Letos 27. srpna slavili v Moldávii 25. výročí nezávislosti. Tato malá země, která se v roce 1991 oddělila s velkými nadějemi a hlavně sliby od hroutícího se Sovětského svazu, si připomenula toto výročí nikoli jako krásná a inteligentní mladá žena, ale jako těžce neduživé, sešlé a vrásčité stvoření, které si bohužel vysloužilo označení »chudobinec Evropy«. Moldávie se už po léta otřásá ekonomickou a politickou krizí, jejímiž hlavními znaky jsou obrovská korupce, mafiánské struktury proniknuvší až do vlády a bezohledné drancování vlastního obyvatelstva skupinami »kmotrů«. Celou zemi koncem roku 2014 téměř srazila na kolena »legální« krádež téměř jedné miliardy dolarů, která zmizela ze země prostřednictvím státních bank. Ti, kteří takto způsobili naprostý kolaps ekonomiky, nebyli dodnes zjištěni ani potrestáni. Jistě není třeba uvádět proč. S tím vším přímo souvisí masové vysidlování Moldavanů. Denně jich rádoby navždy odejde více než 100, a to skoro výhradně mladých a vzdělaných lidí, kteří ve své rodné zemi nemají perspektivu. Od konce roku 1989, kdy měla Moldávie na 4,5 mil. obyvatel, jich do dnešní doby ubylo na jeden milion, což představuje největší úbytek obyvatelstva v jedné zemi na světě.
Uvedený bankovní skandál a skutečnost, že jako tzv. proevropské elity se profilují hlavně »kmotrové« mají za následek odklon stále větší části obyvatel od integračních tendencí orientovaných na EU (bez ohledu na asociační dohodu Moldávie a EU a bezvízový styk s EU) a posilování Socialistické strany, zaujímají proruské postoje. V prezidentských volbách, které se mají v Moldávii konat 30. října 2016, má socialistický kandidát Igor Dodon velkou šanci.
Moldavští komunisté v čele s Vladimírem Voroninen jsou vlastně jedinou konsolidovanou a hlavně čitelnou politickou silou, nezatíženou skandály a korupcí. Prezidentské volby se však komunisté rozhodli bojkotovat: důvodem je nezákonný právní základ voleb. »Kmotrové« v čele státu totiž dosáhli toho, že ústavní soud v březnu tohoto roku sám od sebe změnil ústavu a zavedl přímou volbu prezidenta. Moldavským komunistům by přímá volba nevadila, jde však o to, že ústava smí být měněna jen dvěma způsoby: referendem nebo ústavní většinou v parlamentu. K tomu však nedošlo.
Je velkou neznámou, zda nový prezident bude pro Moldávii znamenat šanci na pozitivní změny. Spíše současná napjatá situace zakládá další velkou krizi, ve které už nepomůže ani finanční pomoc ze zahraničí, už tak stále menší a méně vstřícná. Snad jen Rumunsko je ochotno Moldávii nadále finančně podporovat, ale s neskrývaným záměrem tuto zemi ovládnout. A to je další vážný problém, který přispívá k destabilizaci Moldávie.