Kyperské předsednictví v Radě EU

17.8.2012 v 0:48

Je prostou skutečností, že od nabytí účinnosti Lisabonské smlouvy (koncem roku 2009) se periodické změny v předsednictví Rady Evropské unie setkávají se stále menším zájmem médií a veřejnosti – pokud se u předsedající země nejedná o Německo, Francii či Velkou Británii.

Předsednictví v Radě EU totiž od výše uvedené doby hodně ztratilo na významu. Příčin je několik: jednak byly zavedeny 18měsíční programy tří po sobě jsoucích šestiměsíčních předsednictev.

Kompetenční prostor předsedajících zemí byl dále značně zúžen zřízením funkce stálého prezidenta Evropské rady a rovněž tak zřízením Evropské zahraniční služby. Je proto téměř nemožné, aby předsedající země po dobu výkonu své funkce prosadila nějaké vlastní představy a plány – zejména pokud jde o zemi malou jak rozlohou, tak počtem obyvatel.

Jenže malé Kyperské republice, která se ujala předsednictví v Radě EU 1. července tohoto roku, a v jejímž čele stojí komunistický prezident Demetris Christofias s menšinovou vládou Pokrokové strany pracujícího lidu (AKEL), se to zatím daří.

Vzhledem ke specifickým problémům Kypru jde zejména o záležitosti zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Kypřanům se předně podařilo minimalizovat zahraničněpolitické a bezpečnostněpolitické části zmíněného programu »trojpředsednictví«.

Akcent Kyperské republiky na mírovou politiku (v historii rotujících předsednictev je to svého druhu unikát) se projevil i v kyperské předloze rozpočtu pro celou EU: pro rok 2013 se Kypřanům podařilo »škrtat červenou tužkou« právě v oblasti, kde by měla silně vyzbrojená EU vystupovat jako »globální hráč«. Podle návrhu Kypru by měly být výdaje v této sféře zkráceny téměř o 10 % , ovšem lze očekávat, že při hlasování v EP se velké pravicové frakce proti tomuto návrhu postaví.

* * *

Velký význam má pro Kypr stále problematický status Kosova. Důvod je prostý: třetina Kypru je už po desetiletí okupována Tureckem, které uznává »vyhlášení nezávislosti« právě této části země. Lze očekávat, že Kypřané využijí příležitosti a budou problému Kosova věnovat mimořádnou pozornost.

Kyperská republika patří k těm několika málo státům EU, které trvají na řešení kosovského problému v souladu s mezinárodním právem. Hlavně proto, že definitivní uznání nezávislosti Kosova by se mohlo stát precedentem pro uznání případných jednostranně násilných posunů státních hranic v celé Evropě, a Kypru se tak přímo týká. Bylo tedy příznačné, že první zahraniční cesta kyperského ministra zahraničí vedla po 1. červenci – do Srbska.

* * *

Kyperská republika podporuje členství Srbska v EU a staví se proti podmínce (zastávané zejména Německem, ale i dalšími státy), kdy přijetí Srbska do EU je vázáno jeho uznáním nezávislosti Kosova.

Vzhledem k tomu, že Kyperská republika takto vůbec »neladí« se zájmy SRN, Francie a Velké Británie, je třeba hodnotit kyperský postup jako neohrožený. Hodný respektu. A to tím spíše, že také Kyperská republika bude zřejmě NUCENA požádat o peníze na záchranu svých krachujících bank, a tudíž bude podrobena značnému nátlaku, i politickému.

Ostatně silný politický nátlak na Kyperskou republiku v době jejího předsednictví už vyvíjí Turecko. Jeho představitelé se dali slyšet, že po dobu kyperského předsednictví nebudou mít s EU žádné oficiální kontakty (!).To už vedlo k tomu, že zástupci NATO se nezúčastnili rokování o společné zahraniční a bezpečnostní politice EU mj. údajně proto, že za kontakty NATO k EU jsou příslušní – turečtí generálové.

Nezbývá, než přát Kypřanům hodně štěstí a podporovat jejich úsilí!