K diskuzi o postoji KSČM k zákonu na ochranu přírody

11.11.2003 v 22:03

Ekologická negramotnost ve Sněmovně na postupu

Sněmovna 4.11.2003 po téměř ročním projednávání neschválila návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Upravený vládní návrh neprošel o 1 hlas.
S novelou zákona č. 114 měl problém už ministr M. Kužvart
Předně, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny patří i přes některé dílčí nešetrné novelizace k nejlepším zákonům svého druhu na světě. Důvodem novely je implementace směrnic EU o ochraně ptáků, o ochraně stanovišť a o ochraně tzv. evropský cenných částí přírody – NATURA 2000 + minimální podmiňující změny v organizaci ochrany přírody.
Tyto směrnice implantovat nebylo jednoduché po věcné stránce: ptačí směrnice je téměř duplicitní, u NATURY 2000 vzniká otázka vztahu evropských a ostatních zvlášť chráněných území. Nakonec se správně rozhodlo o jejich zajištění v rámci stávajících kategorií zvlášť chráněné přírody.
Mnohem ožehavější než věcné problémy novely byla ekologická negramotnost v tehdejší Sněmovně. Část poslanců, zejména z ODS, ale i z dalších stran, usoudila, že by při této příležitosti mohli zákon 114 rozbít a ponechat jen části pokryté směrnicemi EU. Protože měli většinu, ministr M. Kužvart návrh novely zákona č. 114 nakonec do Sněmovny nepředložil ani v „malé“ variantě (nikoliv délkou textu, byť tzv. střední a velká varianta byly ještě delší).

Ministr L. Ambrozek novelu zákona č. 114 do Sněmovny předložil

Ministr Ambrozek usoudil, že situace ve Sněmovně je příznivější a návrh novely zákona č. 114 v „malé“ verzi po schválení ve vládě do Sněmovny předložil. Narazil ale v zemědělském výboru, jehož většina se ani nepokoušela svůj odmítavý postoj k novele po devíti měsících projednávání neprojednávání odůvodnit. Gesční výbor pro státní správu, regionální rozvoj a životní prostředí k novele připravil komplexní pozměňovací návrh, který byl později ve druhém čtení také přednesen. Byly předneseny i jiné návrhy, např. na zrušení účasti veřejnosti ve správních řízeních týkajících se ochrany přírody. A to všechny parlamentní strany slibovaly před volbami i ochranu životního prostředí. Třetí čtení probíhalo ve znamení pozměňovacích návrhů gesčního výboru. Jako celek ale návrh schválen nebyl o 1 hlas.

Sněmovna se zase předvedla

Záznam závěrečného hlasování je smutným čtením. Že se proti návrhu postavila celá ODS (návrh nepodpořil nikdo, dominovalo hlasování proti), nepřekvapuje. Záznam říká, že proti hlasoval i poslanec Grůza z KDU-ČSL, Maštálka, Rujbrová, Beneš a Konečná z KSČM a Hojdar, Laštůvka, Skopal, Říhák, Zgarba, Kopecký a Schling z ČSSD. Z 200 poslanců nehlasovalo 39 poslanců. Řada poslanců, zejména z KSČM a ČSSD, se zdržela. Zdržel se i exministr životního prostředí M. Kužvart. Údajně se mu nelíbil zvolený způsob organizace ochrany přírody. Šlo o problém podružný nemluvě o skutečnosti, že zvolené řešení, nešílí-li mě paměť, obsahoval již návrh jeho novely. Protože novela byla neschválena o 1 hlas, lze tvrdit, že bývalý ministr – předkladatel – potopil vlastní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, požadovanou EU. Je to neodůvodnitelné a smutné.

K čemu jsou pak programové dokumenty a volební programy?

Nejde jen o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve Sněmovně je i poslanecký návrh zákona o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách. Je zjevně protiústavní, neboť říká, že pro ekologicky nejškodlivější investice – dálnice – zákony na ochranu životního prostředí neplatí. Zahrnuje dvě desítky dálnic, často dopravně neodůvodněných, špatně trasovaných a porušujících zákona na ochranu životního prostředí, nikoliv jen dálnici D 11 Poděbrady – Hradec Králové, jak uvádí spolupředkladatelé poslanci Dlab a Marková. Návrh má i další předkladatele a podle kuloárových zpráv má značnou podporu mezi poslanci napříč politickým spektrem. Je v rozporu i s dopravní politikou KSČM (KSČM podporuje železniční a veřejnou dopravu, viz program obnovy 5.sjezdu KSČM, a KSČM preferuje údržbu a opravy silnic a železnic 3. a 2. třídy – volební program pro komunální volby). Samozřejmě, vynaloží-li se zbylé prostředky na výstavbu komunikací dálničního typu, nezbude na opravu a údržbu ostatních komunikací a ty se spíš dříve než později vyjezdí. Venkov bez dopravy nemůže přežít, natož se rozvíjet.

Ing.Jan Zeman,Csc., Praha 6.11.2003

(autor je předsedou Odborné skupiny pro ekologii při ÚV KSČM)