Lisabonská smlouva a sudetští Němci

17.10.2009 v 19:07

Existují důkazy, že sudetští Němci kalkulují s možností využít Lisabonskou smlouvou pro svoje cíle, za něž považují mj. právo na vlast a navrácení po 2. světové válce zkonfiskovaného majetku?

Ano, existují. Například v sobotu 10. října vydal mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu a poslanec EP Bernd Posselt oficiální tiskové prohlášení, ve kterém ostře a hanlivě napadl českého prezidenta Václava Klause a kromě toho potvrdil, že jím reprezentovaní sudetští Němci kalkulují s Lisabonskou smlouvou, respektive s Chartou základních práv EU z hlediska realizace svých cílů. K těm podle prohlášení patří především prosazování právního nároku na vlast, na její znovuzískání a s tím spojené právo národní skupiny na sebeurčení a práva na navrácení resp. plnohodnotnou náhradu nebo odškodnění za zkonfiskovaný majetek sudetských Němců .

Jak uvedl Posselt, Václav Klaus požaduje přijetí dodatku k Lisabonské smlouvě, kterým mají být omezena lidská práva sudetských Němců , což je podle Posselta cynická hra s osudem milionů lidí zbavených práv, vyhnaných a mnohdy i zavražděných, a jejich potomků . Český prezident se podle Posselta pokouší vytlouci politický kapitál z temných nacionalistických emocí a z utrpení nevinných , což prý je hluboce antievropské a nemorální .

Budiž připomenuto, že když přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR počátkem roku své doprovodné usnesení k tzv. Lisabonské smlouvě, setkalo se to rovněž s ostrou kritikou sudetských Němců. Landsmanšaft v té době vydal prohlášení, ve kterém mimo jiné stálo, že krok české Poslanecké sněmovny ukázal, že toto téma (Benešovy dekrety) musí být konečně projednáno v přímém dialogu s postiženými sudetskými Němci a musí být dovedeno do shodně přijatelného řešení . Posselt tehdy na adresu československých prezidentských dekretů prohlásil, že je nejvyšší čas, aby tento nacionalistický odpad neblahé minulosti byl odstraněn v evropském duchu .