Archív rubriky ‘Vystoupení v EP’

I já bych se chtěl připojit k poděkování zpravodaji za velký kus práce, který odvedl. V naší debatě zatím zaznívá shoda na tom, že chceme, aby Ukrajina jako jeden z našich sousedů byl stát stabilní, demokratický a rozvíjející se. Myslím si, že zpráva trošku zapomíná na minimálně tři body, které bych rád zdůraznil. Tím prvním bodem je, že bychom měli usilovat o to, aby se stabilizovala sociálně-ekonomická a zejména zdravotní situace na Ukrajině. Nevím, jestli jsme si dostatečně vědomi závažnosti toho faktu, že i díky slabé ekonomice dochází na Ukrajině k rozvoji velice nebezpečných zejména infekčních onemocnění, která jsou svým způsobem i hrozbou pro další země zejména země Evropské unie, a to díky silné migraci. Posilování naší pomoci Ukrajině ve zdravotní oblasti považuji za velmi důležité v dalším období.

Druhá poznámka se týká sousedů Ukrajiny, jde o Moldovu a Bělorusko. Evropská unie věnovala velkou politickou práci, ale i finanční prostředky při pomoci řešení situace v Podněstří. Myslím, že bychom měli být více pozorní k tomu, jak jsou tyto prostředky a lidské zdroje z ukrajinské strany používány právě pro pozitivní řešení situace v Podněstří, zejména co se týká kontroly nelegálního obchodu a dalších negativních věcí, které se na této hranici dějí a kde Ukrajina může výrazným způsobem pozitivně zasáhnout.

Co se týká Běloruska, mám na mysli zejména to, abychom akcentovali, aby Ukrajina více spolupracovala co se týká řešení dopadů černobylské havárie, ale aby také s Běloruskem spolupracovala, více při řešení migračních otázek, protože se ukazuje, že právě přes Ukrajinu směřují hlavní proudy nelegální migrace směrem do Evropské unie. Myslím, že naším společným přáním je, aby nastupující volby na Ukrajině byly bez negativních vnějších vměšování, aby byly opravdu demokratické a ukázaly Ukrajinu jako stabilního, dobrého partnera pro Evropskou unii.

Dámy i pánové, i já bych se chtěl připojit k těm, kteří chtějí poblahopřát panu zpravodaji a poděkovat mu za předložený dokument. Stejně jako zpravodaj i já podporuji názor, že vytváření kvalitní a srovnatelné statistiky volných pracovních míst je evropskou prioritou. Stejně tak jsem si jist, že sbírání těchto statistických údajů pouze na úrovni džentlmenských dohod je nedostatečné a že je nutné přijmout nařízení na evropské úrovni, které zajistí kvalitní a srovnatelné informace z jednotlivých členských států. Totiž pouze Komise může koordinovat nezbytnou harmonizaci statistických informací na úrovni Společenství.

Tento názor jsem ostatně před nedávnem prosazoval i ve svém stanovisku k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Byl jsem velmi potěšen i výsledky trialogu mezi zpravodajem, Komisí a předsednictvím. Kompromisní návrhy, které z těchto jednání vzešly, také výrazně zvýšily kvalitu předkládaného dokumentu. Stejně jako stínoví zpravodajové z ostatních politických skupin i já jsem je za GUE/NGL s potěšením spolupodepsal.

Z těchto kompromisních návrhů byl chtěl zejména vyzdvihnout jako velmi přínosný požadavek na zahrnutí údajů o jednotkách s méně než 10ti zaměstnanci, ale i požadavek na rozlišení volných pracovních míst na dobu určitou a na dobu neurčitou, stejně jako zpřístupnění těchto informací co největšímu počtu evropských občanů. Chtěl bych v závěru ocenit i definici kritérií hodnocení kvality, protože pouze relevantní, přesné, aktuální a srozumitelné informace o volných pracovních místech mohou pomoci v boji s nezaměstnaností ve Společenství.

I já chci poblahopřát a poděkovat kolegovi Trakatellisovi za jeho zprávu a za jeho návrhy. Dovolte mi několik poznámek. Nechci se zabývat finančními podrobnostmi, protože už to tady bylo uděláno, pouze bych chtěl jako lékař konstatovat, že snížením finančních prostředků zřejmě dosáhneme toho, že společný program, který projednáváme, bude mít prostě nižší účinnost. Moje hluboké přesvědčení je, že podpora zdraví nemůže být rozpočtově zbytkovým sektorem.

Rád bych podpořil pozměňovací návrh číslo 1 směrem k Radě, ve kterém se zmiňujeme o realizačních nástrojích, které bychom měli mít. Myslím si, že je to věc velice potřebná, protože jsme zde mnohokrát projednávali dokumenty, které se týkaly ochrany zdraví nebo boje s civilizačními chorobami, ovšem chyběly nám k tomu účinné nástroje. Druhý pozměňovací návrh, který bych rád zmínil a podpořil, se týká informovanosti pacientů. Ano, potřebujeme informovaného pacienta, ale nejde jen o lepší přístup k informacím, ale soudím, že jde i o přístup k lepším a kvalitním informacím. Takové informace mohou pomoct našim občanům nejen ke zvýšení zájmu o vlastní zdraví, o péči o své zdraví, ale také mohou pomoct našim občanům odolávat reklamě. Když už jsem u reklamy, myslím, že budeme mít jedinečnou příležitost ukázat jak poctivě a upřímně to myslíme ohledně boje s takovými věcmi, jako je alkoholismus, když budeme projednávat návrhy opatření, tedy zprávu našeho kolegy Foglietty, která se týká boje s alkoholismem. I zde budeme mít zcela jistě pozměňovací návrhy, které se týkají reklamy na alkoholické výrobky.

Dovolte mi, abych také podpořil a přivítal iniciativu kolegy Ouzkého, která se týká jeho otázek ohledně kardiovaskulárních chorob. Soudím, že jako dosud aktivní lékař kardiolog o této problematice vím poměrně hodně. Chtěl bych říci, že dnes kardiologie ví mnoho o příčinách a je připravená pacientům velice účinně pomoci a vrátit je do normálního, tedy i pracovního života. Problém je, jaká je ochota investovat do těchto programů, zejména do prevence. Zatím narážíme na nepochopení, že tyto prostředky jsou velice dobře návratné. Česká republika je v tomto ohledu myslím velice dobrým příkladem. Soudím, že nelze vyžadovat jen srovnatelné podmínky pro ekonomický sektor, ale že máme jako poslanci i povinnost požadovat i srovnatelnost ve zdravotnickém sektoru, a to se týká i určité finanční solidarity mezi členskými státy Evropské unie.

Kolegyně a kolegové, já bych chtěl na začátku poblahopřát zpravodajce k tomu velkému kusu práce, který odvedla, protože fakticky přepracovala celý původní návrh Komise. Přesto si myslím, že se jí bohužel nepodařilo vyřešit základní rozpory a připravit takový konsensuální materiál, který by byl shodný pro všechny, o čemž svědčí i přetrvávající negativní přístup některých členských zemí. Myslím, že je škoda, že Rada nebyla schopna i přes poměrně dlouhou dobu projednávání návrhu přijít se společnost pozicí.

Osobně se mi původní návrh Komise jeví jako mnohem příznivější pro dotčené skupiny obyvatel, než návrh zpravodajky, protože zaručuje penzistům mnohem více práv. Těžko je pochopitelné, proč politická frakce EPP stále trvá na prosazování návrhu zpravodajky, a to i přesto, že z něho byla vyjmuta nejdůležitější část, to jest převod penzijních práv z jedné členské země do druhé. Naše politická skupina vítá vyškrtnutí článku 6, tedy převoditelnosti práv, a to nejen kvůli daňovým otázkám, absenci výpočtového schématu v rámci celého Společenství, absenci minimálních norem ohledně indexové politiky, ale hlavně proto, že by převoditelnost penzijních nároků vedla ke zvýšeným nákladům pro samotné penzisty.

Naše politická skupina nesouhlasí hlavně s těmito body, které byly odhlasovány ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, protože výrazně zhoršují původní návrh Komise: je to zvýšení minimálního věku pro uplatnění těchto práv z 21 na 25 let, zúžení pole působnosti osob, na které se tato práva vztahují, vyškrtnutí osob samostatně výdělečně činných z návrhů a dále prodloužení doby, po kterou musí být osoba v systému, aby měla právo čerpat na 5 let.

Spolu s dalšími kolegy z naší politické skupiny GUE/NGL jsme předložili pozměňovací návrhy, které by měly napravit alespoň tyto nejdůležitější body. Osud těchto našich pozměňovacích návrhů, tedy přijetí či nepřijetí, určí i způsob našeho hlasování pro návrh jako celek.

Kolegyně a kolegové, já bych chtěl především poděkovat zpravodaji kolegovi Horstovi Schnellhardtovi za velké úsilí, které věnoval vypracování této zprávy, a myslím, že se mu podařilo i přes počáteční potíže najít vyváženost a kompromis jak z hlediska technologického, tak mezi různými národními zájmy. Chtěl bych se zmínit zejména o dvou bodech, tím prvním je definice vodky.
Již při svých vystoupeních ve Výboru pro životní prostředí jsem uváděl, že bychom neměli podléhat tlaku, který byl a je nepochybně vyvíjen tzv. tradičními výrobci. Jsem přesvědčen, že argumentace, která je často používána, že stejně tak jako whisky nebo rum mají svoji přesnou definici surovin, ze kterých mohou být vyráběny, tak i vodka potřebuje tuto definici, není zcela opodstatněná. Je nutné totiž brát v úvahu, že technologie výroby vodky je zcela odlišná. Z toho odvozuji, že současná definice vodky je vyhovující a dostatečná. Přes situaci, která nastala, a s respektem k názorům tradičních výrobců považuji za východisko kompromisní definici podle zpravodaje pod číslem 145 a jako stínový zpravodaj doporučím, aby ji alespoň část našich poslanců z frakce podpořila.

Nemohu se nezmínit o národním specifiku, které se týká České republiky, a tím je definice slivovice. Pan kolega Schnellhardt ví, že technickým nedopatřením se stalo, že ve Výboru pro životní prostředí.. (Předseda poslanci odejmul slovo.)

Videozáznam ze slyšení v EP k výstavbě radaru USA - 12.6.2007

Jiří Maštálka - Europoslanec KSČM - GUE/NGL, ČR

Alexandr Bobrov - člen delegace Ruské federace při NATO, RF

Ian Davis - výkonný ředitel, Britsko-Americké středisko pro bezpečností informace, Velká Británie

Oskar Krejčí - politolog, ČR

Jan Neoral - starosta obce Trokavec, ČR

Rudolf Převrátil - reprezentant občanské iniciativy “NE základnám”, ČR

Miroslav Ransdorf - Europoslanec KSČM - GUE/NGL, ČR

Victoria Samson - analytička, Středisko pro obranné informace, USA

Jurgen Wagner - Informační vojenské středisko, Německo

————————————————————

Záznam slyšení - kompletní záznam část 1

Záznam slyšení - kompletní záznam část 2

Záznam slyšení - tisková konference a dotazy

související: http://www.mastalka.cz/cs/2008/mastalka-drzi-hladovku-proti-radaru/

Paní předsedající, já bych chtěl poblahopřát našim kolegům, kteří byli zpravodaji, a dovolte mi, abych z vlastní zkušenosti učinil jen několik poznámek k obecným a specifickým připomínkám. Nejprve k bodu 1, kde konstatujeme, že ne všechny agentury mají vždy dobrou pověst. Chtěl bych se zastat Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci v Bilbau, která je zcela jistě výjimkou a na kterou se tento text nevztahuje.

Jako zpravodaj jsem spolupracoval s touto agenturou při vypracovávání hodnocení rámcové směrnice o ochraně zdraví při práci, v současné době při vypracování nových standardů pro statistiku pracovních úrazů a koneckonců jsem tuto agenturu i dvakrát osobně navštívil a mohu potvrdit, že nám dává velice dobrá data.

K bodu 11, kdy vyzýváme ke zlepšení technické podpory agenturám, chci říci jedno. Nejde jen o technickou podporu, jde i o zlepšení našich zadání, která směřujeme od Parlamentu k jednotlivým agenturám, a tady musí být naše aktivita jako Parlamentu podstatně vyšší. Koneckonců, toto se týká i bodu 15 o spolupráci s jinými organizacemi, zde mohu říci, že agentura v Bilbau úzce spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací a vydává velice zajímavá statistická data.

Poslední poznámka: velmi podporuji bod 25 a i já mohu konstatovat, že jsem potěšen skutečností, že agentura zlepšila komunikační metody a její odborné znalosti více využívají zejména malé a střední podniky. Děkuji.

Kolegyně a kolegové, já souhlasím s předcházející řečnicí paní kolegyní Juknevičiene. Často na tomto fóru hovoříme o dodržování lidských práv ve třetích zemích, ale málokdy máme takovou příležitost, abychom posílili ochranu lidských práv přímo v našich členských státech. Zřízení Agentury pro lidská práva je podle mého názoru jistým krokem správným směrem. Naši občané určitě mají právo na věcné, srovnatelné a objektivní informace o stavu dodržování lidských práv ve svých členských státech, ale i v celé Evropě. Přes principiální podporu zřízení této agentury bych si však dovolil položit několik zásadních otázek.

Za prvé jako bývalý člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy, jejíž práce si velmi vážím, bych se dotázal, jak prakticky bude zajištěna taková spolupráce s touto agenturou, která nepovede ke zdvojení činnosti, ale naopak bude suplementární. Za druhé vzhledem k tomu, že předkládaný návrh agentury počítá s formou agentury pro cílené sledování a posuzování, ptám se, jakým způsobem bude zajištěno při politickém definování těchto tematických oblastí, že nebude docházet k zanedbávání pro některé státy politicky nepřijatelných témat. Za třetí chtěl bych zdůraznit, že je důležité, aby nejvýznamnější část rozpočtu, alespoň dvě třetiny, byly věnovány programu, nikoliv administrativním a personálním otázkám.

Já bych chtěl poděkovat kolegovi Rapkayovi za předloženou zprávu. Musím říci, že poté, co jsem se podrobně seznámil s materiály, které se týkají této problematiky, a sledoval i dlouhodobou debatu k tomuto tématu, musím říci, že se na jedné straně ztotožňuji s myšlenkou vytvoření rámcové směrnice o službách ve veřejném ekonomickém zájmu. Souhlasím totiž s vytvořením takové směrnice, která by zajišťovala služby ve veřejném zájmu jako jeden z hlavních pilířů evropského sociálního modelu. Zajišťovala by právní jistotu, právní základ založený na obecných principech, jako je rovný přístup, vysoce kvalitní služby, přiměřené ceny, všestrannost a bezpečnost. Zajisté je nezbytné určit rovnováhu mezi působením trhu a veřejných institucí zodpovědných za veřejné služby. Na druhou stranu ve spojení s předkládanou zprávou vyvstávají nové otázky. Budeme opravdu schopni zajistit, aby tato rámcová směrnice měla obsah, který by odpovídal výše zmíněným principům? Opravdu by rámcová směrnice ochraňovala služby ve veřejném ekonomické zájmu?

Chtěl bych poděkovat panu zpravodaji za jeho obsáhlou zprávu, a i když s mnohými tezemi předkládané zprávy se plně neztotožňuji, vítám je jako náměty do diskuze. Je sice patrné, že pan zpravodaj usiloval o co nejširší a nejdetailnější pojetí vztahů Evropské unie a Číny, domnívám se ale, že jsou dvě oblasti, které by si zasloužily do budoucna naši daleko větší pozornost. Pan zpravodaj několikrát ve své zprávě zdůrazňuje, že s narůstajícím významem Čínské lidové republiky ve světové politice a s jejím rostoucím významem jako světové ekonomické velmoci také narůstá její mezinárodní zodpovědnost. V rámci této rostoucí zodpovědnosti bych velmi rád zdůraznil dvě otázky, které vnímám jako klíčové.

V prvé řadě se jedná o otázky ochrany životního prostředí. Představitelé Čínské lidové republiky si tento závažný fakt uvědomují, ale omezují je náklady spojené s výrobou a konzumací šetrnější k životnímu prostředí. Domnívám se, že Evropská unie by měla přistoupit k této problematice daleko aktivněji, než přistupovala do současné doby. Možná, že ochrana životního prostředí a tzv. zelené technologie mohou být budoucí oblastí investic firem Evropské unie v Číně.

Druhou problematikou, která je v předkládané zprávě zmíněna a která by podle mého názoru měla být závažným tématem při jednání se zástupci s Čínskou lidovou republikou, ale také oblastí, ve které by se měla Evropa podělit o zkušenosti, je ochrana zdraví při práci, sociální zabezpečení, sociální dialog, zabránění využívání dětské práce a zajištění základních práv pracovníků. Podejme pomocnou rukou a pomozme nalézt takové řešení této složité problematiky, které přispěje především ke zlepšení úrovně těch, kteří se na čínském zázraku podílejí nejvíce.