Hosté hotelu Bayerischer Hof

24.2.2017 v 11:35

Každoročně v Mnichově pořádaná mezinárodní Bezpečnostní konference, která proběhla o minulém víkendu, zaznamenala jak hvězdnou účast z celého světa (více než 24 hlav států a premiérů, na osmdesát ministrů zahraničních věcí a obrany a přes 500 tzv. relevantních osob, tedy zástupců průmyslu a vlivných nestátních organizací a institucí), tak nosné téma, které nepřekvapilo. Stal se jím vztah USA k NATO, resp. ta vyjádření Donalda Trumpa, která NATO kritizovala a otřásla tak transatlantickým establishmentem. Konflikt na Ukrajině byl na konferenci v hotelu Bayerischer Hof rozebírán (asi k velkému nemilému překvapení prezidenta Porošenka) jen marginálně, málo se však také hovořilo o Sýrii a Islámském státu. Zdálo se, jako by delegace USA chtěla přítomné ubezpečit, že v Bílém domě se ohledně NATO nic nezměnilo, že prezident Trump tento pakt plně podporuje (ministr obrany James Mattis) a USA budou vždy stát »na straně Evropy« (viceprezident Pence). Zdálo se, jako by USA vyslyšely zvolání Angely Merkelové, že »potřebujeme vojenskou sílu Spojených států«, jenže německá administrativa už nemůže zakrýt to, že Německo se vehementně snaží využít nastalé doby nejistoty v transatlantickém vojenském spojenectví pro posilování svého postavení jako dominantní evropské velmoci.

Chci v této souvislosti upozornit na akceleraci vojenské spolupráce členských států EU (tedy mimo rámec NATO) pod taktovkou a iniciací Německa. Jako model zde slouží německo-nizozemská vojenská spolupráce, v jejímž rámci byly v posledních 3,5 letech už dvě třetiny (!) nizozemské armády podřízeny německému velení. Spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU) podepsala aktuálně dohodu s rumunským ministrem obrany týkající se podřízení 81. mechanizované brigády rumunské armády německé divizi rychlých sil, a dohodu s českým ministrem obrany o podřízení české 4. brigády rychlého nasazení velení 10. tankové divizi Bundeswehru – něco takového nemá v moderní české historii obdoby!

Ursula von der Leyenová prohlásila, že podle tohoto modelu budou v Evropě vytvořeny tři společně (pod německým vedením) vybavené, vycvičené a tím hluboce integrované divize – Bundeswehr tak získá nejen personální posílení, ale hlavně přímou kontrolu nad formováním tzv. evropských ozbrojených sil (v souvislosti s podřizováním jednotek jiných států Německu se hovoří o »kořenech evropské armády«).

Když nedávno americký ministr obrany Mattis na setkání ministrů obrany NATO vyslovil požadavek, aby členové NATO nyní už definitivně dávali na vojenské výdaje dvě procenta HDP, byl tento postoj USA v Berlíně v podstatě velmi vítán (přes zdánlivou kritiku), neboť umožňuje budit na veřejnosti dojem, že Německo vlastně ani zbrojit nechce, ale co se dá dělat… Podobně slouží »oficiální« napadání Trumpovy kritiky NATO k tomu, aby byla zdůvodňována tendence k vytvoření »evropské armády« mimo rámec NATO. Tedy evropské armády pod německým velením.