Evropská unie a organizovaný zločin

22.11.2012 v 0:25

Organizovaná trestná činnost, která je čím dál tím více provázaná s veřejnou správou a jinými legálními společenskými strukturami, není jen problémem České republiky, i když si troufám tvrdit, že u nás má tento problém mimořádně úrodnou půdu a tak se mu také náležitě daří. Vzhledem k tomu, že výše uvedená trestná činnost se týká vlastně všech členských států Evropské unie, vznikl v Evropském parlamentu „ad hoc“ Zvláštní výbor pro organizovanou trestnou činnost, korupci a praní peněz. Výsledkem jeho činnosti je zatím analytická zpráva, nazvaná jako Pracovní dokument o organizované trestné činnosti, který má sloužit jako pomůcka pro tvorbu právních předpisů v oblasti organizované trestné činnosti jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Tuto zprávu lze doporučit ke studiu orgánům činným v trestném řízení, ale i jiným orgánům státní správy a samosprávy; je běžně dostupná na internetu.

Pracovní dokument hned v první části uvádí, že ani v odborných kruzích dosud neexistuje všemi sdílená univerzální definice pojmu organizované trestné činnosti, a pokouší se ji tedy vytvořit. Podle autora Pracovního dokumentu (je jím italský poslanec Salvatore Iacolino) se jedná o „zločinné spolčení strukturované skupiny existující po určitou dobu, skládající se z více než dvou osob, které jednají ve vzájemné shodě, s cílem získat pomocí zastrašování (pozn.: podle mne však nejen tímto způsobem), přímo nebo nepřímo, finanční prospěch nebo jiný materiální prospěch, která vážně negativním způsobem ovlivňuje hospodářskou a sociální soudržnost Evropské unie a jejích členských států, a tedy samotného jednotného trhu“.Iacolino navrhuje postupovat tak, aby organizované trestné činnosti byla přiznána povaha strukturálního utajení, přizpůsobení se moderním podmínkám, odolnost vůči represi, územní rozpínání, společenská a hospodářská infiltrace a nezávislost organizačního aparátu na jednotlivých členech.

Autor Pracovního dokumentu dále konstatuje, že organizovaná trestná činnosti se stala de facto hospodářskou činností (!); využívá ohromné finanční zdroje a může při své činnosti zúročit nesmírné konkurenční výhody, které svou podvodnou povahou poznamenávají systém. Leckterý čtenář má nyní jistě před očima přemnohé ostudné a z jistých důvodů neřešené případy z půvabné české kotliny!„Schopnost infiltrace zločineckých organizací se skutečně rozvinula a přešla od příživnického využíván hospodářských zdrojů (prostřednictvím výhrůžek, krádeží, vydírání, poškozování atd.) k přeměně ve skutečně obchodní společnosti, působící v takových odvětvích, jako jsou veřejné práce, doprava, velkodistribuce, řízení odpadového hospodářství, obnovitelné energie a mnoho dalších“, stojí v dokumentu.

Příznačný je výčet hlavních trestných činů, které jsou vlastní organizovanému zločinu, a které „představují vážné poškození společnosti a ohrožují především přežití bezúhonných podnikatelů a bezpečnost spotřebitelů (opět pro příklady nemusíme chodit za vetché hranice našeho státu). Patří sem vydírání, poškozování, krádeže, loupeže, korupce politických a správních orgánů, podvody s kreditnímu kartami, lichva, průmyslová špionáž, podvodné získávání prostředků Evropské unie, podvodné přidělování veřejných zakázek, padělání potravin, léků, pesticidů, oděvních součástí, pašování cigaret, alkoholu, nelegální sázky a hazardní hry, obchod s lidmi, s omamným látkami, nelegální likvidace toxických odpadů atd.

V rámci zavedení jednotné unijní legislativy potírající organizovanou trestnou činnost, jejího účinného prosazování na národních úrovních a nutné spolupráce policejních a soudních orgánů členských států, poslanec Iacolino v Pracovním dokumentu navrhuje: a) ve všech členských státech stanovit skupinový delikt mafiánského typu; b) harmonizovat a/nebo sbližovat skutkové podstaty existující v různých vnitrostátních právních předpisech a vymezit tak modely integrace a spolupráce mezi členskými státy, počínaje okamžitou vykonatelností rozsudků a příkazů ke konfiskaci; c) pokud jde o konfiskaci, upřednostnit model předběžného zbavení výnosů z trestné činnosti a podpořit jeho využití pro sociální účely; d) stanovit jako důvod k vyloučení z účasti na zadávacích řízeních v celé Evropě oznámení o platném rozsudku ve věci podílu na zločinném spolčení, praní peněz, korupce a dalších závažných trestných činů proti veřejné správě, a to i v případě, že se tento důvod k vyloučení objeví v průběhu řízení o přidělení zakázky; e) posílit úlohu soudů a styčných úředníků; f) pobízet politické strany k politické odpovědnosti, vzdělávat je v tomto smyslu a zaručit tak sestavování volebních seznamů na základě přísného etického kodexu, aniž by byla dotčena zásada nemožnosti zvolit do Evropského parlamentu osoby, které byly platně odsouzeny za trestné činy v oblasti organizované trestné činnosti, praní peněz, korupce a dalších závažných trestných činů proti veřejné správě; g) posilovat používání nových technologií, včetně satelitního pozorování, jako dalšího nástroje proti kriminálním jevům.“Leckdo (mne nevyjímaje) namítne, že navržená opatření jsou buď nereálná nebo samozřejmá či naivní. Důležité však je, že konečně existuje na úrovni EU snaha pojmenovat fenomén, který deptá miliony občanů, a řešit jej v širším nadnárodním měřítku. Obávám se totiž, že srůsty organizovaného zločinu s politikou a ekonomikou jsou už natolik masivní a pevné – alespoň pokud jde o Českou republiku – že je může narušit jen silný tlak zvenčí. Pokud k němu bude existovat skutečná vůle.