Levice v Evropě se musí zaměřit na současnost, říká místopředseda ÚV KSČM a poslanec Evropského parlamentu MUDr. Jiří Maštálka
7. 1. 2010 v 11:57
Jaký byl rok 2009 pro evropské levicové strany, které působí v zemích EU?
Některé z nich neuspěly podle svých představ v jarních eurovolbách, některé ale zaznamenaly, zvláště Die Linke, posílení pozice v podzimních volbách do národních parlamentů.
Jiří Maštálka: Jako místopředseda ÚV KSČM i jako poslanec EP jsem v loňském roce absolvoval řadu setkání i konferencí, jak před volbami do EP, tak i po nich. Otevřeně řečeno, kromě představitelů Die Linke nikdo nebyl před volbami do EP příliš velkým optimistou. Skepse se ukázala být oprávněná. Účast voličů v sedmadvacítce byla minimální a vítězily strany, které přinášely především rychlé, řekl bych instantní, neoliberální koncepty řešení. Při debatách na levici vyplynuly některé úkoly pro nadcházející období: Především levicové strany nesmějí ztrácet, ale naopak konkretizovat svou identitu. Nejde jen o programy, ale i o reálnou politiku, ve které se často levicové strany ztrácejí až do sociálnědemokratické rozbředlosti. Debakl italských levicových stran přinesl i další doporučení pro levici - je nezbytná jednota levice alespoň v principiálních otázkách, které se týkají nejen fungování Evropské unie. Třetím mementem pro nadcházející období je povinnost levice prolomit informační bariéru, ve které se většina levicových stran nachází. Nejkřiklavějším příkladem je samozřejmě Itálie, kde svoboda slova je zúžena na svobodu slova povolenou Berlusconim. Neobstojí ale pouhé výmluvy, že veřejnoprávní, ale i privátní média informace zkreslují, nebo jako v ČR používají cenzuru mlčením . Levice musí (a jak je vidět na příkladu nejen Die Linke) umět kombinovat informaci pomocí internetu s klasickou kontaktní kampaní a velkými akcemi protestu. To ukazuje i řecký příklad.
Pokračování »