K ukončení tzv. plynové krize

22.1.2009 v 12:28

Ukončení krize s dodávkami plynu do střední a západní Evropy potvrdilo správnost zásadového stanoviska KSČM, a to hned ve třech ohledech.

Za prvé – ukázala se slabost českého předsednictví. Závěrečné dohody, které vedly k tolik očekávanému obnovení dodávek, byly uzavřeny bez politické zprostředkovatelské mise Evropské unie vedené ČR. Pomineme-li oboustranný zájem Ruska a Ukrajiny na obnovení dodávek, skutečné zprostředkování ze strany EU zajišťoval Berlín a Řím. To nejen ukazuje na slabost české diplomacie, ale i na fakt, který KSČM dlouhodobě zdůrazňuje v souvislosti s Evropskou unií: současná podoba evropské integrace vede k tomu, že velmoci neberou ohled na kolektivní stanoviska a prosazují své vlastní zájmy. Zdravý skepticismus musí proto i v budoucnu určovat náš vztah k EU.

Za druhé – přestože se zatím nepodařilo označit a určit skutečného viníka krize s dodávkami plynu, ukazuje se, že uzavřít dohody bylo možné až tehdy, když se podařilo vyloučit nejrůznější zprostředkovatele obchodních dohod. Různé lobbistické skupiny, které parazitují na dodávkách ropy, plynu i dalších komodit, nejen zatěžují kapsy nás, koncových odběratelů, ale ve jménu svých sobeckých zájmů dokážou vytvářet i skutečné a nebezpečné krize. Proto boj proti korupci a kriminalitě musí zůstat jedním z ústředních úkolů KSČM i české a evropské veřejnosti.

Za třetí – ve své nejhorší podobě se potvrdila dlouhodobá varování KSČM před tendenčně pracujícími sdělovacími prostředky. V období krize s dodávkami plynu se zcela běžnými staly fráze o tom, že Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy či na Slovensko a ČR dodává Slovensku plyn . Rusko ale nikdy nezastavilo dodávky plynu do Evropy! Faktem je, že krize vznikla na ukrajinské části tranzitního plynovodu. Po celou dobu krize Rusko dodávalo Evropě plyn trasou přes Bělorusko a Polsko. Dodávky z Německa do ČR byly ve své většině právě dodávkami ruského plynu, jdoucího touto severní trasou. ČR plyn netěží, pouze ho distribuuje.

Rusofobie části sdělovacích prostředků a některých politiků výrazně komplikovala hledání řešení krize s dodávkami plynu. Nejen, že posilovala sebevědomí těch, kteří krizi způsobili, ale též výrazně oslabovala možnosti politického zprostředkování, které mělo na starosti české předsednictví. Zároveň ale ukazovala, jak mocné a zaslepené jsou síly, které se pokoušejí vrazit klín mezi EU a Rusko. KSČM mnohokrát upozorňovala, a znovu to opakuji, že tato politika odporuje českým národním zájmům, ale i skutečným zájmům Evropské unie.