Demokratická strana musí dbát na přísné demokratické principy

6.10.2004 v 22:06

Otázky na poslance KSČM na slavnosti Haló novin

Komunističtí poslanci a senátoři jsou zvyklí na palbu otázek, které míří rovnou na tělo a často bývají i dost nepříjemné.

Voliči si servítky neberou. Je to správné a mají na to právo. Vždyť oni pomohli současným zákonodárcům do jejich parlamentních křesel. Proto je na místě, že si své zástupce, kterým dali důvěru, prověřují . Beseda občanů s poslanci a senátory na Slavnosti Haló novin mnohdy předčí i novácký Kotel. S vykrucováním by tu nikdo daleko nedošel. Nešlo o žádná připravená vystoupení. Členové parlamentu museli reagovat bezprostředně. Jak si poradili, nechť posoudí voliči.

Znárodňování nechystáme

Jak by si KSČM počínala, kdyby vyhrála volby? Jak by si představovala navrácení majetku, který je již dnes v cizích rukách, když je v programu strany, že klíčový průmysl, banky atd. by měly být státní?

Odpovídá poslanec Pavel Hojda:

Jistě není taková představa, že bychom všechno zestátňovali. Ono by to také šlo velice těžko, pokud chceme zachovat právní stát. Ale existuje velice jednoduchá cesta. Za prvé upravit zákony tak, aby hospodaření podniků bylo výhodné i pro stát – samozřejmě včetně zaměstnanosti. A za druhé – aby podniky, které jsou před krachem, stát vykoupil a sám je nadále provozoval. To je cesta. Těžko asi budeme hovořit o tom, že bychom zestátňovali. To bychom v Evropě zřejmě nemohli existovat.

Vsaďme na mladé

Proč kandidáti KSČM většinou ve volbách do Senátu prohrávají?

Odpovídá senátor a kandidát KSČM v letošních senátních volbách Jaroslav Doubrava:

Podívám-li se na poslední volby, pak si myslím, že byla obrovská chyba našeho soudruha předsedy, když dopředu deklaroval dohodu s Milošem Zemanem a pak to bylo všechno jinak. Ale hlavně si myslím, že je to otázka výběru kandidátů do horní komory parlamentu. Měli bychom dát více na mladé lidi a především na lidi, kteří jsou v daném volebním obvodě známí a vědí tam o sobě. A dále si myslím, že volební kampaň pro příští volby už by měla začít okamžitě po skončení těchto voleb. Práce po celé období je nejlepším argumentem v následujících volbách.

Má bedra tíží velká důvěra

Jak hodnotíte měsíc své práce v Evropském parlamentu?

Odpovídá europoslanec Jiří Maštálka:

Osobně jsem na konci července podával první pozměňovací návrh k rozpočtu Evropské unie. A podařilo se zatím propasírovat do rozpočtového výboru navýšení prostředků pro sociální programy, pro rekvalifikace do regionů, které jsou postiženy nejvyšší nezaměstnaností. Minulý týden jsem byl pověřen zpravodajstvím pro parlament ke směrnici, která se týká ochrany zdraví při práci a ochrany veřejného zdraví. Tím je podle mě na má bedra vložena velikánská důvěra. Ta důvěra se projevuje i v tom, že soudruzi z naší frakce si uvědomují, že můžeme sehrávat roli jakéhosi mostu mezi státy bývalého socialistického, sovětského bloku a západoevropskými stranami. A byli jsme i pověřováni některými vystoupeními za celý klub. Miloslav Ransdorf k situaci v Jugoslávii, já jsem byl pověřen vystoupením v Bělorusku. Tato důvěra samozřejmě zavazuje. Druhý prvek důvěry bude spočívat v tom, jak společně budeme schopni udržet propojení mezi evropskými poslanci a poslaneckým klubem KSČM ve sněmovně. Také s ÚV KSČM, vedením strany, ale především s našimi členy, sympatizanty a voliči.

O nemožnosti demontáže kapitalismu

Jak jste to myslel s výrokem o nemožnosti demontáže kapitalismu v souvislosti s možným budoucím vstupem KSČM do vlády?

Odpovídá předseda klubu KSČM ve sněmovně Pavel Kováčik:

Snad si někdo ještě teď nemyslí, že kdyby KSČM vyhrála volby natolik, že může naplnit naplno svůj volební program, tak že uprostřed Evropy, uprostřed Evropské unie a všech ekonomických a politických vazeb, obklopeni paktem NATO, situací evropskou i světovou, můžeme v ČR demontovat kapitalismus a vyhlásit socialismus bez dlouhodobé přípravy. To snad dnes už nikdo takto ani nemůže chápat.

Nikdo z poslanců nikdy nehlasoval proti programu strany

Kdy se dočkáme toho, aby poslanecký klub KSČM hlasoval pro politiku KSČM jednotně a ne jako dosud, kdy jednotliví poslanci ve sněmovně zneužívají svého mandátu k hlasování dle svého mylného názoru nebo ve svůj prospěch? Jen to nezdůvodňujte demokratičností názorů.

Odpovídá Pavel Kováčik:

Poslance jsem do sněmovny neinstaloval já. Nedávejte tedy mně, předsedovi klubu vinu, když klub nehlasuje jednotně. Poslance přece zvolili naši členové, naši sympatizanti, na kandidátku je někdo nominoval. A to jsem také nebyl já. Já jsem třeba měl požadavek před minulými volbami, že by bylo dobře, aby na volitelná místa na kandidátkách krajů přišlo více lékařů, protože potřebujeme odborně zvládnout téma zdravotnictví. Abychom byli ostatním stranám ve sněmovně dobrou konkurencí. Jednotnost hlasování se u nás dosahuje prostřednictvím jednacího řádu klubu. Ten rozlišuje zařazení témat do čtyř skupin, které označujeme hvězdičkami. Běžné technické, naprosto nepolitické věci, jednoduché novely atd. mají jednu hvězdičku. Závažnější problémy, které je třeba už probrat podrobněji třeba i společně, mají dvě hvězdičky. Zásadní otázky, které mohou ovlivnit zásadním způsobem dění v ČR, v situaci našich občanů ap. mají ve větší míře tři hvězdičky. A to, co je třeba posuzovat z pohledu našeho volebního programu, má čtyři hvězdičky a postoj k dané otázce podléhá projednání ve výkonném výboru ÚV KSČM. Postoj jednotného hlasování se dosahuje v hlasování v klubu. Jestliže všech 41 poslanců – nejhůře minus dva – hlasuje pro určitou věc, je potom tato věc považovaná za stanovisko klubu. Jako stanovisko klubu je to závažné a všichni se tomu musí podřídit. Pokud hlasování dopadne jinak – pak si každý ponechává své názory. Zatím se nestalo, byť hlasují někteří poslanci občas nejednotně, že by hlasování některého poslance bylo v rozporu s doporučením výkonného výboru, s programem či volebním programem KSČM. Nemůžeme očekávat od lidí, které máme ve vrcholové politice, že se slepě podřídí nějakému rozhodnutí jakoby shora. Ta doba je doopravdy pryč. My používáme metodu přesvědčování, nemasírujeme svoje lidi, jak to činí třeba klub ČSSD, který zpracuje revoltující ve svém středu a hlasuje nakonec třeba i proti programu vlastní strany. Takoví my nejsme. Rozumím požadavku – V jednotě je síla. My tuto jednotu bereme jako jednotu poslaneckého klubu a vlastní KSČM, za kterou jsme zvoleni. Tuto jednotu pojímáme jako jednotu našich výstupů, tedy hlasování, a našeho volebního programu. Každým odlišným názorem se v klubu zabýváme. Jsme demokratická strana a také uplatňujeme přísné demokratické principy.

Šlápněte novinářům na kuří oko a stanete se štvanou zvěří

Jaké je složení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a jak se Rada zpovídá sněmovně?

Odpovídá poslankyně Ivana Levá:

Rada má 15 členů a je volena na základě určitých politických dohod. My v této radě máme dva zástupce. Bývalého poslance Dalibora Matulku a pak elektroinženýra a právníka v jedné osobě Daniela Nováka. V radě jsou pouze dva lidé, kteří rozumí frekvencím atd. a jedním z nich je právě náš Dan Novák. Rada jedenkrát do roka musí předložit na výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu svoji zprávu. Tu předkládá současně i mediální parlamentní komisi. Tam se zpráva rozebírá. Kdyby se stalo dva roky po sobě, že zpráva nebude schválená, je tím Rada odvolána. Co sledujeme my, když rozebíráme zprávu radních? Především dodržení paragrafu 31 – a to je objektivita a vyváženost. Ta nás, komunisty, nejvíc bolí. Tady se zákon nedodržuje. Ten stanoví, že vysílání musí být objektivní a na druhé straně také vyvážené. To znamená, že publicistika a zpravodajství mají odpovídat tomu, jaká je politická scéna. Bohužel, zástupci KSČM jsou málo v médiích. Mluvili jsme o tom už několikrát. Letos jsem už dokonce vyhrožovala, že pokud se situace nezmění a nedojde k nápravě, tak pro příští zprávu už hlasovat nebudeme. Ale my bychom se do médií dostali lehko. Stačí jeden průšvih a vychutnají si nás. Vzpomeňte si, nikdo nevěděl, kdo je Levá, dokud jsem nepřednesla tři řádky týkající se češtiny a nešlápla novinářům na kuří oko. V tu chvíli by mě byli uštvali, moje jméno bylo skloňováno v 95 článcích. Byla to samá špína. Takže stačí, když někdo z nás něco provede a bude o popularitu postaráno. Pak se okamžitě dostaneme do hlavních vysílacích časů. Ale tak to nechceme. My bychom se rádi do hlavních vysílacích časů dostali proto, že máme také co říci k problematice, která se tam v dané chvíli řeší. Kalouska nechají mluvit minutu a Zuzku Rujbrovou nechají štěknout tři slova a useknou její prohlášení. Pak udělají čárku a řeknou, že KDU-ČSL měla vystoupení a KSČM měla také vystoupení. Dokud složení Rady nebude vůči nám příznivější, asi se nápravy nedočkáme.

Haló noviny, 6. října 2004, Marie KUDRNOVSKÁ