Nový moldavský prezident, socialista Igor Dodon, uvedl při jednání s ruským prezidentem Putinem, že od asociační dohody, kterou v roce 2014 podepsalo Moldavsko s Evropskou unií, zřejmě nová moldavská vláda, která vzejde z voleb konaných v roce 2018, odstoupí. Nutné proto samozřejmě je, aby ve volbách zvítězili právě socialisté. Dodon mimo jiné konstatoval, že asociační dohoda za dva roky její platnosti nic dobrého Moldavsku nepřinesla. Moldavsko kvůli ní přišlo o přístup na ruský trh (což je zvláště citelné v oblasti exportu vína a dalších zemědělských produktů), a na druhé straně kupodivu klesl objem moldavského exportu do členských států EU. Igor Dodon proto uvítal integraci do Evroasijského hospodářského svazu (EAEU). Vladimír Putin uvedl, že zájem Moldavska o spolupráci v rámci EAEU by měl být projednán v trojstranném formátu za účasti EU. Ruský prezident také podpořil územní celistvost Moldavska (týkající se i sporného a problematického Podněstří), což byl signál nejen pro Bukurešť, ale i Kyjev.
Postup moldavského prezidenta, který má vrcholně nesnadnou pozici s ohledem na to, že stojí v čele jedné z nejchudších evropských zemí, nadto sužované obrovskou korupcí a rozkrádáním státního majetku, bude mít nepochybně vliv na unijní projekt Východního partnerství. Tento projekt, oficiálně zahájený v Praze v květnu 2009, si vytkl za cíl (zejména na podněty z Polska) posilování východní dimenze Evropské unie, a to především uzavíráním asociačních dohod s vybranými státy, jež byly dříve součástí Sovětského svazu. Netřeba dodávat, že v pozadí projektu stála protiruská tendence, jež neustále sílila. »Kormidelníkům« EU se zatím podařilo uzavřít asociační dohody s Gruzií, Ukrajinou a – Moldavskem. A jeho prezident se dnes vyslovuje pro zrušení této dohody.
Pro projekt Východního partnerství to je nepochybně těžká rána, jejíž příčiny jsou však nikoli v jakési imaginární »nevděčnosti« Moldavanů, nýbrž v projektu jako takovém. Jeho celkové výsledky jsou totiž více než tristní, a to nejen s ohledem na Moldavsko.