KAM SMĚŘUJE MAKEDONIE?

19.5.2016 v 13:07

Makedonie, bývalá jugoslávská republika, má pro Evropskou unii aktuálně velký význam: hlavně proto, že v době uprchlické krize uzavřela tzv. balkánskou cestu, což oceňují zejména státy Visegrádu a Rakousko. Jenže Makedonie prochází (opět) těžkou vnitropolitickou krizí, jejíž možné následky jsou zatím nejednoznačné.

Od poloviny dubna tohoto roku probíhají po celé zemi masové protivládní demonstrace, které zřejmě budou eskalovat kolem 5. června. Na tento den totiž vládní koalice VMRO-DPMNE vyhlásila parlamentní volby, které chce celé spektrum politických sil bojkotovat – od explicitní levice přes sociální demokraty po albánskou stranu DUI. Existují velké obavy z eskalace násilí a provokací, podněcujících opět etnické konflikty. Zdůrazňuji „opět“, protože už v roce 2001 stála Makedonie před občanskou válkou právě kvůli napětí mezi Albánci a Makedonci. Současné protesty jsou však multietnické a sociálně se týkajíc průřezu celou makedonskou společností. V pozadí stojí zájem na dodržování principů právního státu a odmítání autoritářských a korupčních projevů vládnoucích stran, v prvé řadě VMRO.

Lidé totiž vyšli do ulic nejprve v hlavním městě Skopje poté, co prezident Ivanov udělil amnestii všem 56 politikům, kteří byli zapleteni do rozsáhlého zneužívání moci včetně mohutného skandálu s odposlechy. Demonstranti žádají odstoupení prezidenta, opětovné zavedení vyšetřování proti amnestovaným politikům a odložení termínu parlamentních voleb. Vláda však, podporována různými pověstnými západními nevládními organizacemi (na prvním místě bývá uváděna Nadace Konrada Adenauera), tyto požadavky odmítá.

Jakkoli Evropská unie uznává roli Makedonie v uprchlické krizi, vzájemný poměr je nanejvýš komplikovaný, až zasunutý do slepé ulice. Úsilí Skopje o členství v EU trvale blokuje Řecko: na severu Řecka se totiž rozkládá region se jménem Makedonie, a Řekové mají obavy z případných územních nároků uplatňovaných ze Skopje. Proto se země smí oficiálně jmenovat jen „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“, v anglické zkratce FYROM. Kvůli sporům o název byly v roce 2005 zmrazeny přístupové rozhovory mezi EU a Makedonií. A nyní EU neví, jak se k Makedonii chovat, čemuž odpovídají ambivalentní reakce z Bruselu na aktuální státní krizi: na jedné straně opatrná kritika amnestie a počínání strany VMRO, na druhé straně třeba podpora makedonské vlády ze strany Evropské lidové strany, tedy nejsilnějšího subjektu v Evropském parlamentu.

V každém případě první červnový týden bude pro Makedonii a její obyvatele nehledě na počasí velmi horký…