České předsednictví EU

30.12.2008 v 0:11

Pořadí, ve kterém se členské státy EU v předsednické roli střídají, schválila Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy dne 13. prosince 2004, tedy už po vstupu ČR do EU. Toto rozhodnutí určuje pořadí předsednictví až do roku 2020 a bylo při něm dbáno na střídání zemí bez ohledu na jejich velikost i geografickou polohu. Základní funkcí resp. náplní předsednictví je efektivní organizování záležitostí Rady, především pak časové a obsahové plánování a koordinace zasedání Rady na všech úrovních (rady ministrů, výbor stálých zástupců COREPER, pracovní skupiny, meziinstitucionální pracovní grémia apod.).Výkon každého předsednictví má objektivně svá výrazná vnější a vnitřní omezení, zužující jak jednací prostor, tak iniciační potenciál předsedajícího státu, jakkoli se všechny předsedající státy pokoušejí o zanechání své vlastní stopy v evropské politické agendě na základě originálních iniciativ. V tomto ohledu je spíše chimérou možnost prosazování specifických národních zájmů z pozice předsednictví, zvláště pak, jedná-li se o malý stát bez patřičného demografického a ekonomického vlivu. Každý předsedající stát je povinen respektovat a prosazovat dlouhodobé aktivity EU (viz například Lisabonská strategie).Dohoda na základě mandátu Mezivládní konference k vypracování Lisabonské smlouvy, dosažená hlavami států na zasedání Evropské rady, je jasným ukazatelem obcházení vůle národů, zejména pokud jde o zásadní rozhodování, jehož důsledky nakonec ponesou ti obcházení. Irští občané v referendu rozhodli o tom, že druhá verze evropské ústavy, tzv. Lisabonská smlouva, je pro ně nevýhodná. Irové svým NE Lisabonské smlouvě vyjádřili nejen zájem o emancipaci a udržení vlastní identity v Evropské unii, ale hlasovali také proti sílícímu liberalismu a militarismu. Své NE vyslovili ke snahám komercializovat veřejné služby, omezovat práva pracujících a proti živelnému trhu.KSČM podporuje postoj irských občanů a sdílí důvody, které vedly k odmítnutí návrhu tzv. Lisabonské smlouvy. Současně kategoricky odmítá, aby byl vyvíjen jakýkoliv nátlak na vládu Irské republiky a irské občany směřující k opakování referenda. Proces ratifikace Iry odmítnuté smlouvy považuje v Evropské unii za ukončený. Všichni občané členských států musí mít stejné právo rozhodovat o budoucnosti Evropské unie jako čelní představitelé bez ohledu na to, zda je či není dána v národní legislativě jejich zemí zatím možnost referenda. KSČM trvá na tom, bude-li ratifikační proces pokračovat, aby i čeští občané v posuzování tak důležitých otázek, které se týkají státní suverenity a sociálních a ekonomických základů České republiky, což i tzv. Lisabonská smlouva obsahovala, měli právo se vyjádřit v obecném referendu.KSČM přistoupí k českému předsednictví velmi střízlivě. Doby českého předsednictví v Radě EU bude možné využít k zesílené, zejména mediální kritice těch fenoménů integrace, které jsou obecně levicí v Evropě kontinuálně a dlouhodobě kritizovány.