Nedělní volby nejen ve Francii

9.5.2012 v 0:41

Neděle 6. května 2012 byla v řadě evropských zemí volebním dnem. Ve Francii s tříprocentním náskokem zvítězil Francois Hollande, který porazil dosavadního pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Po 17 letech usedne v Elysejském paláci levicový prezident, který se staví kriticky k politice rozpočtových škrtů, kterou prosazuje Evropská unie, a preferuje opatření k růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Lze očekávat, že s novým prezidentem bude spolupracovat i tábor stoupenců levicového radikála Jeana-Luca Mélenchona, ve kterém aktivně působí i Francouzská KS. Prognózy ukazují, že levice by mohla být úspěšná i v červnových parlamentních volbách.

Podle předpokladů dopadly i parlamentní volby v krizí zmítaném Řecku. Voliči tvrdě potrestali koaliční tandem socialistů a konzervativců za prosazování drastických úsporných opatření podle direktiv MMF, ECB a EU.

V posledních volbách v roce 2009 získal PASOK (Panhelenské socialistické hnutí) 44 procent hlasů, nyní 13,2 procenta, a Nová demokracie 33,5 procenta, nyní 18,9 procenta. Obě strany se v posledních čtyřiceti letech střídaly u moci.

V zemi, kde prudce klesá životní úroveň a nezaměstnanost překročila 20 procent (u mladých lidí 40 procent), zaznamenala úspěch Koalice radikální levice – SYRIZA, která získala 16,76 procenta a stala se druhou nejsilnější stranou. Své postavení si zlepšila i Komunistická strana Řecka (KKE), která oproti 7,5 procentům v roce 2009 získala nyní 8,5 procenta.

V parlamentu zasednou i nacionalističtí Nezávislí Řekové – 10,6 procenta, extrémně pravicový Zlatý úsvit – sedm procent a levostředová Demokratická levice (DIMAR) – 6,1 procenta. Tyto strany se ve volební kampani stavěly kriticky k vládnímu programu úspor a škrtů. Rovněž výsledek řeckých voleb je zklamáním pro Brusel.

V Srbsku proběhly souběžně volby prezidenta (pvní kolo), volby parlamentu (do Skupštiny), volby autonomního parlamentu ve Vojvodině i volby místních samospráv. Všeobecně se očekává, že volby rozhodnou o dalším směřování Srbska, o tom, zda se plně podřídí diktátu EU, anebo bude pokračovat v důsledné obhajobě národních zájmů, zejména v otázce Kosova.

Do druhého kola prezidentských voleb podle předpokladů postoupili »proevropský« Boris Tadič a o něco nacionalističtější Tomislav Nikolič. Oba získali přibližně čtvrtinu hlasů a rozdíl mezi nimi jsou dvě desetiny procenta.

V parlamentních volbách byla naopak o 1,5 procenta úspěšnější Nikoličova SNS, třetí skončila strana Ivici Dačiče a čtvrtá Vojislava Koštunici. Velmi důležité bude sledovat, jak se podaří sestavit koalici.

V severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko proběhly volby do zemského sněmu (Landtagu).