Evropský patent s jednotným účinkem na světě

Práva duševního vlastnictví jsou v moderní době klíčovým nástrojem technického, ale i kulturního rozvoje. Jejich součástí jsou práva k předmětům průmyslového vlastnictví, tedy především k ochranným známkám, označením původu, zeměpisným označením, průmyslovým a užitným vzorům, ale především – k vynálezům.Vynálezecká činnost je mimořádně důležitá pro všechny průmyslová odvětví, přičemž tento význam je zvláště markantní u malých a středních podniků.Vynález jako výsledek technické tvůrčí činnosti je v českém právním řádu definován jako technické řešení, které je nové (tedy není součástí světového stavu techniky), je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslové využitelné, což znamená, že předmět vynálezu může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.Pro základní objasnění ještě dodejme, že za vynálezy se nepovažují objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, ale také třeba plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, vykonávání obchodní činnosti, počítačové programy či podávání informací. Právní formou ochrany vynálezu je patent, jenž může být udělen na národní nebo mezinárodní úrovni.Mezinárodní úroveň redukovaná jen na Evropu (včetně EU) znala doposud patent evropský, udělovaný Evropským patentovým úřadem sídlícím v Mnichově. V tomto případě se však nejedná o patent jednotný, nýbrž vlastně o svazek patentů národních. Žadatel o udělení evropského patentu jako takového musí vyznačit, ve kterých z 38 zúčastněných států chce o patent požádat a pak v těchto státech provést tzv. validaci, zpravidla tedy předložit překlad patentových nároků do daného úředního jazyka a zaplatit příslušný poplatek. Pro žadatele žádná levná záležitost.Od konce minulého roku je po dlouhých třiceti (!) letech diskusí a sporů na světě patent unijní, tedy patent EU, jenž lze chápat jako zvláštní druh evropského patentu – však také jeho oficiální název zní „evropský patent s jednotným účinkem“. Tento unijní patent na rozdíl od „běžného“ evropského bude mít jednotnou povahu – to znamená, že bude poskytovat jednotnou ochranu a bude mít stejný účinek ve všech členských státech EU (kromě Itálie a Španělska, jež k dohodě o tomto patentu nepřistoupily). V důsledku toho může být jednotný patent omezen, převeden nebo zrušen pouze ve vztahu ke všem zúčastněným zemím. Odpadá validace na národních úrovních a zjednoduší se udržování patentů v platnosti, protože jejich majitelé budou platit jednotný udržovací poplatek pouze Evropskému patentovému úřadu.Cestu evropskému (unijnímu) patentu s jednotným účinkem definitivně otevřel Evropský parlament, který na svém posledním zasedání v minulém roce schválil výraznou většinou hlasů tzv. patentový balíček.Evropský parlament, a zejména pro danou problematiku příslušný právní výbor, jehož jsem členem, se také zasadil o to, aby náklady spojené s překlady patentové dokumentace do úředních jazyků, byly malým a středním podnikům, neziskovým organizacím, univerzitám a veřejným institucím sídlícím v EU v plné výši propláceny. Dosavadní náklady, spojené s přihlášením patentu ve všech členských státech EU, které dosud činily přes 30 000 eur, by měly být redukovány až o 80%. Systém jednotné patentové ochrany má začít platit od 1. ledna 2014.Bernhard Rapkay, zpravodaj Evropského parlamentu pro jednotný systém patentové ochrany řekl, že „duševní vlastnictví se nesmí zastavit na hranicích. Cesta k unijnímu patentu byla dlouhá a složitá, ale nakonec stála za námahu.“ Není výstižnějších slov na závěr