Takřka nenápadně, jako by bez povšimnutí, proběhla zpráva o tom, že Evropská unie prodlužuje o další rok sankce vůči Bělorusku. Soubor opatření, zahrnující zbrojní embargo, embargo na vybavení pro vnitřní represe a zmrazení majetku a zákazu cestování pro některé osoby, měl skončit k závěru října. EU se rozhodla pro jejich další uplatňování do 31. října 2015. Zdůvodnění tohoto kroku opakuje už známé fráze o zájmu v pokračování tzv. kritického dialogu s Běloruskem. Ten ale do značné míry sestává především z neustálého mentorování ohledně lidských práv, právního státu a tlaku na demokratizaci podle představ EU. Jako kdyby mimochodem neměla i Unie své starosti – například s demokratickým informováním o tom, co se v ní děje. Třeba o to, že Brusel zažil více než stotisícovou demonstraci proti hospodářským a sociálním reformám nové pravicové vlády, média moc zájem nejevila. Tak mohutným projevem nespokojenosti asi nechtěla »provokovat« naši veřejnost…
Ale zpět konkrétně k Bělorusku. Nelze si nepovšimnout, že i v Unii jsou patrné posuny a snahy »něco« se vztahy s Běloruskem dělat. Sem tam se totiž jak Unii, tak USA, Bělorusko »hodí«. A také je tu patrné balancování v zájmu »nezabouchnout si do budoucna úplně dveře« na poměrně velký trh. Navíc v zemi v těsném sousedství Ruska a Ukrajiny. I proto možná EU přehodnotila sankce vůči čtyřiadvaceti osobám a sedmi podnikatelským subjektům a restrikce proti nim zrušila. Byť hned přispěchala s vysvětlením, že to není krok, kterým by snad EU chtěla měnit politiku k Bělorusku, přece jen to za určitý signál považovat můžeme. Není proto překvapením ani reakce z běloruské strany. Minsk sice prodloužení sankcí kritizuje, ale například jisté zlepšení naznačil už i po nedávném prvním Americko-běloruském investičním fóru v New Yorku premiér Běloruska Michail Mjasnikovič. Podle něho k němu přispěla i aktivní role Běloruska při hledání řešení kolem napjaté situace na Ukrajině. Premiér navíc v jiném prohlášení počátkem listopadu – navzdory nesouhlasu s prodloužením sankcí ze strany EU – ocenil, že Unie vede s Běloruskem »poměrně aktivní dialog«. Předseda běloruské vlády Michail Mjasnikovič také dodal, že EU podle něj už přijala i »řadu pozitivních rozhodnutí« týkajících se Běloruska.
Když si tedy poslední vývoj shrneme, je vidět rozpolcenost postoje EU k Bělorusku a přešlapování kolem základní otázky – jak dál ve vzájemných vztazích. Jako kdyby ruka chtěla, ale hlava se pořád vznášela někde v mimozemském prostoru…