Moldávie: Podstatně se zlepšilo zdravotnictví a sociální péče

6.11.2008 v 17:56

Jako člen delegace pro spolupráci Evropská unie – Moldávie jsem se zúčastnil dvoudenního zasedání naší delegace, které probíhá pravidelně dvakrát ročně, přičemž jednou na půdě Evropského parlamentu (EP), podruhé v Kišiněvě. Na poslední jednání ve Štrasburku přijeli představitelé moldavského parlamentu za všechny politické strany, tj. za vládní koalici moldavských komunistů a křesťanských demokratů, ale i představitelé opozice za demokratickou stranu.Diskuse dvoudenního jednání probíhala v několika blocích, které se týkaly zejména přípravy voleb do parlamentu Moldavské republiky, jež pravděpodobně proběhnou v březnu roku 2009; projednávala se také situace sociální a ekonomická a samozřejmě i problematika Podněsterské oblasti.Diskuse byla velmi otevřená a někdy až ostrá – a to oboustranně. Ze svého pohledu bych chtěl zdůraznit, že jsem jako hlavní mluvčí za EP mohl vyzdvihnout velký pokrok, který přes veškeré problémy dosáhla Moldávie za uplynulé období zejména v oblasti zdravotnictví a v sociální oblasti. Je sympatické, že lékařská univerzita v Kišiněvě dosáhla certifikátu, který jí potvrzuje unifikaci se standardy špičkových pracovišť v EU, došlo k výraznému rozvoji rychlé záchranné pomoci (modernizace vybavení, zvýšení počtu pracovišť, a tím dostupnosti, ale i zvýšení kvalifikace kádrů). Jako lékař musím zdůraznit také ten fakt, že Moldávie i za pomoci Evropských finančních fondů a Světové zdravotnické organizace úspěšně rozvíjí program pro zjišťování, diagnostiku, léčbu a prevenci tak závažných chorob, jako je TBC, HIV, infekční hepatitida. Vzhledem k velké migraci (zejména ekonomické) jsou pozitivní výsledky těchto programů důležité i pro zdravotní bezpečnost členských zemí EU.Z pozitivních momentů bych rád ještě připomněl i to, že Moldávie se současnou vládou rozvíjí systém sociálních podpor, a to jak porodného, tak dalších sociálních dávek zejména pro mladé rodiny s dětmi. Zajímavý a inspirující je i projekt tzv. náhradních rodin, který se zaměřuje na děti, jejichž rodiče odešli za prací do zahraničí (tzv. ekonomičtí sirotci ). Těchto náhradních rodin je zřízeno zatím v Moldávii 53, ale projekt se úspěšně rozvíjí a umožňuje takto postiženým dětem vyrůstat nikoliv v internátech nebo dokonce na ulici, ale v podmínkách srovnatelných s normálně fungující rodinou.Na adresu Moldávie zazněla i kritická slova která se týkala pokračujícího obchodu s bílým masem . V této souvislosti jsem se musel zastat našich moldavských přátel (stejně tak při ostré diskusi o volebním zákonu, stavu médií – přístup politických stran do nich), neboť někteří představitelé EP a zejména zástupce francouzského předsednictví evidentně používali metodu dvojího metru, a tak muselo dojít i na slova, že nejlépe je si nejdřív zamést před vlastním prahem, než budeme poučovat jiné národy mimo EU o tom, jak se věci správně mají dělat.Přiznám se, že jsem netušil, že výměna názorů se zástupcem francouzského předsednictví při diskusi o Moldávii probíhala právě v době kdy N. Sarkozy neomaleně vyhlásil, že české předsednictví by mělo probíhat pod jakýmsi otcovským patronátem bezchybné Francie a jeho osobně. Tato neomalenost se naštěstí nesetkává s příznivým přijetím a pevně věřím, že nebude realizována. I prostřednictvím našich přátel v rámci klubu GUE/NGL, ale i z dalších politických skupin jsem se snažil, ať už při návštěvě Paříže či Berlína, vyjednat pomoc pro odmítnutí takového pojetí českého předsednictví.V době kdy naše republika oslavila 90. výročí svého vzniku, při vědomí všech možných kritických připomínek k vládním garniturám uplynulých období, musím jako představitel ČR za KSČM v EP konstatovat že takový přehlíživý postoj si ČR nejen nezaslouží, ale že by měl vést k přiblížení a společnému postupu politických subjektů na české politické scéně. Jsme sice malý stát, ale politického otčíma nejen v EU zcela jistě nepotřebujeme.