Nacionalisté v EP útočí

16.12.2009 v 18:03

Ve svém příspěvku uveřejněném v Naší pravdě dne 30. listopadu ( Landsmanšaft a spol. po Lisabonu ) jsem poukázal na to, že problematiku tzv. Benešových dekretů a zejména velmi nebezpečného práva národních skupin se budou snažit prosazovat v evropské agendě , tedy především na úrovni Evropského parlamentu, němečtí a maďarští nacionalisté v čele s mluvčím Sudetoněmeckého landsmanšaftu Posseltem.Funkci jakéhosi beranidla přitom mají hrát nacionalisté maďarští, sveřepě útočící proti Slovenské republice. V této souvislosti jsem připomněl slovenského politika Jána Čarnogurského, podle kterého v Německu jsou seskupení, která s nadějí vzhlížejí právě k Maďarsku. Pokud by… Maďarsko dosáhlo nějaké změny statu quo po druhé světové válce, sloužilo by to i různým silám v Německu jako precedens. Ty si nemohou dovolit udělat první kroky, ale kdyby toho dosáhlo Maďarsko, lze se na to odvolávat.

Posselt a jeho maďarští souputníci se dali v tomto roce už několikrát slyšet, že hodlají jít cestou prosazování tzv. práva národních skupin (Volksgruppenrecht), a to v první řadě v Evropském parlamentu. (Mimochodem, co znamená v praxi německý vynález zvaný Volksgruppenrecht , ukázaly v dubnu 1938 tzv. Karlovarské požadavky přednesené Henleinem.)

Od počátku nového funkčního období Evropského parlamentu, tedy od července tohoto roku, nevynechali maďarští nacionalističtí poslanci (ze stran Fidesz a Jobbik) jedinou příležitost k napadání a osočování Slovenské republiky z údajného poručování práv maďarské menšiny. Mimo konkrétní programové body toho kterého plenárního zasedání jsou pro to přímo ideální takzvané jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám. Ovšem na základě tzv. otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou (podle čl. 115 jednacího řadu) se nacionalistům podařilo zařadit problematiku národnostních menšin přímo do programu jednání pléna Evropského parlamentu. Stalo se tak při posledním plenárním zasedání 24. listopadu.

Zdánlivě nevinný bod Používání menšinových jazyků jako součást společného evropského kulturního dědictví byl výše uvedenou otázkou postaven jako opětovný útok proti slovenskému zákonu o státním jazyce přijatém v červnu tohoto roku. Dlužno dodat, že onu otázku položili tři poslanci resp. poslankyně, a to z maďarské strany Fidesz, ze slovenské Strany maďarské koalice a – z bavorské CSU (!), kterou reprezentuje též Bernd Posselt. V následné rozpravě vystoupili především poslanci z Maďarska a ze Slovenska. Maďaři útočili, slovenští kolegové se úporně, věcně a spravedlivě bránili.

Slovenská republika je pod permanentním tlakem maďarské reprezentace, který neváhá používat lži a výmysly, aby ovlivnila evropské veřejné mínění, prohlásil například poslanec Sergej Kozlík. Jsme toho svědky téměř na každém zasedání Evropského parlamentu od jeho rozšíření v roce 2004. Maďarsko je země, která téměř úplně zlikvidovala menšiny na svém území a snaží se hrubě zasahovat do kompetencí Slovenské republiky. to je absolutně nepřijatelné. Tentýž poslanec již předtím uvedl, že předseda nejsilnější maďarské politické strany Fidesz pan Orbán vyzval při návštěvě Slovenska maďarskou menšinu k autonomistickým iniciativám. Vyzval ke společnému plánování budoucnosti Maďarů v Karpatské kotlině. Je to oživování myšlenky velkého Maďarska – provokace, která nepatří do moderní Evropy.

Jsem přesvědčen o tom, že snahy nacionalistů, orientované proti Slovensku a implicitně také proti České republice budou v Evropském parlamentu sílit. Je proto nezbytné, aby se odpůrci těchto snah v maximální možné míře sjednotili a vyvíjeli adekvátní protitlak.