Havárie jaderné elektrárny v Černobylu je natolik výraznou událostí v dějinách lidstva, že k sobě logicky poutá pozornost i po 30 letech.
Na otázky, co se tehdy odehrálo, jakou zaplatili daň lidé v oblastech postižených tragédií, především v Bělorusku, které bylo mezi havárií nejzasaženějšími regiony, ale také jak vypadala pomoc a solidarita evropských i dalších zemí, nebo jestli existuje nějaké poučení pro současnost, se snažili hledat odpovědi účastníci kulatého diskusního stolu v Bruselu. Do Evropského parlamentu moje pozvání zúčastnit se věřejného slyšení přijali tři experti.
Ozdravné pobyty
Igor Semenenya se nesoustředil jen na rekapitulaci hlavních momentů z před třiceti let. Na půdě EP připomněl mj. i podíl řady zemí na ozdravných pobytech běloruských dětí z radiací zasažených oblastí – kdy nezanedbatelné místo v této pomoci má také Česká republika. Jak Semenenya konstatoval, havárie nesrazila zemi na kolena. Na základech krutě získaných zkušeností má dnes navíc i nemálo vysoce kvalifikovaných expertů se znalostmi jak likvidovat následky mimořádných jaderných událostí. Využilo je například Japonsko po havárii ve Fukušimě.
Z pohledu hydrometeorologie a dopadu katastrof, jako byl Černobyl, na přírodu a přírodní zdroje, přispěla do diskuse běloruská profesorka Maria Germenchuk. Značnou pozornost věnovala významu mezinárodní spolupráce a pomoci při likvidaci podobných havárií.
Situace v Bělorusku
Nevládní organizace reprezentoval při veřejném slyšení v bruselském sídle EP Jurij Solovjev z běloruské Ekologické iniciativy… Jsem rád, že se nám v množství nejrůznějších akcí při příležitosti 30. výročí katastrofy v Černobylu, při kterých jsou prezentovány nejrůznější názory – hlavně o následcích pro Rusko, Ukrajinu a další země, podařilo ve spolupráci s naší politickou frakcí GUE/NGL v Bruselu upozornit také na situaci v Bělorusku. Ta bývá často neprávem v pozadí zájmu a přitom tento region patří mezi nejpostiženější.