Nejen na papíře mír pro Ukrajinu

14.2.2015 v 22:49

V pondělí začalo druhé kolo jednání o tom, co někteří komentátoři nazývají »poslední šancí na mír« na Ukrajině. Také by se dalo v této souvislosti hovořit o poslední šanci na mír v Evropě či o zastavení nárůstu konfrontace mezi Spojenými státy a Ruskem.

Ono první kolo mělo podobu překvapivé cesty francouzského prezidenta Francoise Hollandea a německé kancléřky Angely Merkelové do Kyjeva a do Moskvy. Cesty, které má šanci stát se učebnicovým příkladem odvážné i aktivní diplomacie na nejvyšší úrovni. Oba představitelé západoevropských mocností svojí cestou manifestovali to, po čem mnozí z nás volají už dlouhé měsíce: definovat samostatně, tedy bez washingtonského protektorátu, zájmy Evropy a Evropské unie.

A jádrem těchto zájmů je dnes bezesporu mír na Ukrajině.

Je pozoruhodné, jak se tato jednání v Kyjevě a v Moskvě odlišovala od právě probíhající bezpečnostní konference v Mnichově, kde kromě amerického viceprezidenta Joe Bidena vystupovali ruský ministr zahraničních věcí Srgej Lavrov, ukrajinský prezident Petro Porošenko a německá kancléřka. Právě na rozdílech ve vystoupeních členů americké delegace a kancléřky Merkelové bylo patrné to, co za tím někteří tušili: rostoucí rozdíly v postojích některých západoevropských mocností a USA.

Tento rozpor se v první řadě týká dodávek zbraní straně války v Kyjevě. Ve Spojených státech, kde mnozí sázejí na vojenskou eskalaci války na Ukrajině jako cesty k oslabení Ruska a Evropské unie, roste nebezpečné odhodlání dodávkami zbraní přilévat olej do ohně války. Zdá se, že alespoň část francouzské a německé politické elity již pochopila, že toto je cesta do záhuby. Důležité je, že si tuto skutečnost, a to včetně pochopení rozdílů mezi postoji vedoucích představitelů západních mocností, uvědomuje i část francouzského a německého tisku. Což se rozhodně nedá říci o hlavních sdělovacích prostředcích v Česku.

Pondělní cesta Angely Merkelové do Washingtonu se v této souvislosti jeví jako rozhodující. Všechna jednání v tzv. minském či normandském formátu sice vedla k dohodám, ale nikoliv k zastavení války právě proto, že výsledky jednání sabotují Spojené státy. Ne náhodou ukrajinský prezident na konferenci v Mnichově zdůrazňoval, že Kyjev počítá s podporou NATO. Tím myslel především podporu USA v krvavé trestné výpravě prokyjevských oligarchů proti vlastnímu lidu.

Klíč k míru na Ukrajině leží v Bílém domu. Tam se rozhodne, zda setkání prezidentů Ruska, Francie a Ukrajiny plus německé kancléřky bude v budoucnu přes tam schválený dokument skutečně úspěšné.

Ukrajina potřebuje mír. Mír založený na respektování práv všech menšin a regionů. Mír založený na zásadní reformě ukrajinské ústavy, neboť jenom takto se dají vytvořit institucionální podmínky pro řešení sporů demokratickými – tedy neválečnými – prostředky. Válka na Ukrajině může být vzdálená jen americkým militaristům. My se neptáme, komu zvoní hrana… Tisíce mrtvých na Ukrajině – to jsou naši mrtví.