Konference Informace a dezinformace v evropském prostoru.

4.2.2017 000 21:13

Dne 30. ledna 2017 se konala v pražském Evropském domě konference na téma Informace a dezinformace v evropském prostoru. Na témata jako například vztah mezi demokracií, svobodou a nutnou bezpečností, právo na svobodný přístup k informacím a snaha státu o jejich kontrolu a regulaci, či role EU a tzv. nepřátelské propagandy ve světě, vystoupili poslanec EP Jiří Maštálka, politologové Zdeněk Zbořil, Miroslav Polreich, Petr Žantovský a Jaroslav Bašta, dále Hynek Kmoníček, Stanislav Křeček a další osobnosti. Jiří Maštálka hovořil o problému nazvaném Mezinárodní právo a ovlivňování voleb v cizích zemích. Konferenci moderoval novinář a publicista Milan Syruček.

Ivan Bartoš (Piráti), Jaroslav Bašta, Jiří Maštálka

 

 

Tématem mého vystoupení by mělo být „jak se s mezinárodním právem slučuje zasahování do voleb v cizích zemích, ať už jde o hackery, finanční podporu kandidátů apod. Odpověď by mohla být velmi stručná: Neslučuje se. Mezi základními zásadami mezinárodního práva, formulovanými v Deklaraci Valného shromáždění OSN z roku 1970, je na třetím místě zásada nevměšování, kterou – včetně ostatních – potvrdila helsinská Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975.

Nemusím být žádným IT expertem na to, abych nevěřil, že k takzvanému hackování dochází. Ale prokázat, kdo se ho dopouští je velice obtížné, mnohdy až nemožné. Takže jediným způsobem obrany podle mě musí být více kybernetické bezpečnosti napříč státy.

V současné době panuje až hysterie z možného ovlivňování nadcházejících voleb v několika zemích EU, ať již je to Švédsko, SRN nebo pravděpodobně i Itálie. Všichni poukazují na jediného viníka, kterým má být, kdo jiný, než Rusko. Putin údajně může za zvolení Trumpa prezidentem USA. Pokud jde o Německo, nějak se zapomíná nebo spíše nechce vzpomínat na nedávné odhalení, že jak spolková kancléřka, tak další vrcholní němečtí politikové, ale i představitelé EU, byli v masivním rozsahu sledováni a kontrolování americkou tajnou služnou NSA. Takže pokud dnes jistí lidé a jistá média hlavně v USA volají: Pozor, cílem ruských hackerů bude Německo, je to až trapná komedie.

Pokusy ovlivňovat průběh a výsledky národních voleb nejsou ničím novým a mají samozřejmě dlouhou tradici a jednou ze zemí, která bývá nejčastěji obviňována ze zásahů do cizích voleb, jsou USA. Jen bych připomněl fenomén z období studené války, tzv.„akci Gladio“, o jejíž existenci dnes snad již nikdo nepochybuje. Je evidentní, že Spojené státy americké chtěly v celé Evropě manipulovat s politickým klimatem s využitím polovojenských organizací, vlivných osob z podsvětí a různých provokatérů. Americký investigativní žurnalista Wayne Madsen, který pracoval i pro NSA jako analytik pro bezpečnou komunikaci, tvrdí, že CIA má velmi bohatou historii financování politických stran v zahraničí, zejména v Evropě, což potvrdila i Zpráva Rady Evropy z roku 2003, pod názvem Financování politických stran a volebních kampaní, v níž stojí: “… nejen zahraniční vlády … ale také zahraniční tajné služby se podílely na utajeném financování politických aktivit. Během studené války byla např. CIA aktivně zapojena do financování protikomunistických politických organizací. „

Je zajímavé, že USA si stěžují na aktivity mezinárodní hackerů, jejichž prý jsou obětí, a přitom je prokázáno, že samy se těchto aktivit také dopouštějí. Aktuálně upozornil renomovaný německý publicista Theo Sommer (týdeník Die Zeit z 10. ledna tohoto roku) na to, že vměšování do volebních klání v cizině není nic nového, a že z let 1946 až 2000 je doloženo 117 takových případů, přičemž 81 z nich padá na vrub právě USA.

Když už jsme u ovlivňování voleb, nemusí se vždy jednat pouze o zásahy zvenčí pomocí počítačových virů. Připomenu také obrovskou moc domácích médií, která obvykle informují občany značně neobjektivně a manipulují tak s jejich názory. Za tím také stojí něčí zájmy, např. zájmy velkých korporací, které bývají mocnější než leckteré vlády. Zajímavým faktem je zjištění, že v posledních prezidentských volbách v USA se občané zcela odklonili od médií známých v Evropě. Studie webu ZeroHedge došla také k závěru, že CNN je americkými občany považována za jeden z nejméně důvěryhodných zdrojů informací.

Domnívám se, že je nutné překonat začarovaný trend a přestat obviňovat ze všeho Rusko. Počítačovou trestnou činnost je však třeba brát jako fakt, a jak jsem řekl hned v úvodu, jediným řešením musí být zvyšování kybernetické bezpečnosti. A úplně na závěr bych rád řekl, že politika jako taková by i v uvedených souvislostech měla přes manipulace různého druhu více věřit samostatnému úsudku občanů, kteří stále ještě – alespoň doufám – dokáží samostatně přemýšlet.