Moldavské volby

10.3.2005 v 17:10

Moldava je malý stát sevřený velkými sousedy – Ukrajinou a Rumunskem. Na stránkách novin se informace o Moldavě objevovaly jen velmi sporadicky. V nedávné minulosti snad jen v souvislosti s tím, že v parlamentních volbách zde před čtyřmi lety získala naprostou většinu komunistická strana a prezidentem se stal předseda KS Vladimir Voronin. V uplynulých týdnech se situace výrazně změnila.Moldava stála opět před řádnými parlamentními volbami a všechny mezinárodní organizace jí věnovaly zvýšenou pozornost. Tento fakt byl dán tím, že někteří po oranžovém vítězství na Ukrajině věřili v řetězovou reakci, tedy v to, že většinu získá tzv. demokratická opozice. V Moldavě byli přítomni dlouhodobí pozorovatelé OBSE a volební zákon i průběh kampaně byl opakovaně projednáván ve výboru Evropského parlamentu (EP) pro spolupráci s Moldavou. Dokonce byla otázka moldavských voleb projednávána i na plénu EP. Události v Moldavě před volbami měly velmi zajímavý průběh.Problém Podněstří

Vedení státu, které bylo na počátku svého volebního období jednoznačně orientováno na úzkou spolupráci s Ruskem a Běloruskem, v rámci Unie přišlo krátce před volbami s naprosto novým konceptem zahraničněpolitické orientace. Prezident i jeho vládní strana oficiálně deklarovali zájem o vstup do EU. Navíc došlo k velkému ochlazení vztahů s Ruskem, dokonce byla zrušena návštěva prezidenta Vladimira Putina v Moldávii. Moldava k takovým krokům měla jistě vážné důvody. Jejím velkým problémem je situace v Podněstří.Tato oblast je převážně ruskojazyčná, zůstala zde 14. armáda bývalé armády SSSR a je zde samozvaný, nikým neuznaný prezident V. Smirnov. Situace v této oblasti je opravdu velmi paradoxní a tíživá. Fakticky jde o stát ve státě, o část území suverénního státu, kde oficiální vládní struktury nemají žádnou moc. Věci došly dokonce tak daleko, že na tomto území platí vlastní měna a má vlastní ozbrojené složky. Právě situace v Podněstří nejvíce komplikovala vzájemné vztahy s Ruskem a situace se vyhrotila poté, co nebyl podepsán tzv. Kazakovův plán, který měl být jakýmsi postupem pro normalizaci situace za přispění Ruska i Moldavy. Nelze říci, že by prezident Voronin otočil kormidlo vůči Rusku o 180 stupňů. Zdá se, že celkem přirozeně dal najevo, že je představitelem suverénního státu a že jsou mantinely, za které nemůže ustoupit.Současně začal hledat podporu pro svůj malý stát, a tak těsně před volbami došlo ke schůzce s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim. Voronin se také pokouší o těsnější spolupráci s novým vedením Ukrajiny při řešení podněsterského konfliktu. Tyto skutečnosti samozřejmě ovlivnily předvolební atmosféru. Jako člen delegace týmu pozorovatelů EP jsem se zúčastnil od 4. do 7. března moldavských voleb.Nejchudší v Evropě

Z ekonomických ročenek lze vyčíst, že Moldava je nejchudším státem evropského kontinentu. Je to zřetelné i při bezprostředním porovnání na místě. Přesto nelze nevidět snahu o investice a zlepšování nejen v hlavním městě, ale i mimo něj. Skupina mezinárodních pozorovatelů měla možnost setkat se s představiteli čtyř hlavních politických uskupení, která kandidovala v parlamentních volbách. Poněkud nepříjemné bylo, že zástupci KS se ve stanovený čas k jednání nedostavili a byla zrušena i schůzka pozorovatelů s prezidentem Voroninen.Kritici bez programu

Představitelé ostatních tří skupin ve svých vystoupeních nepřekvapili. Všichni kritizovali svého nejsilnějšího konkurenta, tedy KS. Jejich vystoupení obsahovala obecné formulace o nezbytnosti nastoupení cesty ke skutečné demokracii, orientaci na základní politické struktury. Stěžovali si i na nerovnoměrnost televizního času pro jednotlivé kandidáty před volbami. Nezazněl však jediný konkrétní návrh, jakým způsobem zvyšovat výkonnost ekonomiky, jak si poradit s bolestivými sociálními otázkami, jak a s kým řešit problematiku Podněstří. Nutno přiznat, že i pro představitele pravicových stran z EP byla vystoupení těchto představitelů velkým zklamáním. Koneckonců absence konkrétních programů se projevila i na volebním výsledku.Volby v neutrální zóně

V našem pozorovatelském týmu jsem měl možnost sledovat volby právě v inkriminované oblasti Podněstří. Bylo pro nás šokující, že zhruba 70 kilometrů od hlavního města se náhle na hlavní silnici objevuje fakticky hraniční kontrola, která silně připomínala hranici mezi protektorátem a německou Říší. Z moldavské strany cizinecká policie, na druhé straně ozbrojenci samozvaného prezidenta Smirnova. Na základě dohod měli i občané Podněstří možnost zúčastnit se voleb do moldavského parlamentu, a to v místech tzv. neutrální zóny, kam byli sváženi speciálními autobusy. Takové místo bylo např. ve městě Varenica pár kilometrů od metropole Podněstří – Těraspolu. Na samotném území Podněstří mimo neutrální zónu se volby nekonaly. Bylo obdivuhodné, jak okrsková komise v tomto místě v naprosto nestandardních podmínkách zvládala volební agendu.Těraspol jen s povolením

Jako pozorovatelé jsme chtěli navštívit i Těraspol. Na hraničním kontrolním stanovišti nás mladí, rusky mluvící chlapci příjemně oslovili (s kalašnikovy na ramenou) a vyžádali si naše pasy. Po dvou minutách jsme se dozvěděli, že k vjezdu na území Těraspolu nemáme povolení. Mladý voják ještě dodal velmi mile: My proti vám nic nemáme, ale dneska se vaše návštěva nehodí, velení říká, že můžete zkusit přijet zítra. Tak milému vysvětlení ani mezinárodní pozorovatel samozřejmě neodolá. Projížděli jsme touto venkovskou oblastí Moldavy spíše po necestách než po cestách. Mohli jsme konstatovat jedno, že i v těžkých podmínkách byly volby technicky a organizačně zajištěny podle všech standardů. Takové bylo koneckonců přes některé výtky i stanovisko mezinárodních pozorovatelů.Z diskusí s Moldavany na místech, která jsme navštívili, bylo možné odhadnout i výsledky voleb. Za čtyři roky současné vlády lidé pocítili pozitivní změny a i když jejich sociální i ekonomická situace je svízelná, oceňují i taková fakta, že dostávají pravidelně důchody a mzdy a že stát se snaží udržet i infrastrukturu škol, zařízení, veřejné dopravy. Komunisté ve volbách získali parlamentní většinu. Chybí jim však sedm hlasů, které potřebují k volbě prezidenta, která by měla proběhnout v průběhu roku. Dá se očekávat, že získají podporu části křesťanských demokratů. Rozhodně však vývoj Moldávie nebude v dalším období nikterak jednoduchý.Klíčová otázka

I mezinárodní společenství bude moci prokázat, nakolik upřímně myslí svá slova o pomoci Moldavě, např. při řešení podněsterského problému. Je to klíčová otázka. Na tomto území se totiž nachází 40 % fungujících podniků moldavské ekonomiky. Avšak finanční výtěžek nejde do centrálního rozpočtu. Že se zde rozvíjí obchod se zbraněmi, že zde prochází pašované zboží – a někteří dokonce tvrdí, že jde i o obchod s drogami-, je veřejným tajemstvím. Se samozvaným režimem mají co do činění jak někteří představitelé Ruska, tak i Ukrajina. Moldava se bez mezinárodní podpory nejenom v tomto ohledu neobejde.Volby v Moldavě proběhly podle mého názoru podle srovnatelných evropských standardů. Pro KS Moldavy se otevírá nové čtyřleté období, které nebude z hlediska politického, ale i ekonomického nikterak jednoduché. Doufám, že Moldava nezmizí na další čtyři roky z pozornosti evropských organizací, nikoli proto, že by na ni byl vyvíjen nátlak, protože zvítězili komunisté, ale proto, že i tento malý stát na jihu je součástí Evropy v širším slova smyslu.