Do pondělí 23. června mělo být uzavřeno utváření politických skupin (frakcí) v Evropském parlamentu. Do té doby se jich etablovalo sedm, osmou mělo být seskupení krajní pravice. Ovšem nestalo se tak. Jak oznámil Geert Wilders, předseda holandské populistické a antiislamistické Strany pro svobodu, vznik této frakce (zatím) neumožnily především jeho výhrady vůči polské straně Nová pravice. Její předseda Janusz Korwin-Mikke je podle Wilderse kritizován svými potenciálními partnery kvůli antisemitismu, zpochybňování holocaustu a také pro nepřátelství vůči ženskému pohlaví.
Po volbách do Evropského parlamentu byla motorem sjednocování krajní pravice vedle Wilderse Maria Le Penová se svou Národní frontou. Vedle Nizozemců a Francouzů měli patřit do nové frakce také poslanci zvolení za rakouskou Stranu svobodných (FPÖ), belgický Vlámský zájem (VB), italskou Ligu severu a litevskou stranu Spravedlnost a pořádek. Tyto strany nyní nebudou mít možnost prezentovat se jako aliance na prvním plenárním zasedání EP, které bude zahájeno 1. července.
Ovšem to, že frakce krajní pravice zatím v EP nevznikla, neznamená, že se už nemůže etablovat. Může vzniknout kdykoli později, pokud se krajní pravici podaří seskupit alespoň 25 poslanců z minimálně sedmi členských států EU. Wilders je v tomto optimista, podle něj se krajně pravicová frakce stane realitou ještě v tomto roce. Podmínky pro činnost krajní pravice na unijní úrovni by se tak výrazně zlepšily, protože kromě jiného by byla její činnost dotována z prostředků EU.