karavany putující každý měsíc mezi Štrasburkem a Bruselem patří k absurditám Evropské unie

Copak s tím nemůžete nic udělat?, ptají se mne občané poukazujíce zcela pochopitelně a správně na každoměsíční »pendlování« Evropského parlamentu (EP) mezi Bruselem a Štrasburkem. Ale není to jen veřejnost, kdo toto zbytečné mrhání penězi kritizuje. Jsou to sami poslanci EP: podle posledních průzkumů jich 88 procent požaduje mít právo rozhodnout o sídle EP obecně, přičemž 91 procent (!) poslanců preferuje jako jediné sídlo Brusel.

V čem je tedy problém? Proč se musí každý měsíc stěhovat na čtyři dny z Bruselu do Štrasburku obrovská karavana beden se spisy, asistentů, tlumočníků, technického personálu a samotných poslanců? A potom zase zpět, protože po zbytek měsíce pracují poslanci v Bruselu, kde se konají tzv. doplňující plenární zasedání, kde pracují výbory EP a zasedají jeho politické frakce? Proč tedy takto vznikají roční výdaje ve výši kolem 180 milionů eur?

Dvě sídla EP jsou reliktem poválečného období, kdy evropské mocnosti soupeřily o sídla evropských institucí a Štrasburk prosadila Francie, údajně jako »symbol francouzsko-německého smíření«. Ovšem už řadu let se vedou půtky o to, aby EP sídlil a pracoval jen v jednom městě, v Bruselu. Sami poslanci přicházejí v tomto směru s různými iniciativami, ovšem marně, celá záležitost totiž není věcí parlamentu.

Kde je vůbec psáno, že sídlem Evropského parlamentu je Štrasburk, ve smlouvách nic takového není?, ptají se také lidé. Ano, to, že EP sídlí ve Štrasburku, opravdu nenajdete ani ve Smlouvě o EU ani ve Smlouvě o fungování EU. Ale pokud se v objemném svazku nazvaném Lisabonská smlouva prolistujete až k Protokolu č. 6 (o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie), budete si moci přečíst, že »Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku, kde se konají plenární zasedání… Doplňující plenární zasedání se konají v Bruselu. Výbory Evropského parlamentu zasedají v Bruselu. Generální sekretariát Evropského parlamentu a jeho útvary sídlí v Lucemburku«. A protože podle článku 51 Smlouvy u EU »Protokoly ke Smlouvám a jejich přílohy tvoří jejich nedílnou součást«, jsou součástí tzv. primárního práva EU, takže o jejich změně lze rozhodnout pouze předepsaným postupem na nejvyšší úrovni. A Francie dala ústy svého prezidenta Sarkozyho jasně najevo, že se Štrasburku jako sídla EP nehodlá vzdát.

Takže výše popsaná absurdní situace týkající se sídla EP může trvat ještě hodně dlouho, přičemž vůbec nejde o problém samotného EP a jeho poslanců.

Tento rok je pro naši partnerskou stranu v Německu – LEVICI – významný také proto, že k jeho konci by měla schválit definitivní verzi svého programu. Jeho návrh představuje poměrně rozsáhlý, ale na druhou stranu přehledný strukturovaný dokument, který obsahuje množství myšlenek, jež by mohly být inspirativní i pro KSČM. Z tohoto důvodu jsem nechal ve své poslanecké kanceláři vyhotovit český překlad návrhu programu LEVICE. Celý dokument je čtenářům k dispozici na mých webových stránkách.

Program DIE LINKE - .doc.

Před pár týdny Evropský parlament schválil návrh směrnice o přeshraničním poskytování zdravotní péče v zemích Evropské unie; poté, co tento návrh schválí také Rada EU (a nezdá se, že by v tomto grémiu byl se schválením problém), budou mít členské státy 30 měsíců na provedení příslušných změn ve své národní legislativě. Vzhledem k tomu, že informovanost občanů o unijních záležitostech nebývá nejlepší, chci upozornit na některé aspekty uvedené směrnice, jež by měla nabýt účinnosti v roce 2013.
Pokračování »

Vzhledem k tomu, že se na prosincovém summitu vrcholní představitelé členských států Evropské unie dohodli na úpravě tzv. Lisabonské smlouvy, lze v brzké době očekávat její změnu. Jde vlastně jen o doplnění dvou vět, jež však mají velký význam pro země eurozóny: »Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou vytvořit stabilizační mechanismus, který bude aktivován, pokud nebude zbytí, na záchranu stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli finanční pomoci v rámci mechanismu se bude řídit přísnými podmínkami.« Změna má tedy zemím eurozóny umožnit vytvoření stálého záchranného fondu, z něhož budou moci po roce 2013 získat podporu ty státy, které se podobně jako dnes Řecko a Irsko ocitnou ve finančních potížích.
Pokračování »

z tiskové zprávy:

Dne 4.1. 2011 byl z hradu Švihova odvezen barokní obraz zpodobňující
hrad Rabí a legendu o jeho obléhání roku 1421, kdy husitský hejtman Jan
Žižka z Trocnova ztratil své druhé oko. Předání obrazu do renovace se zúčastnila restaurátorka, správce hradu Švihova, pracovník vztahů k veřejnosti NPÚ ÚOP v Plzni i sponzor
restaurování obrazu. Obraz představuje Pohled na hrad Rabí datovaný do 17. století. Obraz je
olejomalbou provedenou na plátně ve zlaceném rámu o rozměrech 97 x 158 cm,
bez signatury. Vlevo dole je rovněž česky psaná legenda. Kromě pohledu na
hrad Rabí je na obraze namalována i drobná postava vojevůdce Jana Žižky z
Trocnova, kterak přišel roku 1421 při obléhání Rabí o své druhé oko,
pravděpodobně střelou jednoho z obránců hradu, Přibíka Kocovského z Dlouhé
Vsi.
Akce je součástí projektu, jehož cílem je oslovovat sponzory ochotné
přispět na obnovu památek či historického mobiliáře. Významnou částkou,
která umožní restaurování obrazu, nezištně přispěl europoslanec MUDr. Jiří
Maštálka, který na vodním hradě Švihově již sponzoroval i vystoupení
zpěvačky ve znakovém jazyce Andrey Kalců 1. května 2010. V současné době se
s tímtéž sponzorem jedná o možnosti sponzorovat divadelní představení herců,
vystupujících ve znakovém jazyce, plánované pro rok 2011 rovněž na hrad
Švihov.

Video:

http://www.ct24.cz/kultura/111622-rabi-i-s-zizkou-zrestauruji-diky-sponzorum/

Další informace:

http://plzen.idnes.cz/historicky-cenny-obraz-zachycujici-zizkovo-oslepnuti-ceka-rekonstrukce-1lr-/plzen-zpravy.asp?c=A110104_154110_plzen-zpravy_alt

http://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/?svihovsky-obraz-jana-zizky-se-docka-restaurovani

http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/plzensky/185626.aspx

http://www.mediafax.cz/kultura/3150319-Popularni-obraz-z-hradu-Svihov-prevezli-do-restauratorske-dilny

Foto:

Restaurátorka obrazu a Jíří Maštálka snímají obraz - Foto Vlastimil Leška Plzeňský deník

Sponzor - J. Maštálka a obraz - Foto Vlastimil Leška Plzeňský deník

Národnostní třenice v Evropě jsou oživovány podle stále stejného scénáře

Na jaře tohoto roku jsem – ve spolupráci s lotyšským kolegou Alfredsem Rubiksem a s podporou naší politické skupiny GUE/NGL – připravil v Evropském parlamentu veřejné slyšení na téma »Menšinové problémy v Evropě – problémy a perspektivy po Lisabonu«.

Odborníci, kteří se slyšení zúčastnili, hovořili jednoznačně: právní rámec pro ochranu menšin, zejména národnostních, je v Evropské unii zcela postačující. Není tedy nutné vytvářet zvláštní zákonodárství, pojímající menšiny jako samostatné subjekty, právnické osoby. Mnohem větším problémem je ochrana a prosazování individuálních lidských práv, společných jak příslušníkům menšin, tak příslušníkům tzv. většinových národů. A že značným problémem je uměle, zpravidla ze zahraničí živená politická instrumentalizace menšin, která může mít pro evropskou integraci rozkladný účinek.
Pokračování »

Alternativní koncepce zahraniční politiky ČR - download

Alternativní koncepce zahraniční politiky ČR – říjen 2010

Prolog

Nová vláda pravicové koalice ve svém programovém prohlášení, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou v srpnu 2010, dala najevo, že zahraniční politika České republiky pro ni nepředstavuje významné téma. Programové prohlášení vlády slibuje, že v návaznosti na novou strategii NATO bude vypracována nová koncepce zahraniční politiky ČR a strategická koncepce. Je z něho též zřejmé, že při koncipování své zahraniční a obranné politiky vláda nebude brát v úvahu názory veřejnosti.
Komunistická strana Čech a Moravy – vedena obavami o zajištění národních zájmů – proto připravila návrh koncepce zahraniční politiky, který by mohl iniciovat veřejnou diskusi o směřování České republiky. Věříme, že tlak veřejnosti a nevládních organizací, jenž se může opřít o první zkušenosti z bojů proti umístění části Národní protiraketové obrany USA na našem území, by mohl ovlivnit některé kroky vlády či rozhodnutí Parlamentu a přispět k odpovědnému rozhodování voličů v příštích volbách. Diskuse o předkládané alternativní koncepci zahraniční politiky Česka, by mohla napomoci i pokrokovým stranám a hnutím v Evropě i jinde při hledání nových cest k spravedlivému uspořádání světa.
Pokračování »