Europoslanci odmítli 65hodinový pracovní týden

Evropský parlament od pondělí projednával ve druhém čtení směrnice o úpravě pracovní doby. Pro osvěžení paměti chci připomenout, že v prvním čtení projednával Evropský parlament legislativní návrh Evropské komise k tomuto tématu v roce 2005. Původní návrh vyvolal rozsáhlé diskuse zejména v tzv. starých členských státech a vyvolal velký odpor hlavně ze strany odborů a levicových politických stran pro svoji tendenci výrazně omezit práva pracujících. K této původní směrnici jsem, společně se svými spolupracovníky, vydal publikaci Práce šlechtí aneb Směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby , ve které se navrhovaným obsahem směrnice zabývám podrobně.Společný postoj Rady k organizování pracovní doby, který byl projednáván ve druhém čtení v Evropském parlamentu právě tento týden, byl opětovným pokusem omezit práva pracujících, zejména např. prodloužením týdenní pracovní doby až na 65 hodin. Zpravodaj Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky A. Cercas vypracoval k materiálu, předloženému Radou zprávu, ve které se snažil zmírnit možné negativní dopady návrhu Rady na zaměstnance a zohlednil jak návrhy představitelů odborů, tak i různých politických skupin Evropského parlamentu, včetně naší skupiny Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (GUE/NGL). Legislativní návrh Rady byl důvodem masové demonstrace odborářů z většiny členských států EU, jež proběhla v úterý ve Štrasburku a kterou svoji účastí GUE/NGL také podpořila.Včera Evropský parlament hlasoval o předloženém návrhu. Pro přijetí sociálně ohleduplnějšího modelu úpravy pracovní doby, který předkládal zpravodaj A. Cercas, bylo zapotřebí 393 hlasů. Výsledek hlasování znamená odmítnutí asociálních návrhů obsažených v postoji Rady, což můžeme považovat za vítězství. Za hlavní úspěchy schváleného znění lze považovat povinnost do tří let zrušit tzv. opt-out (prostředek, umožňující zaměstnavatelům neúměrně prodlužovat pracovní dobu zaměstnanců), a také to, že pracovní pohotovost (týká se např. zdravotníků, hasičů atd.) bude počítána jako pracovní doba.Přijaté znění návrhu sice není úplným vítězstvím, na druhé straně je důkazem toho, že i v Evropské unii, která je označována za neoliberalistickou, lze společným úsilím (odborů, levicových stran) uhájit sociální model Evropy pro občany. To je důležité mít na paměti pro příští rok, kdy proběhnou volby do Evropského parlamentu. Brusel není jenom diktátorem, jak ho někteří představují, ale je především místem, kde prostřednictvím dialogu můžeme vést úspěšný boj za obhajobu sociálních zájmů našich občanů.