Herman a landsmanšaft

10.11.2016 v 19:18

V letech 2009-2014 byl mým kolegou v Evropském parlamentu (EP) Martin Kastler, zvolený za německou, resp. bavorskou CSU. Kastler, mladý, schopný a hlavně ambiciózní politik, který mimo jiné v letech 1996-1997 pracoval v zahraničněpolitickém oddělení kanceláře tehdejšího prezidenta Havla. Kastler měl už zkušenosti z práce v EP; zasedal v něm v letech 2003-2004 a patřil tehdy k těm německým poslancům v čele s šéfem Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndem Posseltem, kteří hlasovali proti přijetí České republiky do EU, což byla součást nátlaku sudetských Němců a jejich příznivců na ČR s cílem dosáhnout zrušení prezidentských dekretů z poválečné doby.
Dnes stojí Martin Kastler v čele tzv. Ackermannovy obce (Ackermann-Gemeinde), což je organizace sdružující sudetské Němce katolického vyznání a představující jedno z tzv. názorových společenstev Sudetoněmeckého landsmanšaftu (jejím členem je rovněž Bernd Posselt). Ackermannova obec byla založena v lednu 1946 a stala se prvním z pilířů budoucího landsmanšaftu. Jméno zvolili zakladatelé podle titulu literárního díla ze 14. století Ackermann aus Böhmen (Oráč z Čech), aby tak symbolizovali své křesťanství a duchovnost svého počínání. Při formulování svých prvních ucelených programových zásad v roce 1948 zakladatelé Ackermannovy obce vyhlásili: »My vyhnanci se nikdy nevzdáme práva na vlast. Do své vlasti se však vrátíme jako svobodní lidé jen tehdy, když národy Evropy budou řešit své národní a sociální rozpory ve vyšším pořádku humánním, mravním a křesťanském.«
Představitelé Ackermannovy obce rovněž stáli – spolu s bývalými aktivními nacisty – za tzv. Eichstättskou adventní deklarací z roku 1949, která byla výchozím programovým (a nikdy nezrušeným) dokumentem Sudetoněmeckého landsmanšaftu a ve kterém mimo jiné stálo: »Naším nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937. (…) Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými sousedy. Předpokladem pro to by byla připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich vlast. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny pouze v rámci federalizovaného uspořádání Evropy.«
Ackermannova obec má členitou organizační strukturu, což jí umožňuje realizovat nebo ovlivňovat různé aktivity a iniciativy, související s politikou Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Členové obce jsou také vydáváni za tzv. umírněné (především oproti krajně pravicovému a radikálnímu Witikobundu), což má velký význam pro jejich působení v České republice). V samotném landsmanšaftu má Ackermannova obec velký vliv a nadto je jakousi spojnicí mezi landsmanšaftem a vládní bavorskou CSU.
Svou pobočku v České republice má Ackermannova obec už od roku 1999, a to ve formě Sdružení Ackermann Gemeinde (SAG), jež je vedle pražské Kanceláře sudetoněmeckého krajanského sdružení hlavní transmisí vlivu landsmanšaftu v ČR. Od 23. února 2014 stojí v čele SAG ministr kultury Daniel Herman. Přeneseně tak v jeho osobě zasedá v české vládě představitel Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Nemohu si pomoci, ale mně to připadá přinejmenším podivné, velmi podivné…