Komunističtí poslanci se utkali s ministrem zahraničí

11.4.2003 000 22:02

PRAHA – Komunističtí poslanci se při včerejších dopoledních odpovědích na písemné interpelace ve sněmovně utkali s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou.

Ve svých výhradách k jeho odpovědím zůstali podle očekávání osamoceni. Členka zahraničního výboru Kateřina Konečná postrádala konkrétní odpovědi na své dodatečné dotazy ke Svobodově písemné odpovědi na interpelaci v otázce postu velvyslance ČR v Bělorusku, resp. stávající asymetrie, protože zatímco Bělorusko toto zastoupení u nás má, Česká republika má v Bělorusku od roku 1996 zastoupení pouze na úrovni chargé d’affaires (CDA).

Máme jiné parametry?

Svoboda zdůvodnil tento stav politikou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. „Právě ona dovedla politické vedení země do mezinárodní izolace, včetně rozhodnutí 14 členských zemí EU zavést vízová omezení proti Lukašenkovi a jeho sedmi nejbližším spolupracovníkům. Dokud v oblasti lidských práv nedojde v Bělorusku k výraznější pozitivní změně, se jmenováním velvyslance České republiky do této země nepočítám,“ prohlásil Svoboda ve své písemné odpovědi, podle něhož je situace na úseku lidských práv a základních svobod v Bělorusku hodnocena jako nejhorší v Evropě.

Konečná se však v písemném dotazu ptala Svobody, jak je možné, že tato skutečnost nevedla řadu ostatních zemí – našich spojenců – ke zrušení postu velvyslanců v Bělorusku? „Máme snad jiné parametry pro hodnocení lidských a politických práv než USA, Francie, Velká Británie? Nebo je náš přístup méně pragmatický, respektive diplomatický? Či snad mají tyto země jiné zdroje hodnocení lidských práv než Česká republika?“ Konečná se zároveň ptala ministra zahraničí, zda se při neudělení víza A. Lukašenkovi na loňský pražský summit NATO opíral o stanovisko vlády. Také vyzvala Svobodu, aby odpověděl, jaké důvody vedou členské státy EU k zachování postů velvyslanců v Bělorusku. „Pokud je vedou politické důvody, jistě nám vysvětlíte, proč tyto státy nechtějí takovou míru izolace Běloruska, jakou svým zastoupením na postu velvyslance ukazuje Česká republika.“ Svoboda byl také postaven před otázku, jaké dopady má nepřítomnost velvyslanců na ekonomické zájmy ČR.

Svoboda se chová jako posedlý

Svoboda svou včerejší ústní odpověď zahájil nejapným protikomunistickým výpadem. „Zřejmě se v klubu KSČM vzpomíná na staré zlaté časy.“ Potom připomněl, že zastoupení v Bělorusku má pět zemí EU z 15, z 12 kandidátských zemí je to šest zemí. Dále připomněl nemožnost účasti opozice v elektronických médiích či situaci politických vězňů v běloruských věznicích. „Měl byste se vypravit na Guantánamo a zkusil zjistit, jaká práva vězňů jsou tam, kolik tam mají vězni televizorů,“ zareagoval poslanec KSČM Karel Vymětal. Podle Svobody byla pomoc disidentům a opozici realizována přes misi OBSE, kterou Lukašenko uzavřel a přinutil odjet. „Lukašenko vyhnal zahraniční diplomaty z objektu, který postavila někdejší komunistická nomenklatura,“ prohlásil ministr a dodal, že všechny volby, v nichž si Lukašenko uzurpoval moc, byly označeny mezinárodními organizacemi za nelegitimní.

Poté, co předsedající schůze Vojtěch Filip (KSČM) upozornil ministra na přílišnou délku jeho vystoupení, „sjel“ rozčilený Svoboda i jeho: „Je vidět, že předseda schůze má velkou sympatii k předkladatelce interpelace,“ přihlouple zavtipkoval. Filip však jeho poznámku velkoryse nechal bez povšimnutí.

Podle Svobody v otázce lidských práv nenastal v Bělorusku sebemenší pokrok, a proto není důvod, aby tam ČR měla velvyslance. „Nemám výhrady vůči této zemi, ale vůči Lukašenkovi a jeho režimu. Náš obchod sice trpí omezeními, ale tyto sankce jsou ze strany Lukašenka jako reakce,“ dodal Svoboda.

Když chybí argumenty…

„Když chybí argumenty, je snazší protivníka překřičet než přesvědčit. Neodpověděl jste na jedinou z otázek, která vám byla položena,“ zareagoval na Svobodovo poněkud hysterické vystoupení Jiří Maštálka, který se jako představitel sněmovny zúčastňuje jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy a jako nezávislý pozorovatel byl přítomen při volbách v řadě zemí. Ten se Svobody zároveň (marně) ptal, jaké má měřítko pro měření lidských práv v jednotlivých státech. „Možná stejné konstatování by mohly uplatnit státy, které velvyslance v Bělorusku ponechaly a neponechávají tuto zemi v izolaci,“ řekl Maštálka, podle něhož volby v roce 2001 v Bělorusku neprobíhaly o nic hůř než jinde. Maštálka také marně čekal na Svobodovu odpověď na dotaz, jak je definován český národní zájem v tomto teritoriu. Bez odpovědi také zůstal jeho dotaz, kdy přerušíme diplomatické styky s Gruzií, Ázerbájdžánem nebo Čínou, které jsou také kritizovány za despotický režim, a přitom tam své velvyslance ponecháváme.

Ministr nezná poslance

Svoboda zajásal, že si opět může zarýt do komunistů. „Poslanci KSČM jsou nepoučitelní. Je to dobrá tradice z dob totality, že když se o něčem hovoří, poukáže se na něco jiného. Nyní mluvíme o Bělorusku. To, co říkám, nejsou subjektivní pocity. Jsou to výsledky konkrétních návštěv. To co říkám, je nepochybně pravda,“ prohlásil s boží neomylností předseda křesťanské strany s tím, že naše zastoupení v Bělorusku je plnohodnotné a zaměstnanci našeho úřadu svou práci odvádějí dobře. „Změna označení CDA na velvyslance na věci nic nemění.“ Jeho rozčilení vyvrcholilo, když se spletl ve jméně poslankyně KSČM. „Proto je dobré zamítnout návrh poslankyně Kopečné, omlouvám se, Konečné. Kdo vyjádří souhlas s vaším návrhem, po mém soudu nepochybně podporuje režimy jako jsou v Bělorusku,“ řekl Svoboda v reakci na požadavek Konečné, aby sněmovna ministrovu odpověď odmítla. „Nemohu souhlasit s odpovědí pana ministra, který neodpověděl na jediný můj konkrétní dotaz. Subjektivní pocity ministra zahraničí se projevují na naší zahraniční politice. Čtení v Reflexu je možná zajímavější než moje interpelace,“ uzavřela nejmladší členka sněmovny a dodala jízlivou poznámku na Svobodovu adresu, že OBSE obnovila svou misi v Bělorusku.

Problémy projektu KEDO

Do křížku se s ministrem zahraničí dostal také Václav Exner. Exnera zajímala budoucnost projektu KEDO, který se, jako náhrada za jadernou elektrárnu budovanou v KLDR jinou moderní technologií, začal budovat na základě dohody mezi USA a KLDR v roce 1994. Projektu se účastní i ČR, která do něj vložila finanční prostředky. Podle Exnera mělo jít naší účastí na tomto projektu o otevření dveří pro naši účast ve veřejných soutěžích. „Pan ministr však mohl uvést pouze účast na seminářích. Neuvedl jedinou subdodávku,“ upozornil Exner, kterého také zajímal přístup ČR k jaderné otázce na Korejském poloostrově. Podle Exnera záležitost ztroskotala na neochotě vyhovět požadavku KLDR, která byla ochotna ustoupit od svého jaderného programu, pokud USA zajistí její suverenitu, nezaútočí proti ní a nebudou se stavět proti jejímu ekonomickému programu. „Problém se vyostřil v posledním roce, ale do té doby ze strany USA nebyla splněna jediná podmínka,“ řekl Exner s tím, že USA mají na Korejském poloostrově 1000-2000 jaderných náloží.

Kdo vlastně neplní podmínky

Svoboda se opět zachoval jako dítě, kterému berou hračku, a zaútočil na Exnera i na KLDR: „Mám dojem, zda pan poslanec Exner není agentem KLDR. Před rokem 1989 také znělo plno silných slov a slibů, my neuděláme to a to, když neuděláte to a to. Je to přesně stejná hra. KLDR se neotevírá spolupráci s námi. Dostáváme vyhýbavé odpovědi za kladení různých podmínek. KLDR říká, že to splníme, až my sneseme modré s nebe. Nikdo tuto zemi neohrožuje. KLDR tím, že odmítá mezinárodní závazky a buduje svůj jaderný program, nás ohrožuje. Byl bych nerad, kdybychom se setkávali s reakcemi lidí, kteří jsou stoupenci režimu v KLDR.“ Exner však na Svobodovy rozhořčené výpady klidně odpověděl. „Já jsem nevyjádřil žádnou sympatii nebo nesympatii s tím či oním režimem. Pouze jsem konstatoval situaci. Řekl jsem, že ten kdo neplní podmínky, jsou USA. Když mluvíte o tom, jestli někdo něco neplní, měl byste mířit na obě strany a měl byste vytýkat tuto věc Spojeným státům.“

Také v tomto případě sněmovna, s výjimkou poslaneckého klubu KSČM, Exnerův návrh na odmítnutí Svobodovy odpovědi nepodpořila.

Halo noviny, 11. dubna 2003, (mik)