Uplynulý týden na plenárním zasedání EP přinesl shodou okolností tři témata, která se bezprostředně dotýkala ochrany zdraví občanů.Jako první byl ve 2. čtení posuzován návrh směrnice upravující ochranu pracovníků proti optické radiaci. Téma leží na stole EP již více než 10 let. Stejně jako v minulých letech rozdělilo poslance na dva tábory. Skupina pravicových poslanců prosazovala dvě základní změny návrhu předloženého Komisí:
1) vyloučení ze směrnice tzv. přirozené radiace (slunečního záření) a vymezení norem jen pro záření umělé.2) Ponechání míry informovanosti pracovníků, závazných ochranných opatření jen na rozhodnutí členských států.
Zástupci levice v EP zastávali opačné nároky. Jsou k tomu dobré důvody – jednoduše řečeno negativní vliv na rostoucí výskyt rakoviny kůže má prokazatelně právě přirozená radiace. Pracující zejména takových sektorů jako je zemědělství, stavebnictví jsou vystaveni zvýšenému riziku a zaslouží tedy i zvýšenou ochranu a informace. To však něco stojí, a tak jsme opět byli svědky krokodýlích slz obhájců volného trhu. V tomto případě se hodily i články bulvárního risku, který využil liknavost Komise a téma vulgárně zneužil. Výsledek hlasování bohužel těsnou většinou potvrdil názory pravice.Druhým tématem byla zpráva poslankyně Grossetové o úpravě podmínek vývoje a prodeje léčiv pro pediatrické použití. Celkově lze konstatovat, že jde o výrazný krok vpřed. Platí, že děti jsou zvláštní, zranitelnou skupinou pacientů a nelze pro ně aplikovat léky pro dospělé. Dítě není zmenšený dospělý. Zpráva upravuje také podmínky pro patentovatelnost léčiv. Právě tento bod se stal předmětem sporu. Poslanci GUE/NGL (A. Adamou, J. Maštálka) prosazovali společně s některými poslanci zelených a socialistů, aby lhůta pro prodloužení patentů nebyla prodlužována více než o 3 měsíce. I tak mají farmaceutické firmy velké zisky a prodloužení patentů i o zdánlivě krátké dotace brání výrobě genetických přípravků a tedy zvýšení dostupnosti léků. I když EP nakonec schválil ochrannou lhůtu 6 měsíců (kterou prosazovaly také lobbystické skupiny) je schválený dokument výrazným krokem vpřed pro urychlení vývoje přípravků pro děti, zvýšení jejich ochrany a informovanosti rodičů. Jde o krok, kterým EU může v této oblasti dohnat USA, kde podobná norma platí několik let.Posledním zdravotnickým tématem nikoliv však co do důležitosti, byla zpráva J. Bowise o zanedbávaných nemocech v rozvojových zemích. Zpravodaji se podařilo vytvořit dokument vyvážený a komplexní, stručně řečeno, jde o analýzu tak závažných onemocnění jako je HIV, TBC, malárie a další v rozvojovém světě. Vystoupení J. Maštálky, přednesené v debatě EP – viz níže v plném znění.I když výsledky hlasování nebyly optimální, je třeba schválené dokumenty považovat za přínosné pro ochranu zdraví občanů EU.Vážené kolegyně, vážení kolegové,
otázka hlavních zanedbaných nemocí v rozvojových zemích je mi blízká nejen z lékařského, ale i lidského hlediska. Máme to štěstí, že jsme se narodili, nebo alespoň žijeme, v části světa, kde léky a zdravotní péče patří – až na výjimky – k dostupným, kde farmaceutické firmy a výzkumné ústavy věnují značnou část svého příjmu na výzkum nemocí, které nás zužují, protože jim naše kupní síla zajišťuje vidinu možných budoucích příjmů. Dámy a pánové, tři čtvrtiny světové populace takové štěstí nemá. Zpráva, kterou kolega, zpravodaj John Bowis předkládá, je dle mého názoru vyvážená a velice dobře připravená.Velice jsem uvítal komplexnost předkládané zprávy. Je podstatné uvědomit si, že velká část zemí rozvojového Jihu je zmítána ne pouze pandemií, AIDS, malárií a tuberkulózou (a dalšími oportunistickými nemocemi, které se vážou na onemocnění AIDS), ale také nemocemi, jako leismaniáza, schistosomiáza, africká trypanosomiáza (známá též jako spavá nemoc), chagan, dengue, atd. Sociální a ekonomické dopady těchto nemocí na jednotlivé rozvojové země jsou nepředstavitelné – přesto se těmto onemocněním nedostává dostatečné pozornosti. I když vítám aktivity jednotlivých mezinárodních organizací a společných aktivit tak, jak je kolega Bowis zmiňuje ve své zprávě, je velice důležité posílit spolupráci mezi těmito organizacemi, pomoci k získání podpory soukromého sektoru a vlád těchto rozvojových zemí, ale i zemí industrializovaných. Vítám zahrnutí boje pro šíření AIDS mezi Rozvojové cíle tisíciletí, nicméně se domnívám, že tyto cíle by měly být rozšířeny o další, již zmíněné nemoci, spolu s bojem pro návykovosti na tabáku a alkoholu.Během několika uplynulých setkání na půdě Parlamentu jsme často hovořili o hrozbě bioterorismu. Hovoříme-li však o již zmíněných nemocech, které se šíří daleko rychleji, často bez lidského přičinění, rád bych, abychom se zamysleli, zda jsme na takovouto eventualitu připraveni. Existují- i když poněkud extrémní – scénáře, které spojují šíření tzv. tropických nemocí ve spojení s globálním oteplováním (ale například i ve spojení se stále narůstající nelegální migrací, atd.) a dokonce se vyskytují varování, že některá onemocnění, jako například malárie, mohou zasáhnout i Evropu. Vážení kolegové, musíme čekat, dokud budou ohroženy životy nás, Evropanů, abychom začali jednat?Rád bych zároveň upoutal vaši pozornost k tomu, že otázky těchto tzv. zanedbaných nemocí nejsou pouze otázkami, které zužují tzv., Třetí svět. Ohnisek tzv. zapomenutých nemocí je mnoho. Nedaleko od hranic Evropy, ve Střední Asii, v bývalých Sovětských republikách, se vyskytují mnohé z těchto nemocí – přesto si nezískávají takovou pozornost, jako ostatní regiony světa. Nicméně, vážení kolegové, nemusíme jít ani tak daleko. I u nás, v Evropě, tiše umírají stovky postižených. Je tomu tak v sousední Ukrajině, kde se denně nakazí další a další virem HIV, kde díky snížené imunitě, způsobené onemocněním AIDS, umírají lidé na tuberkulózu a jiné oportunistické choroby.Jistě je pravdou, že musíme vyvinout úsilí při pomoci rozvojovým zemím k zajištění dostupné a efektivní léčby. Víme však, že tyto choroby jsou z velké části dány i sociální úrovní obyvatel, úrovní ochrany životního prostředí. Je tedy naší povinností, abychom usilovali o řešení sociálních problémů v těchto zemích, dodržování standardů ochrany životního prostředí (minimálně firmami ze země EU působícími v těchto zemích) i na dodržování ochrany zdraví při práci. Takové pojetí bude i částí budování modelu sociální Evropy. K finančnímu pokrytí nákladů je určitě nutné mobilizovat všechny dostupné zdroje – soukromé, ale hlavně veřejně-unijní. Obáváme se bioterorismu ale je třeba mít na paměti, že infekční ohniska v sousedních zemích EU, či v zemích rozvojových jsou v mnohém nebezpečnější a pravděpodobnější než bioterorismus.Vážení kolegové, je to společné a koordinované snažení nás všech, mezinárodních organizací, nevládních organizací, vlád členských zemí EU, vlád zemí rozvojového světa, soukromého sektoru a každého z nás, které je potřebné k tomu, abychom přispěli ke snížení této hrozby. My zde můžeme pomoci podpořit veškeré aktivity našich vlád a mezinárodních organizací a získat pro tuto věc větší podporu. Děkuji panu zpravodaji Bowisovi za jeho zprávu a vám všem za pozornost.