Krok k bezpečnějšímu používání pesticidů

Dle našich informací proběhla v pondělí v podvečer v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku společná debata o používání pesticidů a ochraně rostlin. Vy, jako jediný z českých poslanců za KSČM jste v této debatě vystoupil. Můžete naše čtenáře podrobněji seznámit s obsahem této debaty?Šlo o společnou rozpravu ke třem důležitým zprávám. Zprávě konzervativní poslankyně Ch. Klass (EPP-ED) o rámcové směrnici o udržitelném používání pesticidů, zprávě slovenské poslankyně I. Belohorské (NI) o tématické strategii o udržitelném používání pesticidů a zprávě poslankyně za Stranu zelených H. Breyer o uvádění prostředků na ochranu rostlin na trh.Dle mého názoru jde o velice závažná témata, musíme si například uvědomit, že v členských státech Evropské unie se užije několik set tun účinných pesticidních látek za rok a 40 procent ovoce, které je prodáváno na trhu EU obsahuje maximální přípustnou hranici pesticidních látek. Přes 5 procent ovoce tuto hranici až 200krát převyšuje. Pikantní je, že i v Evropském parlamentu byly ve vzorcích ovoce zjištěny hodnoty pesticidů mnohokrát překračující povolenou hranici. Ale to určitě nebyl ten hlavní důvod, proč se tyto zprávy dostaly na pořad jednání Evropského parlamentu. Z lékařského hlediska jsou tyto látky toxické jak pro nervový systém, tak i pro imunitní systém, navíc jsou to mutageny a karcinogeny. Dosavadní přístup členských států EU k omezení používání těchto látek byl diferentní. Například v Dánsku se od 90tých let podařilo snížit používání pesticidů skoro o 60procent a používají se tam pouze postřiky, které obsahují 15 chemicky účinných látek. Naproti tomu například v Polsku se v postřiku používá 57 chemicky účinných látek, což samozřejmě zvyšuje riziko postižení zdraví. Harmonizace na evropské úrovni v používání pesticidů je tedy nutná.Ve zprávě Ch. Klass byly postiženy základní mechanismy, kdy a kde se pesticidy mohou používat. Součástí její zprávy je i rozšíření tzv. “nárazníkové zóny” mezi oblastmi, kde se používají pesticidy a kde nikoliv. Zpráva I. Belohorské se týká základních kroků, které je třeba přijmout pro snížení negativního dopadu pesticidních látek v budoucnosti. K této zprávě jsem, jako stínový zpravodaj ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, vystoupil. Ve svém projevu jsem ocenil to, že byl do zprávy zahrnut i můj pozměňovací návrh o tzv. principu předběžné opatrnosti s ohledem na lidské zdraví a ochranu vodního a půdního ekosystému. Dle mého názoru by totiž pesticidy neměly být používány, dokud nebude provedeno posouzení jejich dopadu na lidské zdraví a životní prostředí. Ve svém projevu jsem také zdůraznil nutnost prosazování takového způsobu používání pesticidů, který bude mít co nejmenší negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí, avšak současně bude brát v potaz nutnost zajištění udržitelné a konkurenceschopné zemědělské politiky v Evropě. Jako člen Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky se hojně zabývám bezpečností a ochranou zdraví při práci. Proto jsem přivítal ty body zprávy, které poukazují na nutnost řádné informovanosti a proškolování pracovníků, kteří pracují s pesticidy, stejně jako nutnost zajištění odpovídajících ochranných prostředků a pravidelných kontrol aplikačních zařízení. Domnívám se, že zpráva kolegyně Belohorské je krok správným směrem, jelikož obsahuje mnoho konkrétních účinných nástrojů pro omezování a bezpečnější používání pesticidů.H. Breyer ve své zprávě požaduje zavedení celoevropského seznamu povolených a zakázaných pesticidů a jejich chemických složek a současně vytvoření “černého seznamu” škodlivých látek, které mají být zakázané. Je to pokračování aktivity Evropského parlamentu při ochraně životního prostředí, které navazuje na schválenou zásadní směrnici REACH (Registrace, vyhodnocování, schvalování a omezování chemických látek).Lze předpokládat, že hlasování o zprávách bude konfliktní, ale v každém případě bude očekávané schválení těchto zpráv přínosem pro zesílení ochrany zdraví občanů.zdroj: Haló noviny