Archív rubriky ‘Vystoupení v EP’

Na svém posledním plenárním zasedání ve Štrasburku 22. dubna projednával Evropský parlament zprávu O dárcovství orgánů a transplantacích - opatření na úrovni EU . Vzhledem k závažnosti tématu stojí za to připomenout alespoň krátce některé údaje. Uplynulo 40 let od první úspěšné transplantace lidského orgánu. Stalo se tak v Jihoafrické republice, příjemcem nového srdce byl L. Washkanski, přičemž operaci excelentně provedl vynikající kardiochirurg vychovaný v USA Christian Barnard. Medicína za tu dobu poskočila v oblasti transplantací neuvěřitelným způsobem. Tento pokrok, který dává šanci na přežití mnoha pacientům, se bohužel díky tržním mechanismům stal i cílem obchodu. S tím, jak se rozšiřoval počet transplantačních středisek, zdokonalovala se transplantační technika, se zvýšil nejen počet možných příjemců, ale zvýšila se i potřeba dárců. Z pokroku medicíny se stala vítaná příležitost pro zisk. Mnohé mezinárodní instituce, například i Parlamentní shromáždění Rady Evropy se opakovaně touto situací zabývalo. Pokračování »

Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych především chtěl poblahopřát upřímně jako lékař a poslanec kolegovi Adamou za velký kus práce, který vykonal na této zprávě. Téma transplantací a dárcovství může být někdy chápáno kontroverzně. Důvod je jasný, na jedné straně musíme brát do úvahy otázky etiky a na druhé straně bychom neměli připustit, aby se zastavil pokrok v medicíně a tím pádem i možnost, jak pomoci člověku nebo abychom dokonce nedávali možnost pomoci člověku.

Velmi vítám, že zpráva je vypracována na pilířích, které i já sdílím. Zaprvé právní nástroje, které musí zaručit jistotu, že darování orgánů zůstane darem, nikoliv obchodem. Je dobře, že budeme mít standardy, ale měli bychom mít takové, které nebudou snižovat legislativní úroveň a možnosti v jednotlivých členských státech. Druhý pilíř, stejně jako v ostatních oblastech se neobejdeme bez vzájemné spolupráce členských států. Třetí pilíř, žádné opatření se neobejde bez spolupráce s občany, proto vítám nutnost zvýšené informovanosti a větší transparentnost. Společným úkolem, a zpráva Adamou k tomuto cíli směřuje, je dosáhnout za každou cenu likvidace nelegálního obchodu. Všechny tyto předpoklady zpráva kolegy Adamou naplňuje.

Dámy a pánové, kolegové, jsem velmi rád, že se tématem jednání Evropského parlamentu stala otázka vývoje v Rusku. Je totiž nesporné, že dobré vzájemné vztahy s Ruskou federací jsou předpokladem silné Evropské unie v budoucnosti.

Z řady diskusních příspěvkům ze mne však dýchá duch studené války. Opět, jako již tolikrát, postrádám prostý projev elementární úcty k vykonané práci a ke kultuře národa a země, o které hovoříme. Opět, jako již mnohokrát, cítím povýšenecký, paternalistický tón lidí, kteří necítí potřebu seznámit se s realitou a vystačí si s přilepením se na mediální kampaně.

Je nesporné, že Rusko zdaleka nedosáhlo na hranice sociální spravedlnosti a kvality života, kterou bychom rádi viděli všude ve světě. S obtížemi se vyrovnává s demografickou krizí, rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími se spíše zvětšuje než zmenšuje. Jenže zároveň v období vlády odcházejícího prezidenta počet lidí žijících pod hranicí chudoby klesl na polovinu. Z Ruska se stal ekonomicky nejdynamičtější stát Evropy. Bylo to Rusko, které na sebe jako první přijalo úder teroristů skrytých za zelenou vlajkou a i díky jemu se podařilo zastavit šíření této nebezpečné infekční choroby do Evropy. Poprvé v ruských dějinách odchází jeho nejvyšší představitel z Kremlu dobrovolně a je střídán na základě volby lidu. Je pravda, že v Rusku byly téměř k dokonalosti dotaženy politické technologie, nástroje a metody řízení politických procesů. Tedy i volebních procedur. Tyto technologie byly ovšem dovezeny ze Západu. Nám, kteří patříme k postsocialistické části Unie, nikdo nemusí vysvětlovat, co je to manipulace při současných volbách. Pokračování »

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, není to ani dva měsíce, kdy jsme zde projednávali strategii Evropské unie pro střední Asii. To, že se tak brzy opět vracíme k tématu středoasijského Kazachstánu, může být vyvoláno celou řadou důvodů. Předpokládejme – alespoň na chvíli –, že tím hlavním důvodem je skutečnost, že jsme docenili význam tohoto regiónu. Že si vážíme slov, která na adresu Evropské unie přednesl prezident Nursultan Nazarbajev při své návštěvě v Bruselu koncem roku 2006. Že v Kazachstánu, který v roce 2010 převezme předsednictví v OBSE, vidíme partnera.

Myslím, že Kazachstán může být velmi dobrým partnerem Evropské unie. Aby jím byl, musí se ale mnohé změnit. Především už příště nesmíme přijímat usnesení o střední Asii, v němž na několika desítkách stránek nalezneme množství formulací o tom, co země jako Kazachstán musejí dělat, aby se nám zalíbily – a nenajdeme tam jediné slovo úcty k práci, kterou tamní lidé vykonali, úcty ke kultuře, která je právě tak jiná, jako i krásná, úcty k cestě, po níž během své samostatné státnosti ušli. Můžeme si samozřejmě zde v Bruselu a v Evropě namlouvat, že pouze na nás záleží, co si svět bude myslet. Chtěl bych však připomenou, že v roce 2050 nás, Evropanů, bude 7 % z celosvětové populace. A oblast Atlantiku nebudeme jediným ekonomicky rozvinutým centrem, které bude pro ostatní nenahraditelné. Pokračování »

Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já jsem velmi rád, že se v jednání našeho Parlamentu dostala na pořad otázka vývoje v Rusku. Je zajisté nesporné, že dobré vzájemné vztahy s Ruskou federací jsou předpokladem silné Evropské unie budoucnosti. Je mi velmi líto, že se volby v Rusku neobešly bez zásahu silových struktur. Na druhé straně opět, jako už tolikrát, postrádám z naší strany prostý projev elementární úcty k vykonané práci a ke kultuře národa a země, o které dnes hovoříme.

Je nesporné, že Rusko zdaleka nedosáhlo na hranice sociální spravedlnosti a kvality života, kterou bychom rádi viděli všude ve světě. S obtížemi se vyrovnává s demografickou krizí. Na druhé straně poprvé v ruských dějinách odchází jeho nejvyšší představitel z Kremlu dobrovolně a je střídán na základě volby lidu. Je pravda, že v Rusku byly k dokonalosti dotaženy politické technologie, nástroje a metody řízení včetně volebních procedur. Ale tyto technologie byly dovezeny ze západu.

Chci se zeptat těch, kteří dnes pláčí nad osudem demokracie v Rusku, zda jim také vadí, že se Evropský parlament trošku zbaběle schovává před otázkou, jakým způsobem nakládá s mezinárodním právem vysoký představitel Solana?

V úterý 19.2.2008 v pozdních večerních hodinách byla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku projednávána zpráva poslance Cema Özdemira o strategii EU pro Střední Asii. Ta je vůbec první významný evropský dokument směřující do této oblasti. Bohužel v parlamentní debatě o této zprávě nejčastěji zaznívala myšlenka, že je nutno zaměřit se na tento region hlavně s ohledem na energetickou bezpečnost Evropy a její nezávislost na energetických dodávkách z Ruska. Další část vystoupení akcentovala na skutečnost, že v tomto regionu nejsou zcela demokratické poměry. Jeden z vystupujících ze skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu dokonce vyjádřil politování nad tím, že Uzbekistán ukončil v minulém roce smlouvu s USA o umístění vojenské základny na jeho území. Mluvilo se i o problematice chudoby Střední Asie. I když se v tomto regionu nacházejí bohatá ložiska nafty a zemního plynu, velké procento lidí v mnohých tamních státech žije v bídě. Na tuto problematiku a její řešení by se EU chtěla a měla také zaměřit. Pokračování »

Kolegyně a kolegové, nehledě na velmi kritický tón předkládaných dokumentů jsem rád, že mohu konstatovat, že se zde nacházejí minimálně dva pozitivní momenty. Ten první moment je zřízení stálého zastoupení Evropské komise v Minsku, které pokud vím bylo schváleno i prezidentem Běloruské republiky. Myslím, že otevření stálého zastoupení Evropské unie dává základ pro další aktivizaci a rozšíření vztahů s Evropskou unií v takových vzájemně výhodných oblastech jako je energetika, doprava, tranzit, ale i ochrana životního prostředí.

Druhý pozitivní bod, který se mi zdá důležitý, jsou proběhnuvší expertní jednání v Bruselu v červnu minulého roku, která se týkala zejména otázek energetiky, a plánované rozhovory expertů, které se budou týkat jak dopravních koridorů, tak i ochrany životního prostředí. Tento směr považuji za velmi, velmi důležitý. Nesmíme zapomínat na to, že Bělorusko ještě stále samo bojuje s velmi vážnými následky černobylské havárie. Současné tendence vzájemných vztahů ukazují, že se v politických kruzích Evropské unie zafixoval pevně určitý názor na Bělorusko, velmi kritický a jednostranný.

Je nezbytné nejen kritizovat, ale i spolupracovat. Přišla doba na vstřícný krok i ze směru Běloruska a myslím si, že oficiální běloruská moc by měla přijít minimálně s krokem moratoria na trest smrti, což by umožnilo jednat znovu o obnovení statutu členství Běloruska v Radě Evropy. Ze strany Evropské unie bych přivítal například usnadnění vízového režimu nebo podporu stážistů, mladých specialistů z Běloruska, kteří by se mohli seznámit s prací evropských institucí bezprostředně.

Paní předsedající, zaprvé bych chtěl velmi poděkovat paní komisařce, že mi odpověděla na mojí otázku, která se týkala trestní odpovědnosti osob v Gruzii, což je velmi citlivá otázka, která se řešila také v předvolební diskusi v Gruzii. Chtěl bych říct, že moje předřečnice řekla, že Rusko má imperiální úmysly. Ano, je to možné. Ale musím říct, že Kavkaz nejsou ani Alpy, ani Pyreneje, Kavkaz je pouze Kavkaz. A je třeba, abychom to v tomto geografickém smyslu chápali. Měl jsem připravené delší vystoupení, ale shrnu svoji pozorovatelskou misi na volbách v Gruzii do sedmi bodů.

Zaprvé stejně jako drtivá většina obyvatel regionu Kavkazu i my v západní, středí a východní Evropě si přejeme, aby v tomto regionu byla stabilita. Je možné, že tato stabilita bude s podporou Spojených států nebo Evropské unie. Zadruhé naší povinností jako poslanců Evropského parlamentu je, abychom se ptali, jakým způsobem byly použity finanční prostředky, které poskytla Evropská unie na odpovídající programy, ne na volby pro pana prezidenta Sakašviliho. Zatřetí je velmi sympatické, že staronový prezident vyzývá k dialogu s Ruskem, ovšem platí pravidlo, že stejně jako na oficiálních tancích, jestliže nabídnete dámě rámě, neznamená to, že budete tancovat podle toho, jak ona chce. Chci tím říct, že jestliže vyzývá prezident Sakašvili k dialogu s Ruskem, je nezbytné, aby i druhá strana chápala, že je to upřímné vyzvání k tanci. Začtvrté všechny státy mají o Kavkaz zájem včetně Spojených států amerických a včetně Evropské unie. Evropská unie je bohužel na Kavkaze velmi málo vidět. Přiznám se, paní komisařko, že zájem Evropské unie v tomto regionu není zřetelný, včetně chudoby, a v tomto smyslu zřejmě bude třeba formulovat lépe nejenom slovně, ale i činy a finančně naši společnou evropskou politiku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že když jsem si přečetl strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012, kterou v únoru minulého roku předložila Evropská komise, byl jsem v mnoha směrech zklamán. Přestože si Komise v této strategii stanovila poměrně ambiciózní cíl snížit počet pracovních úrazů o 25 %, obsahuje jen velmi málo konkrétních iniciativ a doporučení, jak tohoto cíle dosáhnout. Navíc opět se zaměřuje hlavně na pracovní úrazy, což je samozřejmě pouze část zdravotních problémů souvisejících s prací. Nemoci z povolání jsou jaksi stranou, což podle mého názoru je krokem zpátky.

Na druhou stranu chci a musím poděkovat a pogratulovat kolegyni Willmott k její zprávě o této strategii. Zpráva na rozdíl od dokumentu Komise obsahuje mnoho konkrétních návrhů a doporučení, jak dosáhnout lepších výsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jsem rád, že zpravodajka zdůrazňuje i nutnost správně určit a vyčíslit rakovinu jako nemoc z povolání pro stanovení cílů ke snížení tohoto závažného onemocnění. Do této doby pouze 5 % případů onemocnění rakovinou, které bylo způsobeno výkonem pracovní činnosti, bylo označeno jako nemoc z povolání.

Velmi jsem přivítal, že do zprávy byl zahrnut i můj pozměňovací návrh, který jsem předložil ve Výboru pro zaměstnanost, o nutnosti zajištění bezplatného přístupu k technickým normám široké veřejnosti. Toto je problém, se kterým se zaměstnanci mnoha členských zemí stále potýkají a je třeba ho napravit.

Kolegyně a kolegové, já bych chtěl především poblahopřát naši kolegyni Bělohorské k její zprávě o tematické strategii udržitelného používání pesticidů. Myslím, že se jí podařilo vypracovat dokument, který zohledňuje a vyvažuje jednak nutnost udržitelné konkurenceschopné zemědělské produkce v Evropě, současně prosazuje takový způsob užívání pesticidů, který by měl co nejmenší negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. Velmi vítám, že do zprávy byl zahrnut i pozměňovací návrh, který jsem spoluinicioval a to „zásada předběžné opatrnosti s ohledem na lidské zdraví a ochranu půdního a vodního ekosystému“.

Stejně jako kolegyně Bělohorská i já lituji toho, že i když nedůležitějším očekávaným výsledkem tematické strategie má být omezení negativních dopadů používání pesticidů na lidské zdraví, zdravotními dopady používání pesticidů jako takovými se strategie zabývá velmi okrajově. V tomto směru soudím, že je rezerva pro budoucnost pro práci Evropské komise.
Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci velmi vítám ty body zprávy, které poukazují na nutnost řádné informovanosti, ale i odpovídajících ochranných prostředků a pravidelných kontrol aplikačních zařízení. Myslím, že dostáváme do rukou nástroj s mnohými konkrétními účinnými mechanizmy pro omezování a bezpečnější užívání pesticidů.