Evropská unie jako mírový projekt?

4.3.2017 v 13:39

V roce 2012 dostala Evropská unie Nobelovu cenu. Za úsilí o trvalý mír. O pouhých pět let později, v době své největší krize postihující snad všechny myslitelné oblasti, prosazuje »mírová mocnost Evropa« prohloubení vojenské a bezpečnostně-politické integrace členských států EU. Což také znamená, že »kormidelníci EU« sázejí, v době státních rozpočtových restrikcí založených na politice úspor a tzv. dluhových brzd, na zvyšování vojenského rozpočtu, tedy na zbrojení. Tolik potřebná opatření pro zajištění sociálního míru a kvality života, jako je výstavba infrastruktury, zlepšení zdravotnické péče nebo sociální zajištění musí počkat.

Vůdčí silou a motorem této autoritářské militaristické integrace je Spolková republika Německo. Tak jako je tato mocnost hlavním hráčem Evropské unie, má být také bundeswehr jádrem usilovně formované »Evropské armády«. Ostatně to, že německé armáda dostala pod své velení už dvě třetiny armády holandské a nyní také rumunské a české jednotky, je jen začátek.

Pro propagandu obhajující zvyšování zbrojních výdajů a posilování vojenských kapacit včetně jejich integrace je nutný obraz nepřítele. Tím je, v podobách připomínajících až počátek padesátých let minulého století, Rusko. »Nepřítel«, jenž má legitimovat krajně nebezpečný militaristický kurs Evropské unie; kurs, který navazuje v jiných podmínkách na konfrontační tradici studené války. Přitom je jasné (a praxí ověřené), že destabilizačním a bezperspektivním je právě pojetí, že evropskou bezpečnostní architekturu lze budovat při vyloučení Ruska z ní. A lze se domnívat, že aktuální zaměření vojenské (úmyslně neuvádím »obranné«) a bezpečnostní politiky EU povede k dalšímu napětí, k dalším konfliktům v tzv. postsovětském prostoru. Mír nezajistí ani posilování vojenské přítomnosti NATO na ruské hranici, ani nárůst zbrojení, ani debaty o »evropské atomové bombě«.

Důležitější jsou dnes veřejné diskuse o odzbrojení a o bezpečnosti v Evropě s ruskou účastí. A samozřejmě podněcování mírového hnutí »zdola«, které je možná klíčovým prvkem tzv. lidové diplomacie.