Budu pokračovat v lidové diplomacii

6.5.2019 v 19:23

Rozhovor s poslancem Evropského parlamentu Jiřím Maštálkou (KSČM)

Chystáte se na několikadenní návštěvu Ruské federace, kterou ukončíte 11. května. Souvisí nějak tato cesta s tím, že už nebudete obhajovat svůj mandát v Evropském parlamentu a končíte v tzv. velké politice?

Svým způsobem ano, protože pozvání do Ruska jsem dostal ještě coby poslanec EP, ale na druhé straně s hlavními hostiteli – s Lékařskou univerzitou ve Volgogradě a Volgogradskou státní univerzitou – spolupracuji už řadu let a hodlám s nimi spolupracovat i nadále. Ostatně mou bruselskou kanceláří prošlo na 30 volgogradských studentů – stážistů, aby se mohli podrobně seznámit s děním nejen v EP a využít pak svých znalostí doma.

Vaše schůzky a jednání ve Volgogradu se budou týkat jen akademických institucí?

Nikoliv, můj pracovní plán zahrnuje také jednání s gubernátorem tamní oblasti a s primátorem města, velmi se těším na setkání s členy volgogradského Klubu mezinárodního přátelství, což jsou mladí lidé, kteří se učí česky a zajímají se o českou historii a kulturu. Klub vnikl původně jako Klub přátel Julia Fučíka, jehož památku ve Volgogradu stále udržují. Jde o takový ostrůvek rusko-českého přátelství, který podporuje vedení města, ale který stále obtížněji hledá partnery v České republice.


Jiří Maštálka položil květiny u pomníku zahynuvším vojákům Rudé armády u Klenčí pod Čerchovem. Tento dříve poškozený pomník nechal J. Maštálka na své náklady opravit.


Jak o vás bude ve Volgogradu postaráno?

Tak, jak si to sám zařídím. Necestuji tam za prostředky hostitelů, jako vždy za své. Ačkoliv Evropský parlament má pro zahraniční cesty poslanců vyčleněny prostředky, raději jich nevyužívám a už vůbec nepřipadá v úvahu, že bych se nechal »hostit« přáteli a partnery ve Volgogradu. Připadal bych si svým způsobem zavázán, tedy závislý a poněkud svázán ve svém jednání. Pozice poslance se v tomto ohledu přece jen odlišuje od pozice občana, který jej volil.

Svého času jste hovořil o Volgogradu jako o centru takzvané lidové diplomacie…

Tím také zůstává, a přeji si, aby tak bylo na dlouhé roky. Stojí za tím hnutí družebních měst, jejichž představitelé se sjíždějí do Volgogradu na kongresy – vloni se konal už šestý. Takže vznikla už jistá tradice, kterou za podpory vedení města udržuje právě Volgogradská státní univerzita. Na tyto kongresy jsem byl vždy zván a vystupoval jsem na nich. Asi by bylo dobré, kdyby někdo z nových poslanců zvolených za KSČM v této spolupráci pokračoval, je v ní velký potenciál. Já jako »řadový« občan budu s partnery ve Volgogradu spolupracovat i poté, co opustím EP. Aspoň poznám, kdo je skutečný přítel. Ve Volgogradu se ale v tomto ohledu zklamání neobávám.

Emil HRUŠKA