V závěru předminulého týdne odešel ze světa Helmut Kohl, dlouholetý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléř Spolkové republiky Německo. Politik, který se výrazně zapsal jak do dějin SRN, tak Evropské unie. Člověk, pro kterého byla politika vším a jehož soukromý život jí byl podřízen; muž, jenž prožil strmý vzestup i pád politický i privátní, byv v posledních letech svého života připoután na invalidní vozík. »Jeho skutečnou rodinou byla CDU, nikoli Kohlovi,« uvedl trpce Kohlův syn Walter.
Helmut Kohl (nar. 1930) vstoupil do »velké politiky« v roce 1966, kdy se stal předsedou CDU v Severním Porýní-Vestfálsku. O tři roky později byl ministerským předsedou v této spolkové zemi a také místopředsedou CDU na celospolkové úrovni. V čele CDU stanul v roce 1973 na celé čtvrtstoletí a v roce 1982 se stal spolkovým kancléřem; tuto funkci vykonával do roku 1998.
Do dějin Spolkové republiky vstoupil Helmut Kohl především jako »kancléř sjednotitel«; fúzi někdejší NSR a NDR pod jednou vlajkou vzal skutečně za své a měl na ní nezastupitelný osobní podíl. Druhou neméně dominantní Kohlovou charakteristikou je »přesvědčený Evropan«, což odráží jak jeho přesvědčení, tak skutečnost, že v osmdesátých letech minulého století společně s francouzským prezidentem Mitterrandem dal tehdy přešlapující Evropské unii nový impuls, což dnes oceňuje i německá Levice. Ta však pokazuje také na to, že Kohl v tomto ohledu zanechal rozporné dědictví, neboť pod jeho vlivem byla realizována fatálně chybná konstrukce tzv. měnové unie, která (a nejen ona) zavedla EU do hluboké krize. Nutno také ocenit, že Kohlovým krédem, pokud šlo o evropskou politiku, bylo »evropské Německo«, nikoli dnes stále více »německá Evropa«. Oskar Lafontaine výslovně ocenil Kohlovo »upřímné evropanství« a rovněž to, že Kohl, jakkoli ostrý politický odpůrce, vždy stál za svým slovem – což bývá dnes u vrcholných politiků pokládáno spíše za zbytečný přepych…
Kohlova síla spočívala hlavně ve schopnosti instinktivně rozpoznat příležitost a chopit se jí za pomoci malého, ale výkonného týmu loajálních spolupracovníků. K nim patřila svého času také současná spolková kancléřka Angela Merkelová, právem označovaná za Kohlovu kdysi oddanou žačku a protégé. Ale byla to právě Merkelová, která – v době dodnes nevyjasněné sponzorské aféry prohlásila, že CDU by se měla od Kohla »emancipovat« a stála za jeho definitivním odchodem z politického života. Však nejen to: na rozdíl od svého velkého učitele vetkla do své vlajky nápis »německá Evropa«.