Jak informoval německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, kancléřka Angela Merkelová chce další sankce proti Rusku. Je to požadavek zdůrazněný sice militantní rétorikou, leč jinými členskými státy EU nepodporovaný. Sama vysoká pověřenkyně EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová dne 17. října sdělila veřejnosti, že žádný členský stát EU – a tedy ani SRN! – rozšíření sankcí proti Rusku nepožaduje.
A vzhledem k tomu, že pro sankce je na zasedání Evropské rady, jež má proběhnout ve dnech 20. až 21. října nutný jednomyslný souhlas, je nanejvýš sporné, zda Evropská rada opět Rusko »potrestá«. Většina členských států EU totiž sama těmito sankcemi ekonomicky trpí, nehledě na to, že politicky protiruské sankce nic nepřinesly – to je všeobecně přiznáváno. A pokud jde o Sýrii, to, že ruské nebo syrské vládní ozbrojené síly stály za útokem na humanitární konvoj u Aleppa, nebylo prokázáno, i když Francie, Velká Británie a paní Merkelová to velmi hlasitě vykřikují.
Rusko dosavadní, hlavně ekonomické sankce víceméně ustálo. Větším problémem než sankce ze strany EU jsou pro něj ceny ropy, ale ty neovlivňuje Unie, nýbrž USA a státy OPEC. Pokud jde o restrikce v bankovním sektoru a na finančních trzích: Rusko připravuje první zahraniční půjčku v čínské měně a pracuje na vydání vlastních kreditních karet, pro jejichž použití už nebude zapotřebí amerických zúčtovacích středisek…
Hospodářské ztráty členských států EU vzniklé sankcemi proti Rusku rostou. Pouze Německu se zatím daří tyto ztráty kompenzovat zvýšením exportu do USA. Byť je dnes Německo vůdčí mocností EU, je otázkou, nakolik by se mu podařilo ovlivnit hlasování v Evropské radě v protiruských intencích své kancléřky.