Co dál s evropskou občanskou iniciativou?

7.11.2015 v 23:33

Na svém plenárním zasedání, které proběhlo na konci října, schválil Evropský parlament zprávu týkající se Evropské občanské iniciativy (EOI). Autor zprávy maďarský poslanec György Schöpflin dosáhl výrazného úspěchu, když pro jeho zprávu hlasovalo 527 kolegů (39 bylo proti, 103 se zdrželi). Schöpflinova zpráva reaguje na jednoznačný fakt: Evropská občanská iniciativa, zavedená Lisabonskou smlouvou a právně upravená Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 211/2011 ze dne 16. února 2011, a účinná od 1. dubna 2012, je ve stávající podobě naprostým fiaskem.

Původním, resp. deklarovaným posláním Evropské občanské iniciativy bylo vytvoření nástroje k posílení přímé demokracie v Evropské unii, jenž by doplňoval petiční právo občanů a právo jejich odvolání k Evropskému ombudsmanovi. Oproti už zavedenému petičnímu právu má však EOI zásadní specifika. Stručně řečeno, EOI by měla umožnit občanům přeneseně zasahovat do unijní legislativy, a to tím, že prostřednictvím EOI by byla Evropské komise, jako jediný orgán EU se zákonodárnou iniciativou, podnícena k legislativním návrhům spadajícím do některé z politik EU. Podmínkou je (mimo jiné), aby se pod příslušnou EOI podepsal alespoň jeden milion občanů EU z jedné čtvrtiny členských států EU, přičemž tito občané musí být ve věku opravňujícím je k volbám do Evropského parlamentu v dané zemi.

Jenže po třech letech existence možnosti podání EOI se ukázala tristní skutečnost: Z dosud připravených více než padesáti občanských iniciativ označila Evropské komise pouze tři (!) za přípustné. Celá věc má totiž jeden háček – vlastně obrovský hák: Komise není občanskou iniciativou nikterak vázána a za využití různých právních kliček může vlastně každou EOI odmítnout – jak se ostatně nedávno ukázalo v případě EOI proti připravované dohodě TTIP.

Zpráva přijatá Evropským parlamentem obsahuje poměrně dlouhý výčet nedostatků, ze kterého jasně vychází: prostřednictvím EOI se nepodařilo získat občany pro větší unijní angažovanost a přiblížit je politice EU. Jejich zklamání z praxe Komise ohledně EOI je citelné, což dokazuje hlavně to, že počet nových iniciativ se drasticky snížil. Z prosazovaného entuziasmu je tady nová frustrace z EU. Vinu na tom nese jednoznačně Komise. Z poslaneckých lavic naší frakce GUE/NGL například zaznělo, že EOI je zatím jen »plastickou operací, aby byla Lisabonské smlouvě dána občanská tvář«.

Schöpflinova zpráva obsahuje kromě výčtu nedostatků také návrhy na rozsáhlé zjednodušení byrokratické procedury EOI včetně snížení věkové hranice signatářů na 16 let, posílení opatření týkajících se seznamování občanů s předloženými EIO nebo závazku Komise podrobně zdůvodnit odmítnuté EOI.

Evropský parlament učinil v tomto případě správný a potřebný krok. Nyní bude jeho zpráva předána Evropské komisi. Ta ale není povinna požadavky Evropského parlamentu akceptovat. Sama Komise by však měla následujícího roku předložit své vlastní návrhy na řešení problému s názvem Evropská občanská iniciativa. V tomto ohledu jsem však velmi skeptický: Komisi, resp. takzvaným evropským elitám přece vůbec nejde o to, aby se občané podíleli na unijní normotvorbě. A to je vlastně shrnutí celého problému s EOI.