O uplynulém víkendu demonstrovaly v některých hlavních městech Evropy tisíce a tisíce lidí proti chystané dohodě o TTIP – tedy o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi USA a EU. V Berlíně se sešlo podle údajů organizátorů dokonce na 250 000 lidí a tato demonstrace proti TTIP tak byla jednou z největších v Německu za poslední roky. Ale proti TTIP se demonstrovalo také v Amsterdamu, Luxemburku a jinde. Pořadateli těchto demonstrací byly hlavně organizace na ochranu spotřebitelů, ekologická sdružení, sociální svazy a odbory. Připomenu, že kritikové se obávají zejména toho, že realizace TTIP přinese snížení v Evropě stávajících sociálních a ekologických standardů včetně zhoršení pracovněprávních podmínek.
Ve středu 7. října předali organizátoři evropské občanské iniciativy Stop TTIP v Evropské komisi v Bruselu podpisy už na 3,3 milionů občanů EU, kteří tuto občanskou iniciativu podpořili. Ovšem vzhledem k tomu, že právě tuto evropskou občanskou iniciativu nehodlá Komise akceptovat (a pokud by ji akceptovala, na procesu vedoucím k podepsání dohody o TTIP by se asi nic nezměnilo), naděje odpůrců TTIP se upírají k očekávanému ratifikačnímu procesu. Dohodu o TTIP totiž musí vzhledem k jejímu charakteru skoro ve všech členských státech EU ratifikovat národní parlamenty, v polovině států navíc připadá v úvahu referendum.
Ale chtěl bych upozornit na jeden významný aspekt TTIP, který kritikové zatím spíše opomíjejí. Jsou jím mocenskopolitické a vojenské zájmy USA, které se více či méně skrývají za tajným vyjednáváním. V uplynulých patnácti letech došlo k hlubokým změnám v globální konstelaci sil, příznačným trvalým poklesem v prvé řadě ekonomické síly USA. Americké tajné služby (a nejen ony) už po léta upozorňují, že příkazem doby je revitalizace transatlantických vztahů: nyní je tedy ve hře TTIP, neboť pokud budou západní ekonomiky pod americkou kuratelou ještě těsněji propojeny, bude kooperace EU (o jednotlivých státech nemluvě) s Ruskem nebo Čínou mnohem těžší.
Sankce uvalené na Rusko v souvislosti s Ukrajinou dávají představu o tom, jaký stupeň ekonomického zastrašování směrem k jiným hospodářským celkům může být s TTIP spojen. TTIP tak poskytuje na jedné straně formální rámec a na straně druhé legitimaci pro globální přístup USA a EU k jimi požadovaným surovinám a energetickým zdrojům, a to při usilovném propagování ohrožení energetické bezpečnosti EU Ruskem.
A s dohodou o TTIP je spojeno také úsilí dát NATO větší soudržnost a neutralizovat částečně protichůdné zájmy členských států EU. Zbrojní průmysl dohodu o TTIP samozřejmě vítá, neboť revitalizací NATO očekává ještě větší zisky. Jinými slovy: TTIP je třeba vidět také nástroj globální moci a vedení války při prosazování ambicí západních „geostratégů“ a zbrojních koncernů na obou stranách Atlantiku.