Neumění nebo záměrně křivé eurozrcadlo?

Blíží se závěr roku, tradičně čas bilancování. I kdyždý z nás, europoslanců, si určitě zrekapituluje, co se mu povedlo a co nevyšlo zrovna podle představ. Občas se o něco podobného pokoušejí nejen média, ale i některé další instituce. O povrchních a často záměrně tendenčních pohledech na práci Evropského parlamentu(EP) i europoslanců, které čas od času zveřejňují novináři, se ani moc šířit nechci. Tam je hned jasné, kdo v Bruselu či Štrasburku dlouhodoběji pobýval (třeba jako zpravodaj) nebo tam alespoň častěji zavítá. A naopak, kdo jen tak přeletí internet, a podle politických preferencí vyplodí článek na hony vzdálený realitě. Aniž by se například zeptal přímo “u zdroje”. S tím se ale nesetkávám jen já a moji kolegové, kteří jsme v EP za KSČM. Stejnou zkušenost máme snad všichni.Mimochodem, v této souvislosti chci ocenit už dlouholetou, tradiční aktivitu Informační kanceláře EP v Praze. Ta totiž organizuje studijní cesty jak pracovníků našich médií, tak také studentů žurnalistiky, které mají napomáhat právně lepší orientaci v poměrně složitých procesech práce Evropských institucí. A také přispívají k navázání bezprostředního kontaktu mezi lidmi z médií s europoslanci, což určitě minimálně vzájemné informovanosti napomáhá.Ovšem – s ohledem na vše zmíněné – o to víc překvapuje stále značnou povrchností trpící snaha o podrobnější pohled na práci českých europoslanců třeba ze strany think-tanku Evropské hodnoty. Výsledky práce této instituce s důvěryhodným názvem často a rada citují média. Tím spíš, když je možné přidat titulek či podtitulek o “pracovitostí” europoslanců. To je pro veřejnost, výchovávanou léta k nevraživosti vůči všemu, co se týká unie nebo “Bruselu”, to pravé sousto.Jenomže ono to předkládané, rádoby hlubší nahlédnutí po pokličku aktivit europoslanců, je v podstatě dost pokřivené zrcadlo. Je totiž nastavené především na základě součtů různých statistik, které mohou jen částečně vypovídat o skutečně odvedené práci v EP. Dám vám příklad.Myslíte si, že v jeden jediný jednací den pléna EP může jeden jediný český europoslanec vystoupit na takovém fóru sedmnáctkrát? Za situace, kdy se časy pro vystoupení přesně a přísně rozdělují mezi jednotlivé politické frakce a v nich pak dál podle klíče “aby se dostalo postupně na každého”? Kdo by si dal jen maličkou práci (a nemusí přitom ani jezdit 600 km do Štrasburku) a podíval se na přednos takové debaty na internetu, hned by zjistil, že něco nehraje. Ovšem když jen ledabyle mrknete na internetové stránky EP, tam statistika opravdu nerozlišuje skutečná vystoupení a pouhá několika řádková vysvětlení hlasování, podávaná písemnou formou. A hned tu máte ona matoucí “hausnumera”, která ale pak řadí poslance mezi pracanty a nebo lenochy.A podobně je tomu i s rychlým soudem, podle kterého poslanec, který se opomene několikrát zapsat na jednání parlamentního výboru, v něm pro “odborníky” z think-tanku nic nedělá. Jak je ale pak možné, že předloží právě v tomto výboru několik zpráv, včetně dokumentů z pozice stínového zpravodaje, zapracuje do nich kompromisní postoje kolegů? A jiné dokumenty ovlivní desítkami podaných pozměňovacích návrhů? Což se vše odehrává právě v onom parlamentím výboru!Kdyby s tak křivě nastavovaným zrcadlem práce EP předstupovala před veřejnost nějaká amatérská skupina, člověk by mávnul rukou. Protože jde ale o docela seriózně se tvářící informace, přitom často hodně – řekněme – matoucí, je podle mého dobré občas se pokusit toto “zrcadlo” narovnat…