OBCE, PRACOVITOST A ODPOVĚDNOST — rozhovor

13.7.2013 v 22:19

Pracovní setkání poslanců Evropského parlamentu s představiteli nejnižších článků samosprávy asi nebývají častá. Vy jste jich nyní absolvoval několik, s jakým cílem?

O ta setkání jsem stál já a hlavním cílem bylo získání informací právě z oněch nejnižších samosprávných celků, tedy z obcí a měst. Za jejich výběrem pak stála i moje prostá zvědavost, neboť každé z navštívených míst bylo něčím zvláštní a pro mne zajímavé nad obvyklou míru. Ve dvou případech stála v pozadí úspěšná práce starostů zvolených za KSČM, a to v západočeské Přimdě a středočeských Luštenicích.

Přimdu si kdekdo spojí s drsným pohraničním…

No, někde snad česko-německé pohraničí má ještě tuto pověst, ale obec Přimda, ležící nedaleko německé hranice při dálnici D 5, a už řadu let vedená starostou Miloslavem Kuntem, je vzkvétající obec se základní školou, informačním střediskem, ale také s bazénem či sportovištěm. Zajímalo mne, proč tady lidé s tak velkou převahou volí kandidáty KSČM. Je to vlastně prosté: protože jim jde skutečně o obec, jsou pracovití a odpovědní. Nejen pro tuto obec je příznačné, že zastupitelé se často musí potýkat s problémy, které buď přeneseně pocházejí z „Prahy“ nebo se kterými jim česká vláda nepomůže. Ať už jde o problematiku sociální podpory, zacházení s odpady či opakovaně kritizovaný přístup k finančním prostředkům Evropské unie, kde je úřednický moloch a prapodivné lobbistické „podhoubí“ až paralyzující. Ale jak je vidět, i za takové situace se starostové na mnoha místech dokáží prosadit.

V Luštěnicích u Mladé Boleslavi také?

Ano. Tamní starosta Václav Jakubec, rovněž zvolený za KSČM, musí se svými lidmi řešit nejen problémy vlastní každé obci, ale i dědictví bývalého vojenského prostoru, obývaného do počátku 90. let Sovětskou armádou. Tato lokalita v těsné blízkosti Luštěnic vykazuje obvyklou ekologickou zátěž, do které spadá i problém stále se vyskytující nevybuchlé munice a další související jevy. Centrální úřady bohužel v této věci příliš nepomáhají a obec tak musí obětovat i část svého rozpočtu. Ale i tak se jim daří vše zvládat. Metoda je jako v případě Přimdy a jistě stovek dalších míst prostá: obětavost, vynalézavost, odpovědnost.

Setkal jste se také s představiteli dvou okresních měst…

V Berouně mě zajímalo, jak si vede starostka města paní Šárka Endrlová. Hlavně z toho důvodu, že paní starostka stojí vlastně v čele občanského hnutí „Ne břidlicovým plynům“, které já rovněž podporuji. Starostí mají v Berouně až nad hlavu, ale s nějakým naříkáním či stížnostmi jsem se nesetkal. Spíš s nápaditostí, což se týkalo aktuálně třeba plánů ochrany proti povodním. Ale Beroun jako tranzitní město ležící u frekventované železniční trati musí reagovat i na stálou a nezanedbatelnou přítomnost lidí bez domova a ve hmotné nouzi. Tento problém bohužel ústřední exekutivní orgány nedoceňují a města, nejen Beroun, musí opět sahat do svého rozpočtu. Tady jsou velké mírně řečeno mezery a nedostatky, jejichž náprava rozhodně neleží na obcích.

Vracíme se do západních Čech…

Klatovský starosta Rudolf Salvetr, zvolený za ODS, má mé uznání už jen proto, že měl ve svém volebním programu vymýcení hracích automatů z města, resp. jeho centra a že tento problém dotáhl do konce až po pro něj příznivé rozhodnutí Ústavního soudu. Málo platné, klobouk dolů před takovým výkonem. V Klatovech jsem chtěl vidět dva objekty: opravenou základní školu, do které jsem já sám kdysi chodil, a nemocnici. Pozitivní dojmy z obou předčily mé očekávání. Ze školy se stalo skvělé multifunkční zařízení jak pro výuku tak pro volný čas dětí, včetně sportovního vyžití. Na výstavbě nemocnice, která má mimořádný význam pro celé Klatovsko, je vidět, že ji řídí odborník. Kdysi jsem i jako lékař v Klatovech působil, takže dokážu, myslím, objektivně hodnotit. Jsem rád, že v Klatovech se daří realizovat takové náročné věci, mám k tomu městu velmi blízký vztah.

Co české obce a Evropská unie?

Ono z těch míst do Bruselu je opravdu hodně daleko, i když to, co se v Bruselu rozhodne, má na vnitřní poměry stále větší dopad, i když si to lidé neuvědomují. Byl jsem také rád ze zjištění, že starostové obcí, pokud jde o projekty na čerpání prostředků z fondů EU, se už poučili a nepodléhají různým pokoutním lobbistickým tlakům. Ano, je velmi složitým problémem vypracovat dokumentaci k určitému projektu tak, aby byl projekt akceptován. Ale není to nereálné, zvláště když žadatelé jednají průhledně, jsou důslední a využijí na pomoc skutečné odborníky. A ti existují.

Za rozhovor poděkovalEmil Hruška