Lidé odmítli politiku pravicové vlády a chtějí změnu

Ve dnech 17. – 18. října 2008 proběhly v ČR volby do krajských zastupitelstev a 1. kolo voleb do jedné třetiny Senátu (horní komory Parlamentu ČR). Krajských voleb se zúčastnilo 40,3 % oprávněných voličů, voleb do Senátu 39,5 % a v obou případech je to účast vyšší než v předcházejících volbách.Volby přinesly drtivou porážku vládnoucí Občanské demokratické strany (ODS) premiéra Mirka Topolánka a slabších výsledků dosáhli i koaliční partneři ODS – lidovci Jiřího Čunka (Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová – KDU-ČSL) a zelení Martina Bursíka (Strana zelených – SZ). Zatímco doposud vládla ODS ve 12 z 13 krajů a v jednom kraji KDU-ČSL, nyní Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) zvítězila ve všech 13 krajích (Praha nevolí v krajských, ale v obecních volbách). ČSSD získala 35,9 % hlasů, což představuje 280 mandátů v krajských zastupitelstvech. Oslabená ODS získala 23,6 % a 180 mandátů. KSČM obhájila pozici třetí nejsilnější politické strany v zemi, když získala 15 % hlasů a bude mít 114 krajských zastupitelů. KDU-ČSL obdržela 6,7 % hlasů a získala 43 mandátů. Vládní Strana zelených nezískala žádný mandát. V případě Strany zelených nejde v ČR o klasickou ekologickou, levostředovou či radikální stranu evropského typu, ale o pravicovou stranu, která využila ekologická témata a spoléhala na masivní podporu médií a politických sil okolo exprezidenta Václava Havla či ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. V politickém spektru převzala voliče zaniklé pravicově liberální Unie svobody.Na celkem 675 míst v krajských zastupitelstvech kandidovalo 8200 kandidátů. Výsledek by umožnil, aby ve všech krajích vládla koalice ČSSD – KSČM. KSČM nepřistoupí na možnost tzv. tiché podpory ČSSD a v případě společné koalice bude požadovat jasné zformulování minimálního programu společného vládnutí. Praxe v minulosti prokázala, že ČSSD nejednou ustoupila od svých volebních slibů a uzavírala koalice s pravicí. I pro druhé kolo naší prioritou zůstává odmítání amerického radaru a Lisabonské smlouvy. KSČM si je vědoma toho, že případným vstupem do vládnoucí koalice v krajích přebírá na sebe i spoluzodpovědnost se všemi možnými negativními důsledky. Bude proto trvat na přesném vymezení společného postupu tak, aby mohla naplňovat své programové cíle a zásady. Na definitivní formování regionálních vlád bude mít vliv i hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které proběhne v Poslanecké sněmovně ve středu 22. 10., tedy ještě před druhým kolem senátních voleb.V senátních volbách v prvním kole zvítězil ziskem nadpoloviční většiny hlasů jediný kandidát. Na Karvinsku (Moravskoslezský kraj) se stal senátorem kandidát ČSSD. Ve zbývajících 26 volebních obvodech postoupilo do druhého kola, které proběhne 24.- 25. října, 25 kandidátů ČSSD, 20 kandidátů ODS, 3 KDU-ČSL, 2 SNK-ED a po 1 kandidátovi KSČM a Nezávislých kandidátů. Kandidátkou KSČM je poslankyně Marta Bayerová, která v prvním kole získala ve Znojmě 41,4% a ve druhém kole bude jejím protikandidátem kandidát ODS, který získal 17,3 % hlasů.KSČM v krajských volbách získala oproti minulým volbám v roce 2004 o 21 217 hlasů více, ale vzhledem k vyšší celkové volební účasti její procentuální zisk poklesl. Pokud naše kandidátka uspěje ve druhém kole senátních voleb, bude mít KSČM stejný počet senátorů jako dosud, tedy tři. Kdybychom přepočetli procentuální zisk z krajských voleb na volby parlamentní, měla by KSČM namísto současných 26 poslanců v Poslanecké sněmovně 37 poslaneckých mandátů, tedy nárůst o 11 poslanců. Volby proběhly v atmosféře antikomunismu a za mediální blokády KSČM, kterou jsme kompenzovali aktivní kontaktní kampaní mezi lidmi po celé republice.Základním sdělením proběhlých voleb je, že lidé odmítli politiku pravicové vlády a chtějí změnu. Vláda, která prosazuje protilidové reformy, řeší problémy na úkor obyčejných lidí, dělá servilní proamerickou zahraniční politiku a v rozporu s naprostou většinou vlastních obyvatel chce americký radar na našem území, to bude mít nyní ještě těžší než doposud. Otázkou je, zda dokáže zabránit předčasným volbám. Spekuluje se o možných termínech, jedním z nejčastěji zmiňovaných je spojení případných předčasných voleb s volbami do EP.