Červenec 2005 v Evropském parlamentu nebyl okurkovou sezonou

Co se týká zpráv v deníku Haló noviny, které přeci jen přinášejí svědectví o práci komunistických europoslanců, je situace nejspíše dána tím, že spolupracovník Haló novin je zároveň i asistentem jednoho z našich poslanců a nemůže při sebelepší vůli obsáhnout agendu všech výborů, ve kterých pracují poslanci za KSČM, a tak přirozeně dává důraz na informace z jednání, kterých se zejména z titulu své funkce zúčastní. Co se týká České televize, na její objektivitu a vyváženost jejího zpravodajství jsme si opakovaně stěžovali, ale jak jsem se dozvěděl z odpovědi generálního ředitele na jeden ze svých dotazů, redaktor ČT v EP pan J. F . Potužník je člověkem vysoce kvalifikovaným, který sám zvažuje, které informace jsou pro českého diváka důležité. I díky tomuto přístupu se samozřejmě může stát, že v době projednávání tak klíčových směrnic či zpráv, jako je ochrana zdraví při práci či směrnice o pracovní době, které hýbaly a hýbou veřejností minimálně na západě od českých hranic, odvysílá ČT jako hlavní výstup zprávu o kritice některých arabských televizí vysílajících nevhodné reklamy, dotýkající se obyvatel státu Izrael. To je ovšem jen poznámka na okraj o různosti náhledu na svobodu slova, objektivitu zpravodajství a jeho vyváženost.Podstatné je, že v době, kdy národní parlamenty většiny členských zemí užívaly svůj první prázdninový týden, ve Štrasburku a v Bruselu se ještě pracovalo. Od 1. července převzala předsednictví v EU Velká Británie. Po skvěle zvládnutém vstupu T . Blaira následovaly události v londýnském metru, které svým způsobem také ovlivnily obsah jednání některých výborů EP. Stojí za to zmínit se zejména o následujících bodech jednání. Na půdě Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku byla projednávána ve druhém čtení směrnice o optické radiaci. Zdálo by se, že jde o natolik úzkou problematiku, že bude až nezajímavou. Opak se stal pravdou. Směrnice totiž upravuje podmínky pro ochranu pracovníků, kteří jsou vystaveni umělému optickému záření v různých technologických provozech, upravuje však také podmínky pro pracovníky, kteří jsou vystaveni přirozenému záření (tedy i slunečnímu svitu). V době, kdy jsme meteorology varováni o tom, jak se vyvíjí (slábne) ozónová vrstva, nejde o úpravu samoúčelnou. Počet onemocnění, zejména rakovinou kůže, způsobených právě optickým zářením, roste. A má-li se do budoucna evropské společenství vyhnout pracovněprávním sporům, pak taková úprava je nezbytná.Odpůrci této směrnice se rekrutovali ze dvou skupin. V poslaneckých lavicích to byli především představitelé neoliberalismu, kteří se snažili, aby přirozené optické záření a ochrana před ním (nezbytné poskytnutí ochrany zaměstnancům zaměstnavatelem) bylo ze směrnice zcela vyloučeno s tím, že by se snížila konkurenceschopnost a zvýšila byrokratičnost podnikání. Do druhé skupiny se zařadili poměrně nečekaně představitelé bulvárního tisku, kteří se snažili návrh směrnice zesměšnit tím, že směrnice ukládá zaměstnavateli, aby vybavovali své zaměstnance slunečními krémy, brýlemi či tričky. Do této debaty se, bohužel, zapojila i Mladá fronta Dnes. Směrnice samozřejmě o něčem takovém nehovoří a neukládá. Její zaměření v této oblasti klade důraz především na informovanost zaměstnanců (např . ve stavebnictví) o podmínkách slunečního záření, které by mohly způsobit zdravotní potíže. Komise při návrhu ostatně vycházela z dobře propracované úpravy, která již léta funguje v Austrálii. Dobré zkušenosti se však neoliberálům nechce přejímat. A tak zpravodaj, poslanec Öry vyhověl po takřka nekonečných jednáních s představiteli jiných politických frakcí požadavkům pravicových představitelů a předložil tzv . kompromisní návrhy, které úpravy, co se týká přirozeného optického záření, ponechávají v kompetenci národních států. Pokud by taková úprava byla přijata, stala by se tato směrnice naprosto bezzubou. Před Evropským parlamentem i Komisí stojí ještě velký kus práce před závěrečným hlasováním, které proběhne v září. Na půdě Výboru pro životní prostředí a veřejného zdraví proběhlo kromě jiného hlasování o tzv . Bolkensteinově směrnici (směrnice o službách). Jde o velice zásadní dokument, ke kterému se stojí za to podrobněji vrátit.To podstatné, co se událo na zasedání tohoto výboru, je, že tento výbor v hlasování o pozměňovacích návrzích poslanců vyloučil z tohoto dokumentu zdravotní a sociální služby. Učinil tak ve snaze zabránit další možné privatizaci a liberalizaci v těchto oblastech, které jsou sociálně velice citlivé. Jinými slovy většina představitelů EP v tomto výboru se shodla, že zdravotnictví a sociální služby jsou svým charakterem službami veřejnými, které by měl garantovat nikoliv sektor privátní, ale stát. Jaký bude další vývoj této směrnice, ukáže podzim tohoto roku. V každém případě její projednávání bude jedním z klíčových bodů při obraně sociálního modelu, respektive sociálního státu. Jak již jsem se zmínil výše, od počátku července převzala předsednictví Evropské rady Velká Británie. Na půdě Výboru pro životní prostředí proběhlo 13. července slyšení ministryně zdravotnictví Velké Británie paní P . Hewittové. Její úvodní vystoupení, stejně jako odpovědi na dotazy poslanců, byly velice zajímavé. Jako pracovníka ve zdravotnictví mě samozřejmě velmi zaujala její odpověď na dotaz bezpečnosti pacientů a jejich rovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Je sympatické, že Velká Británie v době svého předsednictví bude klást důraz na zlepšení rovnosti v poskytování zdravotní péče pro občany EU včetně toho, že bude prosazovat pomoc těm členským zemím, ve kterých zatím zdravotní péče není na srovnatelné evropské úrovni. Britské předsednictví si klade také za cíl pokračovat v řešení nerovnosti poskytování zdravotní péče mezi muži a ženami. V této souvislosti je třeba zmínit, že společně s poslankyní za frakci GUE/NGL E.-B. Svensonovou spolupracuji na předložení zprávy Evropského parlamentu právě v této problematice. Není bez zajímavosti, že nerovnost v přístupu ve zdravotní péči se projevuje ve všech státech EU. Jak konstatovala ministryně, ve Velké Británii existuje tzv . sociální třída 1 – nejbohatší občané, ve které je o 5 let delší střední délka života, než u tzv . třídy 5 – tedy u nejchudších. Ministryně zdůraznila nezbytnost řešení i širších sociálních příčin těchto nerovností a posilování evropského sociálního modelu. K dalším prioritám britského předsednictví bude patřit i boj s návykovými látkami, zejména s alkoholismem. Statistiky jsou odstrašující: 50 % pracovních úrazů se stane pod vlivem alkoholu, stejně tak 25 % úmrtí na silnicích. Pod vlivem alkoholu je spácháno 15 % násilných činů v domácnostech i 10 % sebevražd. Před EU stojí úkol organizovat podstatně efektivnější pomoc těm, kteří se stali závislými na návykových látkách, stejně tak jako boj za omezení či lépe řečeno zákaz přímé i nepřímé reklamy na alkohol.Po událostech v Londýně samozřejmě musí také patřit mezi jednu z priorit připravenost EU pro eliminaci následků katastrof. Britská ministryně informovala o zkušenostech britského zdravotnictví a záchranného systému po atentátu v metru, a také o tom, že komise připravuje materiál o krizovém plánování, který by umožňoval všem členským zemím (a to zejména malým) vyrovnat se s pomocí ostatních členských států s případným řešením katastrof (nejen následkem teroristických útoků). Nejen tato, ale i další témata, např . Zelená kniha Komise o výživě, Zelená kniha Komise o zdraví, budou předmětem neformálního setkání ministrů zdravotnictví členů EP v říjnu tohoto roku. V této souvislosti jsem také jako poslanec oslovil ministryni zdravotnictví ČR, abych měl možnost se seznámit s přístupy české vlády k výše uvedeným otázkám, které po summitu ministrů budou projednávány také na půdě EP. To už však bude na podzim tohoto roku.