Evropský rok občanů

Byl zahájen takzvaný Evropský rok občanů. Komise Evropské unie vyhlašuje tématické „evropské roky“ už od roku 1983; jejich cílem má být podnícení široké celoevropské diskuse o aktuálních, daným tématem zúžených problémech. Letošní Evropský rok občanů, jehož motto zní „Jde o Evropu, jde o vás“, má zvýšit povědomí občanů Evropské unie o jejich právech. Jen pro připomenutí: právní základ unijního občanství byl dán Maastrichtskou smlouvou z roku 1993, jde o občanství, které pouze doplňuje, nikoli nahrazuje občanství národní.S unijním občanstvím jsou spojena různá práva a jak zjistila Komise na základě průzkumu provedeného v roce 2010, téměř polovina občanů členských států EU (kde žije už na půl miliardy lidí) není o unijních občanských právech dostatečně informována – v České republice to je dokonce na 64%! Jedním z opatření pro zlepšení informovanosti má být právě Evropský rok občanů.Každý občan kteréhokoli členského státu EU má škálu občanských práv, vyplývajících ze souvisejícího občanství unijního. Asi nejznámějším a nejvíce využívaným právem je právo volného pohybu občanů a také práva s tím související: Právo svobodně cestovat, podnikat či usazovat se v kterémkoli členském státě, právo na přístup ke vzdělání a k lékařské péči (za stanovených podmínek).Důležitá a mnohdy přehlížená či nevyužívaná jsou občanská práva politická: Právo volit a být volen do Evropského parlamentu, právo kandidovat v místních volbách v kterémkoli státě EU, kde občan žije více než tři roky, právo na konzulární ochranu na zahraničním zastupitelství kteréhokoli členské státu EU mimo její teritorium. Patří sem však také výrazně opomíjené a zbytečně zanedbávané právo petiční, dále o právo podat stížnost evropskému ombudsmanovi nebo relativně nové právo Evropské občanské iniciativy, která umožňuje občanům zapojit se do legislativního procesu.Je podle mne chyba, že občané jsou o svých právech vyplývajících z členství jejich státu v Evropské unii nedostatečně informováni. Příčin bude více, včetně – bohužel – nezájmu občanů o dění v EU a jejich nedůvěry v evropské instituce. To však žádný „evropský rok“ nedokáže odstranit ani výrazně zmírnit. Kritikové takových velkých propagačních akcí také nikoli neprávem poukazují na jejich finanční náročnost, což je problematické zvláště dnes, kdy unijní rozpočet je už tak hodně napjatý. Poměrně časté jsou také připomínky týkající se vůbec smyslu „sebepropagačních“ akcí EU.Ačkoliv si nemyslím, že by Evropský rok občanů výrazněji přispěl k „unijní“ osvětě občanů České republiky, domnívám se, že občané by se o svá evropská občanská práva měli přece jen více zajímat, a to zejména proto, že EU má na tvorbu jejich životních podmínek výrazný, ne-li určující vliv. Nejde o problém nedostatku informačních zdrojů, jde o přístup a rozšíření zorného pole.