Poslanec evropského parlamentu Jiří Maštálka „neobjevil” Gruzii a problémy této země až v těchto dnech, kdy se dostala do popředí zájmu v souvislosti s konfliktem v Jižní Osetii. V Gruzii má řadu osobních přátel. Navíc se jako mezinárodní pozorovatel zúčastnil letošních lednových prezidentských voleb. Zatímco tehdy byla sdíleným evropským stanoviskem radost ze zvolení M. Saakashviliho, upozorňoval na deficit demokracie v jeho vládnutí, problémy se vztahem nejen ke gruzínské opozici, ale i Jižní Osetii a Abcházii. Jiřího Maštálky, který je také jako místopředseda KSČM odpovědný za zahraniční politiku své strany, jsme se po páteční tiskové položili tři otázky, které souvisí s kavkazským napětím.Vzhledem k vaší funkci poslance Evropského parlamentu se Vás v první řadě chceme zeptat na názor „Evropy” ke konfliktu v Gruzii a Jižní Osetii.
Je zvláštní, že v tuto chvíli stále neznáme, jaké je stanovisko EU ke konfliktu. Známe totiž několik stanovisek, a to pomíjím chaos, který do náhledu situace vnáší český ministr zahraničních věcí a jeho úřad. Známe totiž stanovisko francouzského ministra zahraničí B. Kouchnera vypracované v Tbilisi bez konzultace s Abcházci, Osetinci či Rusy. Známe plán řešení situace vypracovaný prezidenty Medveděvem a Sarkozym – šestibodový, známe jeho upravenou pětibodovou verzi a známe také společné stanovisko prezidentů Polska, Ukrajiny a pobaltských států. Je krajně udivující, že neznáme vůbec výsledky jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU k této otázce.Zcela selhalo NATO. Gruzie je přece členem »Partnerství pro mír«. Nelze opomíjet velmi závažný fakt, že to byly právě státy NATO, včetně ČR, které vyzbrojovaly Gruzii, přesto, že bylo zcela zřejmé, že jde o region velmi nestabilní, že tu nekontrolovatelně působí různé gerily a že byla řada náznaků, že se Saakašviliho gruzínské vedení chystá ke krvavému řešení. V okamžiku vypuknutí konfliktu dalo NATO ruce pryč a řeklo ústy svého generálního tajemníka, že je to věcí OSN, EU a OBSE. Nepodařilo se dokonce ani svolat schůzku Rady NATO a Ruska, protože americký velvyslanec se jednání odmítl zúčastnit.Připomenul bych, že české dodávky zbraní do Gruzie interpelovala v Poslanecké sněmovně dvakrát poslankyně Kateřina Konečná, a to v roce 2005 a 2006, tedy za vlád Jiřího Paroubka i Mirka Topolánka. Z odpovědí připomenu větu „tímto darem se ČR v žádném případě nepodílí na rozdmýchávání ozbrojeného konfliktu”. Bylo to nepředvídavé jednání i odpovědi na interpelaci. Dnes známe výsledek. Osetinské obyvatelstvo bylo ostřelováno a zabíjeno právě těmito zbraněmi.Jako místopředsedy komunistické strany, který je odpovědný za oblast zahraniční politiky bychom se vás rádi zeptali na stanovisko komunistů, závěry, které jste vyvodili a jaká řešení navrhujete.
V první řadě žádáme, aby Česká republika, coby budoucí předsedající stát EU, jasně sdělila současnému vedení Gruzie, že v žádném případě nepodpoří vstup země do evropských struktur, pokud v čele Gruzie budou stát lidé, kteří porušují mezinárodní právo a neváhali použít těžkých zbraní k etnickým čistkám. Nestačí totiž mít plná ústa demokratických frází. Prezident Saakašvili jasně ukázal, jak cizí mu jsou moderní evropské hodnoty a základní normy mezinárodního práva. Plně podporujeme myšlenku mezinárodního vyšetření zločinů spáchaných v Jižní Osetii. Akce hraničící s genocidou nesmějí zůstat bez potrestání. Viníci musí nést odpovědnost za svoje činy. A nejaktuálněji, protože konflikt je zapotřebí okamžitě urovnat, aby netrpěli žádní lidé, Osetinci i Gruzínci, p odporujeme, aby základem mezinárodního urovnání konfliktu byla šestibodová dohoda Medveděv – Sarkozy, protože tento plán je vyváženým a seriozním dokumentem.Je zde však ještě jeden, již zmíněný obecnější problém, že totiž selhaly všechny evropské bezpečnostní struktury. Fungování evropského bezpečnostního systému je tedy otázka, která nás čeká poté, kdy se podaří uklidnit situaci a hlavně pomůžeme lidem v Jižní Osetii i Gruzii k návratu do normálního života.V prezidentské volbě jste pro mnohé překvapivě upřednostňoval Václava Klause a jak jsme slyšeli, někteří členové vaší strany vám to vytýkali. Možná dnes po jasném vyjádření prezidenta Klause ke konfliktu, které je ovšem celkem nepřekvapivé, protože Klaus je v hodnocení takovýchto situací konzistentní a také má odvahu nebýt na vlně, máte možná pocit satisfakce. Jak hodnotíte stanovisko Václava Klause ke konfliktu?
Mít pocit satisfakce na pozadí hodnocení situace, kdy umírají lidé by nebylo na místě. Navíc stanovisko prezidenta republiky ke kavkazskému konfliktu pro toho, kdo si pamatuje jeho hodnocení třeba situace na Balkánu nebo v Iráku skutečně není překvapením. Je rozumné a vyvážené a je třeba ho ocenit. Zcela správné je vyjádření prezidenta Klause, že současnou situaci v Gruzii zásadně ovlivnilo odtržení Kosova od Srbska. stejně jako oceňuji slova, která se jistě zase nebudou mnohým líbit, že zásadně odsuzuje gruzínský útok na Jižní Osetii, vraždění civilistů v této oblasti i masivní nasazení ruské armády. Jen bych poněkud nesouhlasil s posledním hodnocením. O tom, co znamená masivní nasazení armády spíše vypovídá účast Američanů v okupaci Iráku či Afghánistánu. Rozumím ale tomu, že ekonom Klaus nemusí rozumět dostatečně vojenské problematice a terminologii. To ale není hledání sporu, jen konstatování. Postoj pana prezidenta skutečně oceňuji.