Stalo se již v klubu GUE/NGL (Sjednocená evropská levice – Severští zelení) v Evropském parlamentu tradicí, že pořádá výjezdní zasedání v členských zemích EU formou tzv. studijních dnů. Cílem těchto výjezdů je seznámit se podrobněji s prací jednotlivých stran, které jsou sdruženy v tomto klubu. Tentokrát navštívil klub GUE/NGL ostrov Kypr, kde je strana AKEL (bývalá komunistická strana Kypru) vládní stranou. Za KSČM se zúčastnili poslanci EP Věra Flasarová, Jiří Maštálka a poslankyně PSPČR a mistopředsedkyně Skupiny přátel Kypr – Česká republika v PSP ČR. Téma bylo předurčeno i místem konání studijních dnů. Poslanecký klub byl přijat na nejvyšší úrovni, a to prezidentem Kyperské republiky panem Papadopoulosem, který nedávno navštívil Českou republiku. Setkání probíhalo neformálně, formou panelové diskuse, ve které byla využita pro dotazy poslanců a odpovědi prezidenta každá minuta. Na závěr tohoto setkání zazněla velmi vřelá slova prezidenta, který vyslovil nejen poděkování za dosavadní podporu klubu při řešení kyperské otázky, ale vyjádřil i přání dále s touto frakcí v EP těsně spolupracovat. Celý jeden jednací den byl věnován diskusím o možnostech řešení tzv. kyperské otázky. Ze strany hostů se těchto debat zúčastnil generální tajemník AKEL a současně předseda parlamentu D. Christofias, představitel Pokrokové strany kyperských Turků Kıvanç Eliaçık, stejně jako členové Ústředního výboru AKEL. Všichni zástupci se shodli na potřebě a nutnosti vyřešit násilné rozdělení Kypru v nejkratším možném termínu, a to nejen kvůli potřebě společného rozvoje v oblasti ekonomiky a cestovního ruchu, ale především k vůli občanů z obou stran rozděleného ostrova. O tom, že cestu si k sobě již dnes lidé z obou částí hledají i bez politických deklarací přitom není pochyb. Přesvědčit jsme se mohli na vlastní oči, kdy při přátelském posezení členů AKEL, zástupců měst z celé oblasti a také tureckých Kypřanů vystoupil taneční a pěvecký soubor, jehož název charakterizoval vztah mezi lidmi na Kypru – jmenoval se “Tancem za mír” a členové souboru byli z obou částí ostrova.Přijíždíte-li do Nikósie od Limassolu, přivítá vás především krásné panorama hor a také nevšední symbol – největší vlajka na světě. Vedení Kyperských Turků totiž na jeden z horských štítů umístilo vlajku Kypru s půlměsícem. Jde o symbol bolestivě rozděleného státu. Celodenní návštěva Nikósie pomohla delegaci GUE-NGL podívat se na realitu rozděleného města. Zelená linie, nebo chcete-li ostnatý drát, který rozděluje jedno město Nikósie na dva samostatné celky, je důsledkem 30 let trvajícího konfliktu. Tomu, že se přes všechny nedořešené spory snad přece jen dohoda blíží nasvědčovalo alespoň to, že kromě památníků obětem Kyperských Řeků, kteří byli zavražděni Kyperskými Turky v době absolutního uzavření hranice, je od roku 2003 hranice na třech místech otevřena pro občany obou částí ostrova. Ti přes ni někteří denně chodí do práce nebo za svými příbuznými. Uprostřed všech těchto přechodů stojí však více jak symbolicky ostnatým drátem oplocená obrovská kasárna vojenských jednotek OSN.Plán na mírové uspořádání, předložený generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, byl v referendu odmítnut. Důvodů je několik, levicové politické strany na Kypru se v přístupu k tomuto plánu lišily. Levicoví zástupci Kyperských Turků považovali tento plán za možný začátek mírového uspořádání jednotného Kypru a proto doporučovali svým voličům hlasovat pro tento plán. AKEL vyjadřovala kritické připomínky k Annanovu plánu zejména proto, že negarantoval dostatečnou samostatnost sjednoceného kyperského státu a vytvářel podmínky pro posilování vlivu na ostrově zejména Turecka, USA a Velké Británie. Není bez zajímavosti, že britští experti se podíleli na legislativní části plánu, experti USA v OSN pak na jeho bezpečnostně-vojenských aspektech. AKEL tedy v referendu doporučoval hlasovat proti. Jedním z konkrétních příkladů byla otázka přístavu Famagusta,které je mrtvým městem. Podle Annanova plánu mělo být umožněno, aby v tomto městě byl znovu otevřen přístav, a to i pro vojenské účely. Nebyla řešena otázka navrácení majetku opuštěného v roce 1974 Kyperskými Řeky v tomto městě a nebyla jim garantována možnost návratu.Život však jde dál, a tak se přes odmítnutí plánu postupně situace obyčejných lidí vrací do normálních kolejí. V Kyperské republice pracuje více než 40 000 Kyperských Turků, 10 000 z nich každodenně přechází za prací ‘zelenou linii’, za rok přejdou přes 3 oficiální hraniční přechody 4 000 000 obyvatel. Vláda v Nicósii finančně podporuje poskytování zdravotní péče, sociální dávky, ale i vzdělávání Kyperských Turků, z nichž velká část požádala o pasy Kyperské republiky, včetně syna bývalého vůdce Denktasche. Kyperští Turci a Řekové, obyčejní lidé, jsou schopni společně žít. Mírové řešení otázky o sjednocení Kypru je možné a fakticky drobnými krůčky probíhá.Proti kapitálu solidarita.
Delegace GUE/NGL měla také možnost neformální debaty s dělníky a představiteli odborů Limasolského nákladního přístavu, jakož i setkání s předsedou levicových kyperských odborů Kyperské federace práce (PO) v Limasolu. Debata se vedla zejména okolo připravované Směrnice o službách a také o pracovní době. V průběhu těchto setkání poslanci EP ze Sociálního výboru EP – Gabi Zimmer, Ilda Figuireido, Jiří Maštálka, ale také další – Helmut Markow (Výbor pro dopravu) a Roberto Musacchio – informovali představitele odborů i dělníky o přístupech frakce a jejich aktivitách v těchto otázkách. Jiří. Maštálka hovořil také o zprávě týkající se dostupnosti zdravotní péče. Mezi přítomnými panovala shoda o tom, že pro větší účinnost obrany sociálního státu je potřebná podstatně větší koordinace odborářského hnutí v rámci EU, které bohužel zatím zůstává příliš orientováno jen na úroveň národních států. Proti globálnímu kapitálu je třeba postavit globální solidaritu pracujících. Takový byl jeden ze závěrů těchto setkání.Ekonomika a cestovní ruch
Na pozvání Ministra pro obchod, průmysl a turistický ruch Yiorgose Lillikase jsme se zúčastnili také pracovního setkání na tomto ministerstvu. Ministr Lilikas je zástupcem AKEL Kyperské vlády a také členem ústředního výboru AKEL. Přijetí bylo pokračováním rozhovorů, které proběhly v průběhu návštěvy kyperského prezidenta pana Papadopoulose v České republice, kterých se jako místopředsedkyně Skupiny přátel ČR – Kypr zúčastnila poslankyně K. Konečná. Kyperská strana má velký zájem na podstatně větším množství turistů z ČR a je nepochybné, že Kypr má turistům co nabídnout. Nemalý vliv na oblíbenost ČR má také fakt, že velká část kyperských občanů měla v Československu možnost studovat a čeština není pro Kypřany tak neobvyklým jazykem, jak by se mohlo zdát. Větší intenzitu vzájemných vztahů v oblasti turistiky však brzdí např. nedostatečný počet letů na Kypr. Jak se však účastníci této schůzky shodli, nedostatečná je i prezentace Kypru jako turisticky vysoce atraktivní oblasti. Možnosti se otevírají samozřejmě i v opačném směru, protože i pro Kypřany je Česká republika, nejenom Praha, zajímavou destinací.Podobně velké rezervy jsou i v oblasti podpory vzájemných investic nebo společných podnikatelských záměrů ve třetích zemích. Není bez zajímavosti, že kyperští podnikatelé jsou největšími investory či majiteli podniků například v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, ale i v Egyptě nebo patří k výrazným podnikatelským skupinám na území Ruska. Velké možnosti se otevírají pro ČR i co se týká námořní dopravy, protože Limasolský přístav, který se v současné době rozšiřuje a modernizuje, je průsečíkem mezi Blízkým východem a Evropou, ale i optimálním transitním místem směrem k severní Africe.Stát ve státě
Historie Kypru je dlouhá asi čtyři tisíce let. Geografická poloha ostrova předurčovala zájem o nadvládu v různých historických etapách. Poslední kolonizaci provedli Britové. Národně-osvobozenecký boj Kypřanů, který vyvrcholil v roce 1960, vedl k uznání samostatnosti Kyperské republiky, . Britové se však svého mocenského postavení na ostrově a možnosti vlivu na okolní státy nechtěli a nechtějí vzdát. A tak na Kypru jako památka období kolonií jsou dvě britské vojenské základny obehnané ostnatými dráty o celkové rozloze 158 km2. To vše na základě smluv, které zakotvovaly uznání samostatného Kypru. Není tajemstvím, že z letiště vybudovaném na britské základně blízko Limassolu, vzlétala a vzlétají špionážní letadla U2, která monitorují zejména území Blízkého východu, ale i dalších zemí nejen na Arabském poloostrově. Na Kypru se také nachází jedna z největších antén špionážního systému Eschelon, kterému přezdívají ‘velké ucho’. Je pikantní, že poslanci za Velkou Británii, kteří se tak vehementně bijí o ochranu zvířat mlčí o tom, že tato anténa o rozloze 500 x 100 m byla vystavěna nedaleko jezera, na kterém žijí chráněné druhy plameňáků. Práva Britů sahají dokonce tak daleko, že v době americké a britské invaze do Iráku na čas britské vojenské jednotky zablokovaly dopravu po hlavní Kyperské magistrále mezi Larnakou a Limassolem a tím také zcela zabránili – pod rouškou ochrany proti terorismu – konání ohlášené, mírové demonstrace proti válce. Neměli bychom na to zapomínat především až tito “upřímní ochránci demokracie a suverenity národů” budou opět poučovat některé jiné státy o tom, co je správné a co ne. Britský koloniální duch z ostrova Kypru ještě zdaleka nevymizel a vymizí zřejmě až se Evropa kromě diskuse o lidských právech na Kubě či v Bělorusku začne zajímat o to, co se děje pod její vlastní střechou a jak je možné, že vojenské jednotky cizího státu jsou rozmístěny na území suverénního státu.AKEL v nových podmínkách
AKEL oslaví v příštím roce osmdesáté výročí svého vzniku. Je to strana s velkou historickou zkušeností, která po určitý čas pracovala i v ilegalitě. Nejen její volební výsledky jsou inspirující. A tak jsme samozřejmě měli zájem setkat se s někým z vedoucích představitelů. Svět je opravdu malý. A tak nebylo překvapením, že jsme na Kypru potkali přítele z dob sovětských studií, který také studoval v bývalém Československu – Nikose Petru. Nikos je v současné době 1. tajemníkem limassolského oblastního výboru AKEL. Pro přesnost je třeba říci, že Limassol má 5 radnic (město zaujímá pobřeží v délce 80 km) a z těchto 5 radnic má AKEL 4 starosty a pátý je starostou koaličním s Demokratickou stranou. Od doby, kdy se AKEL dostala do vlády, se mění i charakter její práce. Voliči oprávněně požadují rychlé změny v jejich prospěch, ať už v oblasti zdravotní péče, sociální zabezpečení, pracovního zařazení anebo vzdělávání. Funkcionáři AKEL tak musí spěchat s reformami, protože voliči jsou po dlouhé vládě liberálních představitelů zákonitě nedočkaví, ale zároveň – jak sami přiznávají – nechtějí zbytečným spěchem dělat chyby, které by poškozovaly nejen voliče, ale i stranu. Unavená tvář našeho přítele měla vypovídací hodnotu. AKEL si zachovává strukturu po celém Kypru, od základních organizací až po Ústřední výbor. Spolupráce stranických organizací a poslanců na různých úrovních je pravidelná a efektivní, nikoliv však formální. Jen za dobu našeho pobytu organizoval AKEL jeden seminář týkající se přístupu strany k tzv. Lisabonské strategii a veřejnou demonstraci za ochranu životního prostředí, která zároveň sloužila k seznámení širší veřejnosti s programem AKEL v této oblasti. Není bez zajímavosti ani to, že AKEL má v EP dva zástupce a ani jeden z nich nebyl a není členem strany, dostali však jako uznávaní odborníci (např. Dr. Adamou patří k předním onkologům) důvěru. Strana dává příležitost také lidem s politickým rozhledem a jejich tým spolupracovníků v Bruselu tvoří především mladí členové této strany.Opustit krásný ostrov Kypr bylo nelehké. Věříme, že se sem budeme vracet a budeme mít možnost přivítat naše kyperské přátele v České republice. A až budete na Kypru, dávejte pozor! Na Kypru se totiž jezdí VLEVO.