Návrh nominace zvláštního zmocněnce ministra zahraničních věcí pro Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pana Štefana Füleho jako kandidáta České republiky na pozici generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je absurdní.
Skutečnost, že vláda České republiky projednala návrh ministra zahraničí doporučit na místo generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Štefana Füleho, svědčí o neschopnosti či neochotě provést jakékoliv objektivní hodnocení postojů a činnosti tohoto politika a úředníka. Nelze zapomínat, že to byl právě Štefan Füle, kdo ve funkci eurokomisaře zodpovědného za rozšíření EU a politiku sousedství připravoval a prosazoval asociační dohodu Unie s Ukrajinou. Činil to tak, že velkou měrou přispěl jak k převratu v Kyjevě, tak i k rozpoutání krvavé občanské války na Ukrajině. Války, která stála život téměř deseti tisíc lidí a vyhnala z domovů přibližně 1,5 milionu lidí. Až zmíněný puč a následné události, včetně obrovského propadu životní úrovně prostých Ukrajinců, upevnění vlády oligarchů a v neposlední řadě oživení banderovského nacionalismu, umožnilo na ukrajinské straně přijmout krajně problematickou asociační dohodu s Evropskou unií. Dohodu, která ani tři roky po převratu nebyla na straně Evropské unie ratifikována a rozhodně nesplnila očekávání prostých Ukrajinců.
Lze samozřejmě namítnout, že zmíněné události na Ukrajině nezavinil pouze jeden eurokomisař nebo že každý máme »nárok« na nějaké chyby. Problém je však v tom, že v Česku neproběhla žádná diskuse, která by práci Štefana Füleho na pozici eurokomisaře za naši republiku vyhodnotila. A že ani sám bývalý eurokomisař nezaujal k výsledkům své práce věcné či dokonce sebekritické stanovisko. Jeho tragický pracovní výkon může tak být brán jako samozřejmost nebo dokonce úspěch.
Nesmíme dopustit, aby se opakovala praxe známá z dob po bombardování Jugoslávie v roce 1999, kdy na pozice v mezinárodních organizacích byli dosazováni lidé, kteří se podíleli na rozhodování o tomto zločinu. Takovýto přístup komplikuje vyhodnocení důsledků chybných rozhodnutí, vytváří atmosféru bránící diskusi a v neposlední řadě přispívá k formování vlivných uzavřených skupin »kamarádů z mokré čtvrti«, kteří se vzájemně všemožně podporují a demokratické procesy rozhodování odsouvají na vedlejší kolej. Zablokovat tímto způsobem činnost Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která mimo jiné dohlíží na dodržování minských dohod o Ukrajině, je krajně nezodpovědné.
Autoři návrhu zřejmě spoléhají na to, že naše paměť je natolik krátká, že si nevzpomínáme na plamenná vystoupení pana komisaře Füleho na půdě EP, kdy obhajoval v rozporu s realitou rozpadající se projekt tzv. Východního partnerství. Füle je odpovědný za to, že suverénní země Bělorusko, bylo neoprávněně sankciováno, je rovněž odpovědný za to, že peníze, které byly z evropských fondů transferovány například do Moldávie v době tzv. proevropské koalice (v řádu miliard), skončily v kapsách místních zkorumpovaných politiků.
Člověk, který roztřídil země Východního partnerství a jejich představitele na »naše správné chlapce« a na »lumpy«, nesmí být důstojným a objektivním představitelem tak vážené organizace, jako zatím OBSE je. K tomu nepomůže ani jeho absolventský diplom z moskevské akademie, ani další pozoruhodné »drobnůstky« z jeho další dráhy, které rozhodně nesvědčí o jeho morální integritě. Štefan Füle rozhodně není pro KSČM důvěryhodný pro funkci generálního tajemníka OBSE.