Prezident Václav Klaus se v projevu před poslanci Evropského parlamentu v Bruselu sice nevyhnul kritickým připomínkám k předlistopadovému režimu, přesto hodnotím jeho vystoupení pozitivně.
Objektivně pojmenoval celý proces evropské integrace a kritizoval deficit demokracie. Rovněž prezentoval svůj známý názor, že ekonomické problémy vyřeší jedině trh a tržní integrace. I tak musím zdůraznit, že se třemi čtvrtinami prezidentových postojů, které sdělil poslancům EP, souhlasím – včetně Lisabonské smlouvy.
S Václavem Klausem bych částečně polemizoval snad jen v tom, že on vnímá Evropskou unii jako revoluční projekt. Jde o úhel pohledu. Evropské společenství, coby předchůdce EU, vzniklo jako prevence proti válce, nikoli pro rozvoj volného trhu, volného pohybu kapitálu apod. Symbolem zakladatelů Evropské unie proto zůstává Štrasburk, coby místo usmíření a spolupráce dvou velkých evropských národů – Německa a Francie.
Jediné, co mě v souvislosti s vystoupením prezidenta ČR v Bruselu zklamalo, byl odchod části poslanců v průběhu jeho projevu. Toto chování není na půdě Evropského parlamentu přípustné vůči hlavě žádného státu. Jako občana České republiky mě přístup některých kolegů urazil.