V průběhu plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, v bodě Urgentní otázky, byla projednávána situace v Bělorusku. Nebylo to žádné překvapení. Bělorusko čekají na podzim parlamentní volby a tato postsovětská republika je křižovatkou rychle rostoucích zájmů Moskvy, Bruselu, Washingtonu a některých dalších, méně významných metropolí. Jeho geografickou výhodou je, že jde o nejkratší pozemní spojení mezi Moskvou a Berlínem. Takovému pojetí jistě rozuměl Napoleon, maršál G.K. Žukov a zajisté mu rozumí i hráči evropské politiky v současné době.Hra o Bělorusko trvá již řadu let. Občané v České republice jsou pravidelně veřejnoprávně informováni o péči pražské vládnoucí elity o blaho tamních občanů. Pro většinu našich médií je tato země, rozlohou osmkrát větší než Česká republika, ale počtem obyvatel srovnatelná, představována jako poslední evropská diktatura, kde se dnes a denně porušují lidská práva – aniž by se někdo snažil blíže ukázat, jak tam funguje ekonomika, sociální sféra, právo. Faktem však je, že přes všechny barevné snahy zůstává Bělorusko nejen geopoliticky významnou, ale i stabilní zemí. Je možné diskutovat, jaký ukazatel je při hodnocení státu možné zvolit. Velmi sporná však je představa, že by bylo možné ve zmíněném geopolitickém rozložení sil udržet na hranici Evropské unie a Ruska režim – a v čele státu osobnost, kdyby neměla skutečnou podporu vlastního národa.
Předcházet musí pochopení
Jak už se stalo tradicí při jednání v Evropském parlamentu, stanoviska předkladatele zprávy, představitele Evropské komise a drtivé většiny dalších řečníků, byla jednosměrnou ulicí kritiky bez hlubší analýzy a hlavně bez reálných návrhů, jak vztahy EU-Bělorusko zlepšit. Chyběli diskutující, kteří by se obtěžovali seznámit se se strastiplnou historií Bělorusů, řekněme alespoň od 19. století (pro specialisty doporučuji alespoň století jedenácté). Jak ale jinak dojít k pochopení specifiky tohoto státu? Je samozřejmé, že nejen geografická poloha, ale prostý selský rozum velí, že ve vztazích mezi Evropskou unií a Běloruskem je třeba udělat změnu, vykročit vpřed . Je možné tento krok vpřed chápat z čistě pragmatického hlediska. Jsem přesvědčen, že pokud má jít o skutečný krok vpřed, nikoliv pouze o taktické hrátky a řečnická cvičení, nelze pohlížet na vztahy s Běloruskem pouze optikou ropovodů, plynovodů a vzdálenosti Minsku od Moskvy, ale optikou skutečně moderní, tedy: Bělorusko je součástí Evropy. K tomuto cíli směřoval i můj diskusní příspěvek na plenárním zasedání.Dal jsem najevo, že nehledě na velmi kritický tón předkládaných dokumentů je možné projevit uspokojení, že v projednávaných materiálech jsou minimálně dva pozitivní momenty. Tím prvním je zřízení Stálého zastoupení Evropské komise v Minsku. To vytváří základ pro další aktivizaci a rozšíření vztahů s Evropskou unií v takových vzájemně výhodných oblastech, jako jsou energetika, doprava, tranzit, ochrana životního prostředí a také součinnost v otázkách spolupráce celních a pohraničních orgánů i vědeckotechnické spolupráce.Druhý pozitivní bod projednávaných dokumentů představují jednání expertů obou stran v Bruselu v červnu minulého roku, která se týkala především otázek energetiky, včetně oblasti bezpečnosti transferu energetických zdrojů. Velmi pozitivně hodnotím i plánované rozhovory expertů, které se budou týkat jak otázky dopravních koridorů, tak i dalšího rozvoje spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí. Nesmíme zapomínat – a to velmi zdůrazňuji – na to, že Bělorusko ještě stále samo bojuje s velmi vážnými následky černobylské havárie. Přesto je zřejmé, že i v politických kruzích Evropské unie zůstává pevně zakořeněn tendenční názor na Bělorusko, který je jednostranný a podle mého názoru neobjektivní. Navíc neodpovídá skutečným zájmům Evropské unie a lidu Běloruska. Je nezbytné nejen kritizovat, ale i spolupracovat. Přišla doba na vstřícný krok i ze strany Běloruska.Vstřícnosti je třeba z obou stran
Jsem přesvědčen, že oficiální běloruská místa by měla přijít minimálně s jedním vstřícným krokem – moratoriem na trest smrti. To by umožnilo otevřít otázku o obnovení statutu členství Běloruska v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Na druhé straně bych od Evropské unie přivítal například usnadnění vízového režimu nebo podporu stážistů, mladých specialistů z Běloruska, kteří by se mohli seznámit s prací evropských institucí bezprostředně. Jako výsměch vypadají reálné kroky velvyslanectví některých členských zemí Unie, které vytvářejí komplikace při organizování stáží v kanceláři poslance Evropského parlamentu pro studenty z Běloruska. Mohu uvést konkrétní příklady. K dnešnímu dni již tři. Že by šlo o pouhou náhodu?Přes tyto nepříjemnosti je naděje, že se vzájemné vztahy zlepší. Jedním ze signálů, který vysílá levice z Evropského parlamentu, je připravovaná návštěva poslanců Evropského parlamentu za GUE/NGL v Bělorusku. Posláním delegace bude seznámit se se situací v Gomelské oblasti postižené černobylskou katastrofou, setkání s odbory, poslanci běloruského parlamentu, ale i s představiteli běloruské opozice. Vztahy mezi Běloruskem a Evropskou unií potřebují klima důvěry a pragmatismu. Nezbytnost vytváření dialogu mezi Bruselem a Minskem nazrála už dávno. Mnozí, troufám si říci, že většina realistů, tuto nezbytnost cítí a chápou. Ale reálné kroky Evropské unie v tomto směru zatím chybějí.