Krátký pohled na dnešní Balkán

30.5.2017 v 22:38

Migrace v Srbsku se momentálně nejeví – i přes uzavřené hranice a každodenní příchody skupin migrantů – nijak dramaticky, protože prakticky všichni nově příchozí Srbsko opouštějí.

Používají však nové trasy: nechodí přes Maďarsko, ale vybírají si Chorvatsko a nově i Rumunsko. Novým fenoménem posledních týdnů jsou narůstající počty návratů lidí do Řecka přes Makedonii.

EU se ohrazuje proti žádosti Srbska, aby podnikla rozhodné kroky na západním Balkánu. Důvodem důrazné srbské žádosti je údajná absence reakce EU na výroky albánských, kosovských a srbsko-albánských politiků, které Srbsko považuje za nepřijatelné a útočné vůči Srbsku, neboť podle srbské strany podporují koncept velké Albánie a jsou zcela nekonstruktivní. EU se však proti této srbské kritice ohrazuje a vyhrožuje, že tento srbský postoj může představovat riziko pro evropskou integraci Srbska.

Kosovský parlament vyjádřil nedůvěru vládě – pro tento akt hlasovala koaliční PDK společně s opozičními stranami; naopak proti návrhu na vyjádření nedůvěry byla koaliční strana LDK. Prezident republiky následně vyhlásil předčasné volby již letošní na 11. červen.

Makedonie je více než půl roku sužována vyhraněnou politickou krizí. Prezident Geogi Ivanov se zdráhá pověřit sociální demokraty, kteří už v loňském prosinci vyhráli volby, sestavením vlády. Argumentuje přitom svou domněnkou, že sociální demokraté mají v úmyslu jít do koalice s makedonskými Albánci, kteří – podle jeho názoru – mají v plánu zemi rozbít. Sociální demokraté to však považují za lež, neboť podle nich se prezident obává, že by mohl být vyšetřován pro korupci. Dnešní situace nápadně připomíná Makedonii v roce 2001, kdy zemi velmi reálně hrozila občanská válka.

České podnikání na Balkáně nabývá v poslední době novou dynamiku. Balkán – zejména Slovinsko a Srbsko – nabízí i přes nepřehledné právní prostředí značný investiční potenciál. Této situace se aktivně snaží využít nejen velcí hráči v oblasti energetiky, ropného a plynárenského průmyslu; také české středně velké firmy chtějí na Balkán proniknout přímo bez prostředníka, a to především ve stavebnictví nebo potravinářském a automobilovém průmyslu.